Přejít k článku

Zleva doprava: Valerij Borščev, Alexandr Gurjanov a Sergej Davidis, odborníci na lidská práva, během akademické konference, která se konala 6. dubna 2021 na půdě organizace Mezinárodní Memorial v Moskvě a byla věnována 70. výročí deportace svědků Jehovových na Sibiř

12. DUBNA 2021
RUSKO

Organizace Mezinárodní Memorial uspořádala akademickou konferenci u příležitosti 70. výročí deportace svědků Jehovových na Sibiř

Organizace Mezinárodní Memorial uspořádala akademickou konferenci u příležitosti 70. výročí deportace svědků Jehovových na Sibiř

Dne 1. dubna 2021 se v Moskvě konala tisková konference u příležitosti 70. výročí deportace svědků Jehovových na Sibiř. Jen o několik dní později pozvala organizace Mezinárodní Memorial několik ruských vědců a odborníků na lidská práva na akademickou konferenci, která se konala 6. dubna. Řečníci mluvili nejen o deportaci v roce 1951 – kterou Sověti označovali jako operaci „Sever“ – ale i o dlouhé historii pronásledování svědků Jehovových v Rusku.

Operaci Sever zorganizovalo sovětské ministerstvo státní bezpečnosti (MGB). Počátkem roku 1951 ministerstvo poslalo Josifu Stalinovi, který byl tehdy vůdcem Sovětského svazu, memorandum, ve kterém se mimo jiné psalo: „K tomu, aby byla potlačena jakákoli další protisovětská činnost ilegální jehovistické organizace, MGB považuje za nutné – kromě zatčení vedoucích členů jehovistické sekty – vypovědět ty, kdo patří k jehovistům, i jejich rodiny od hranic s Ukrajinou, Běloruskem, Moldavskem, Lotyšskem, Litvou a Estonskem do Irkutské a Tomské oblasti.“ Do vyhnanství bylo posláno téměř 10 000 lidí, což bylo víc než 3 000 rodin. Byla to největší deportace provedená z náboženských důvodů v dějinách Svazu sovětských socialistických republik (SSSR).

Alexandr Gurjanov, který konferenci předsedal, v úvodu prohlásil: „Pronásledování této náboženské skupiny ... probíhá i v současnosti. To, že dnes budeme mluvit o operaci ‚Sever‘, je proto zvlášť aktuální.“

Pavel Poljan, historik, geograf a odborník na nucenou migraci v SSSR, mluvil o historii svědků Jehovových v Sovětském svazu a vysvětlil jeden z důvodů jejich deportace. Koncem 40. a začátkem 50. let dvacátého století si MGB začalo všímat, že svědkové Jehovovi jsou velmi dobře zorganizovaní. Pan Poljan také poznamenal: „[Svědkové Jehovovi] jsou vynikající misionáři, což se představitelům ateistické vlády vůbec nelíbilo.“

Valerij Borščev, bojovník za lidská práva a spolupředseda Moskevské helsinské skupiny, mluvil o tom, jak se sovětské státní orgány snažily svědky Jehovovy „převychovat“ pomocí propagandy a dalších rafinovaných metod. Časem si podle pana Borščeva „komisaři [pro náboženské záležitosti] uvědomili, že je to všechno zbytečné a že to nefunguje“. A dodal: „Svědkové Jehovovi si zaslouží uznání. Byli ve svém odhodlání neochvějní.“

Sergej Davidis, který je členem rady Lidskoprávního centra organizace Memorial a vedoucím jejího programu na podporu politických vězňů, shrnul, jak se pronásledování svědků Jehovových v Rusku od roku 1998 postupně zintenzivňovalo. Zmínil se o tom, že rozhodnutí Nejvyššího soudu z dubna 2017, kterým byla nařízena likvidace právních subjektů svědků Jehovových, bylo založeno hlavně na obvinění, že se svědkové Jehovovi označují za jediné pravé náboženství. „Toto obvinění je zcela zjevně absurdní,“ zdůraznil pan Davidis. „V každém náboženství jsou lidé přirozeně přesvědčeni, že právě jejich nauky jsou v porovnání s naukami ostatních vyznání ty správné.“

Bratr Jaroslav Sivulskij, zástupce Evropského sdružení svědků Jehovových, na základě vyprávění svých rodičů mluvil o tom, jak těžký život měli svědkové na Sibiři. Některé rodiny se ocitly v drsných podmínkách sibiřských lesů bez střechy nad hlavou. Bratři proto vyhloubili velké díry v zemi a jejich rodiny v nich musely bydlet celé měsíce, než se jim podařilo postavit nějaké trvalejší obydlí. Často museli jíst kopřivy nebo kůru stromů. Mnozí zemřeli hlady nebo následkem nemoci.

Jeden bratr a sedm sester se připravují na stavbu přístřeší v sibiřském lese

Bratr Sivulskij poznamenal, že důvodem deportace v roce 1951 bylo to samé, co je důvodem pronásledování svědků Jehovových v Rusku i dnes. Státní orgány si politickou neutralitu svědků mylně vysvětlují jako projev neposlušnosti vůči vládě. Neberou přitom v úvahu, že svědkové jsou známí jako lidé, kteří mají ke státním orgánům úctu, dodržují zákony a jsou pracovití.

Předsedající Alexandr Gurjanov se na závěr ještě krátce věnoval současné situaci v Rusku. Řekl: „Vláda má vůči této náboženské skupině mimořádně negativní postoj.“ Všichni přítomní si mohli připomenout, že dnes, 70 let po deportaci, se historie opakuje. Občané, kteří dodržují zákony, jsou znovu označováni za zločince jen proto, že využívají ústavní právo praktikovat své náboženství.

Video z této konference je k dispozici online (pouze v ruštině).