Dne 21. ledna 2021 Oblučjenský obvodní soud v Židovské autonomní oblasti odsoudil sestru Anastasiji Syčevovou k dvouletému podmíněnému trestu odnětí svobody. V tuto chvíli sestra nemusí jít do vězení.

Anastasija Syčevová

• Narozená: 1977 (Těploozjorsk, Židovská autonomní oblast)

• Stručný životopis: Měla čtyři sourozence, ale dva z nich zemřeli. Je vystudovaná zdravotní sestra. Pracovala v zubní ordinaci a později v psychiatrické léčebně. Když jí zemřela nejstarší sestra, ujala se jejích dvou malých dětí. Starala se také o svou maminku, která nakonec po dlouhé nemoci zemřela.

  V dospívání přemýšlela o tom, proč je život tak krátký. Začala proto číst Bibli, ve které našla smysluplné odpovědi na své otázky. V roce 1994 se dala pokřtít jako svědek Jehovův.

V říjnu 2019 ruské státní orgány zařadily Anastasiji na seznam „extremistů“. Vyšetřovací oddělení Federální bezpečnostní služby v Birobidžanu proti ní 25. září 2019 zahájilo trestní stíhání. Byla obviněna z toho, že záměrně pokračovala v činnosti místního sboru svědků Jehovových. Účastnila se totiž náboženských setkání a mluvila o své víře s druhými.

Během soudního slyšení státní zástupce pouštěl audio a video nahrávky Anastasijiných telefonních hovorů a shromáždění, kterých se účastnila. Nahrávky podle něj dokazovaly, že se naše sestra dopouštěla „extremistické“ činnosti. Anastasija tyto údajné důkazy využila k tomu, aby vydala svědectví. Vysvětlila, že na shromážděních svědků Jehovových se lidé učí, jak rozvíjet soucit, milosrdenství, trpělivost a další křesťanské vlastnosti.

Ve své závěrečné řeči Anastasija vysvětlila, v jakých směrech má Bible pozitivní vliv na její život. Mimo jiné řekla: „Dnes stojím před soudem kvůli své víře a kvůli tomu, že se dál věnuji své náboženské činnosti – čtu si Bibli, povídám si o ní s přáteli na našich setkáních, chválím Jehovu zpěvem a modlím se k němu.

Jak bych mohla ignorovat příkaz zapsaný v dopise Hebrejcům, 10. kapitole, 24. a 25. verši? Cituji: ‚Zajímejme se jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a dobrým skutkům, a nezanedbávejme naše shromáždění, jak to někteří mají ve zvyku, ale navzájem se povzbuzujme, a to tím víc, když vidíte, jak se ten den blíží.‘ Pokud mě nejvyšší Bůh, samotný Jehova, vybízí, abych se scházela se svými přáteli, se svými spoluvěřícími, abych si četla Bibli a abych druhé povzbuzovala a byla k nim laskavá, jak bych ho mohla neposlechnout? Vždyť je to někdo, koho hluboce miluji, koho si vážím a koho uctívám.“

Máme velkou radost z toho, jak odvážně Anastasija hájila svoji víru. Je vidět, že zůstává pozitivní a nezlomná. Modlíme se, aby nikdy neztratila radost a aby ta zkouška víry, kterou právě prochází, ještě posílila její vytrvalost. (Jakub 1:2, 3)