18. LISTOPADU 2016
RUSKO
2. ČÁST: Dodatek
Exkluzivní rozhovory – Odborníci ostře kritizují snahy Ruska zakázat Svaté Písmo – Překlad nového světa
Toto je 2. část třídílné série.
Ruské úřady usilují o zákaz Svatého Písma – Překladu nového světa, který vydali svědkové Jehovovi. Označují tento překlad Bible za extremistický. Prezident Vladimir Putin přitom nedávno podepsal dodatek k zákonu, který výslovně stanoví, že určité posvátné texty zakázat nelze. Soud si od moskevského Centra sociokulturních odborných studií vyžádal znalecký posudek Překladu nového světa. Ještě před vydáním tohoto posudku byly vedeny exkluzivní rozhovory s významnými odborníky na náboženství, politiku a sociologii a také s experty na sovětskou a postsovětskou éru.
Jaký názor mají odborníci na Svaté Písmo – Překlad nového světa a jakou pověst mají svědkové Jehovovi coby překladatelé?
„Překlad nového světa patří k překladům, ve kterých je vidět upřímná snaha pochopit a co nejpřesněji vyjádřit význam původních textů. Všechny překlady vydané nějakou náboženskou organizací jsou ovlivněné určitou teologickou tradicí a Překlad nového světa není výjimkou. Například v celém textu používá jméno ‚Jehova‘. To ale nijak nesnižuje důvěryhodnost překladu. V roce 2014 byl vydán Překlad nového světa v estonštině. Vzbudil velkou pozornost jiných překladatelů Bible do estonštiny, a to jak mezi zástupci různých křesťanských denominací, tak mezi akademickými pracovníky. Označili jej za jasně srozumitelný a svěží překlad. Překlad nového světa v estonštině nakonec získal třetí cenu v hlasovací soutěži Estonský jazykový počin roku 2014 pořádané ministerstvem pro výzkum a vzdělávání.“ (Dr. Ringo Ringvee, poradce pro náboženské otázky, estonské ministerstvo vnitra; vysokoškolský učitel srovnávací religionistiky na Teologickém institutu estonské evangelické luteránské církve, Estonsko)
„Mezi religionisty není pochyb o tom, že se svědkové Jehovovi ve svém učení drží základních hodnot a principů obsažených v Bibli. Svědkové Jehovovi jsou známí jako dobří překladatelé Bible.“ (Dr. Roman Lunkin, vedoucí Centra pro studium náboženství a společnosti při Evropském institutu Ruské akademie věd v Moskvě; prezident Svazu odborníků na náboženství a právo, Rusko)
„Je známo, že dnes existuje mnoho překladů Bible. Mezi první patřila Septuaginta, což je překlad Starého zákona do řečtiny. Později se Bible překládala i do moderních jazyků včetně ruštiny. V každém překladu se pochopitelně objevují různé nuance, protože každý jazyk má jinou stavbu a slovní zásobu. Hlavní ale je, aby v překladu Bible zůstal zachován základní význam původního textu, ať už se pak interpretuje jakkoli. Domnívám se, že Překlad nového světa tuto podmínku splňuje.“ (Dr. Jekatěrina Elbakjanová, profesorka sociologie a řízení sociálních procesů na moskevské Akademii pracovních a společenských vztahů; členka Evropské společnosti pro religionistiku; odpovědná redaktorka ruského vydání Westminster Dictionary of Theological Terms, Study of Religion a také Encyclopedia of Religions, Rusko)
„Překlad nového světa si po celém světě získal velké uznání odborníků na Bibli, kteří patří k různým náboženským skupinám.“ (Dr. Gerhard Besier, emeritní profesor evropských studií na Technické univerzitě v Drážďanech; vyučující na Stanfordské univerzitě; ředitel Institutu Sigmunda Neumanna pro výzkum svobody a demokracie, Německo)
„Překlad Bible vydaný svědky Jehovovými není dílem amatérské skupiny věřících. Stojí za ním obrovské množství práce velkého počtu profesionálních překladatelů. Vznikal v průběhu mnoha let a spolupracovali na něm známí lingvisté, nejlepší odborníci na starověké jazyky. Experti, konkrétně odborníci na Bibli, kteří zkoumali překlad svědků Jehovových, došli k závěru, že význam textu se nijak neliší od starých překladů a že svědkové do Překladu nového světa nevložili žádné extremistické prvky. Zastaralá slova, obraty a slovní spojení, kterým už nikdo nerozumí, jsou vyjádřeny v současném jazyce. Protestanté tento překlad s klidem přijali jako součást celosvětové biblické vzdělávací činnosti.“ (Dr. Ljudmila Filipovičová, profesorka a vedoucí Oddělení historie náboženství a praktického religionistického výzkumu na Filozofickém ústavu Národní akademie věd, viceprezidentka Ukrajinské asociace religionistů [UARR], Ukrajina)
„Je na místě zmínit, že širší okruh odborníků Překlad nového světa kritizuje. Tato kritika se ale soustředí na omezený počet naukových otázek, které souvisí s překladem určitých klíčových textů. Svědkové Jehovovi nepřidali do Bible nic, co by nějak podporovalo extremismus nebo násilí. Naopak, svědkové vždy učili, že podle Bible je nutné usilovat o pokoj a odmítat násilí.“ (Dr. George D. Chryssides, bývalý vedoucí katedry religionistiky na Univerzitě ve Wolverhamptonu; čestný výzkumný pracovník v oblasti moderních náboženství na univerzitě York St. John a Univerzitě v Birminghamu, Velká Británie)
„Rozhodně si nemyslím, že by to byla extremistická publikace. Jde o poměrně dobrý překlad Bible. Mluvím několika jazyky – anglicky, japonsky a hebrejsky – takže dobře vím, že jakýkoli překlad má své slabiny. Překlad nového světa jich nemá o nic více než většina dobrých překladů a má jich méně než některé jiné, například než původní Bible krále Jakuba.“ (Profesor Frank Ravitch, profesor práv a člen katedry Waltera H. Stowerse pro studium práva a náboženství na Michiganské státní univerzitě, Spojené státy)
„Žádný překlad Bible není dokonalý, a to z mnoha důvodů. Některé pasáže v Překladu nového světa bych já osobně přeložil jinak. Ale to platí pro všechny překlady. Nejsem odborník na ruštinu (i když rusky rozumím), takže nemůžu ruský překlad hodnotit po literární stránce. Když v roce 2014 vyšel Překlad nového světa v estonštině, mezi lidmi měl velmi dobrý ohlas. Dokonce byl označen za ‚literární počin roku‘, protože jde o kvalitní a dobře srozumitelný překlad do estonštiny. Při překládání Překladu nového světa do různých jazyků se používají stejné metody, takže jednotlivé jazykové verze obsahují v zásadě totéž. Jsou mezi nimi jen drobné rozdíly, které vycházejí ze specifik cílového jazyka. Ruská verze se podle mě příliš neliší od té estonské. Proto můžu s jistotou říct, že jde o důvěryhodný překlad. Rozhodně to není žádná extremistická publikace.“ (Dr. Ain Riistan, vysokoškolský učitel oboru Nový zákon na Škole teologie a religionistiky při Tartuské univerzitě; profesor Teologie svobodných církví a Dějin náboženství v Tartuském teologickém semináři, Estonsko)
„Mnozí z těch, kdo rozhodují o konfiskaci Biblí svědků Jehovových, bohužel nevědí nic o víře ani o Svatém Písmu. Překlad nového světa je samozřejmě v pořádku. Některé pasáže jsou v něm možná sporné, ale to platí i pro jiné překlady (včetně překladů římskokatolické církve, ke které se hlásím).“ (Dr. Basilius J. Groen, člen katedry UNESCO [Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu] pro mezikulturní a mezinárodní dialog v jihovýchodní Evropě; profesor liturgie a sakramentální teologie a ředitel Institutu pro liturgii, křesťanské umění a hymnologii na Univerzitě ve Štýrském Hradci, Rakousko)
„Z pohledu vědeckého pracovníka můžu říct, že Překlad nového světa nepatří mezi knihy, které by měly být posuzovány státními orgány. Je to náboženský text a do těchto věcí by se úřady demokratického státu neměly vměšovat. Tvrdit, že Překlad nového světa je nebezpečný nebo extremistický, je nesmysl.“ (Dr. Hocine Sadok, učitel veřejného práva a vedoucí katedry Ekonomie ve společensko-právním kontextu na Université de Haute Alsace, Francie)
„Myslím, že většina odborníků překlad Bible vydaný svědky Jehovovými uznává, i když někteří mají možná výhrady ohledně překladu určitých výrazů nebo slovních obratů.“ (Dr. William Cavanaugh, profesor katolických studií, ředitel Centra pro světový katolicismus a mezikulturní teologii [CWCIT] při Univerzitě DePaul, Spojené státy)
Co si myslíte o tom, že ruská vláda usiluje o zákaz překladu Bible vydaného svědky Jehovovými na základě tvrzení, že jde o extremistickou publikaci?
„Myslím, že zákaz dovozu Překladu nového světa by byl jasným porušením dodatku k článku 3 federálního zákona o extremismu, který na podzim 2015 podepsal Vladimir Putin, protože v tomto zákoně není vůbec nic o překladech posvátných textů. Jak je známo, ani jedna z uvedených posvátných knih (Bible, Korán, Tanach ani Kandžur) nebyla napsána v ruštině nebo v církevní slovanštině. Používají se pouze překlady těchto knih, a jak už jsem uvedla, těch je mnoho. Zákon nespecifikuje, které překlady posvátných knih se v Ruské federaci smí používat a které překlady jsou zakázány. To znamená, že se smí používat jakýkoli překlad a že zakazovat nějaký překlad je nezákonné.“ (Dr. Elbakjanová, Rusko)
„Zakazovat jakýkoli dokument s čistě náboženskou tematikou je podezřelé. Tím spíše to platí pro Bibli, kterou k náboženským účelům už léta používá zavedená a uznávaná náboženská skupina, jako jsou svědkové Jehovovi. Desítky dalších překladů Bible, které používají jiné křesťanské skupiny, zakázány nejsou, takže je evidentní, že Rusko vlastně útočí na svědky Jehovovy, nikoli na jejich Bibli.“ (Dr. Derek H. Davis, právní zástupce, bývalý ředitel Institutu J. M. Dawsona pro studium vztahu církve a státu při Baylorově univerzitě, Spojené státy)
„Kdyby Rusko, které podepsalo Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, tuto Bibli zakázalo, porušilo by tím úmluvy zaručující náboženskou svobodu.“ (Dr. Jeffrey Haynes, profesor politologie a ředitel Centra pro studium náboženství, konfliktů a spolupráce při Londýnské metropolitní univerzitě; svolavatel stálé skupiny pro výzkum vztahu náboženství a politiky při Evropském konsorciu pro politický výzkum [ECPR], Velká Británie)
„Náboženské cítění v Rusku vždy značně ovlivňovalo místní kulturu a rozvoj, ale teď začíná ruská vláda považovat náboženství za podezřelé a nespolehlivé. Koho by napadlo, že přijetí zákona, který chrání určité posvátné texty, vyvolá zákaz jiných posvátných textů? Mezitím vznikl teologicko-právní aparát, který má za úkol určovat, co je posvátné a co ne. První obětí se stali svědkové Jehovovi se svým překladem Bible. To není překvapivé, protože v Rusku probíhá politicky motivovaná kampaň proti svědkům už od roku 2009.“ (Dr. Lunkin, Rusko)
„Jsem si jistý, že Rusko by klidně zakázalo distribuci Překladu nového světa už jen proto, že ho vydávají svědkové Jehovovi. Takový přístup je samozřejmě naprosto iracionální, protože Bible je prostě Bible, stejně jako Korán je Korán. Nemám žádný důvod pochybovat o tom, že Překlad nového světa je výsledkem pečlivé překladatelské práce.“ (Profesor William S. B. Bowring, profesor práv, vedoucí magisterského studia v oborech Právo a Lidská práva na právnické škole Birkbeck při Londýnské univerzitě; člen profesních sdružení advokátů Middle Temple a Gray’s Inn, Velká Británie)
„Nejsem přesvědčen o tom, že se ty nové dodatky nevztahují na svědky Jehovovy a jiná malá náboženská hnutí, včetně těch nových. Tato situace poukazuje na existující politicko-právní problém, totiž chybějící přesné pochopení a vymezení vztahu mezi státem a náboženstvím. Tento vztah by měl být chápán jako zvláštní typ interakce mezi občanskou společností a státem, zahrnující různé aspekty společenského a politického života. V této zemi [Rusku] stále ještě nejsou jasně definovány pravidla a postupy (například ve formě dohod, vládních strategií a programů), které by regulovaly vztah mezi státem a náboženstvím. Absence jasných pravidel vede ke kriminalizaci menšinových náboženství, protože vláda chrání zájmy oficiálního náboženství a selektivně uplatňuje právní normy. Tato situace poškozuje celou náboženskou komunitu a brání mezináboženskému dialogu, protože hanobí hodnoty, kterých si věřící nanejvýš váží, a činí z nich předmět politických dohadů. Každé vyznání má nějaké posvátné texty, kterých se drží. Jednotlivá náboženství si nejen vytváří vlastní svaté spisy, ale také určují, které z nich budou považovat za závazné.“ (Dr. William Schmidt, šéfredaktor časopisu Eurasia: the spiritual traditions of the peoples; profesor oboru Vztahy na národní a federální úrovni na Ruské prezidentské akademii národní ekonomiky a veřejné správy [RANEPA], Rusko)
„Nevidím jediný dobrý důvod, proč by měla ruská vláda zakazovat Překlad nového světa. Překlad Bible vydaný svědky Jehovovými rozhodně není extremistický. Jde o překlad, který se drží hebrejských a řeckých textů a obsahově je v zásadě stejný jako jiné běžně používané překlady.“ (Dr. Chryssides, Velká Británie)
„Mám dojem, že jakmile se ruské úřady jednou rozhodly považovat svědky Jehovovy za extremisty, ovlivňuje toto rozhodnutí i všechny jejich další kroky. Tento přístup je možné a nutné označit za špatný.“ (Dr. Thomas Bremer, bývalý výzkumný pracovník Centra Jordanových pro pokročilé studium Ruska při newyorské univerzitě NYU; profesor oborů Ekumenická teologie, Východokřesťanská studia a Mírová studia na Univerzitě v Münsteru, Německo)
„Tohle mě nepřekvapuje. Odpovídá to přístupu a metodám, které kdysi používal Sovětský svaz, když postupoval proti náboženským menšinám. Dnešní Rusko ale neusiluje o plošný zákaz všech náboženských aktivit. Místo toho chce regulovat činnost menšin pomocí zdánlivě legálních opatření, která se snaží odůvodnit potřebou chránit veřejný pořádek a předcházet nebezpečnému extremismu.“ (Dr. Jim Beckford, člen Britské akademie; emeritní profesor sociologie na Univerzitě ve Warwicku; bývalý prezident Společnosti pro vědecký výzkum náboženství [USA], Velká Británie)
„Nedávno přijaté zákony týkající se náboženství vycházejí z toho, že určitá náboženství jsou považována za tradiční (tedy tradiční pro Rusko – což je hlavně ruská pravoslavná církev a pak také tradiční islám, judaismus a buddhismus) a jiná za tradiční považována nejsou (například svědkové Jehovovi). Na základě této logiky má stát tradiční náboženství podporovat, protože mají pozitivní vliv na ruskou společnost, zatímco ostatní náboženství musí vláda regulovat a omezovat jejich činnost, protože do Ruska zanášejí cizí hodnoty a životní styl. To je důvod, proč nové zákony, které chrání náboženské cítění věřících a znemožňují zákaz čtyř posvátných textů, nebudou svědkům Jehovovým ani dalším náboženským menšinám příliš ku prospěchu. Já jsem ale přesvědčen, že svědkové Jehovovi i další pokojné náboženské menšiny mají mít v celé Ruské federaci právo na svobodu vyznání zaručené ústavou.“ (Dr. Dmitrij Uzlaner, výzkumný pracovník na Moskevské škole společenských a ekonomických věd; šéfredaktor časopisu State, Religion and Church, Rusko)
„Svědkové Jehovovi by měli mít zajištěno plné právo používat svůj překlad Bible. Přístup k Písmu je nedílnou součástí práva na svobodu vyznání. Existují doslova stovky překladů Bible, které používají různé náboženské skupiny. Vyčlenit překlad, který používají svědkové Jehovovi, a označit ho za extremistický jednak nemá žádné opodstatnění a jednak je to velký zásah do práva svědků Jehovových praktikovat svou víru.“ (Eric Rassbach, vedoucí právník Becketova fondu pro náboženskou svobodu, Spojené státy)
„Každý zákaz překladu Bible je jasným projevem náboženské netolerance, zvlášť když je namířen proti určité náboženské menšině a jejímu výkladu Písma. Vláda by se neměla míchat do teologických debat o správném překladu Bible.“ (Dr. Emily B. Baranová, odborná asistentka pro obor Dějiny Ruska a východní Evropy na Státní univerzitě ve středním Tennessee, Spojené státy)
„V současné době existují silné vazby mezi ruskou vládou a ruskou pravoslavnou církví, která má (stejně jako Rusko samotné) určité neshody s jinými částmi pravoslavného světa. Předpokládám, že ruská pravoslavná církev nepovažuje Překlad nového světa, vydaný svědky Jehovovými, za právoplatnou verzi posvátné knihy křesťanů, kteří patří k jednomu ze čtyř uznávaných tradičních ruských náboženství (judaismus, křesťanství, islám a buddhismus). Hluboce zakořeněné postoje státních úřadů naznačují, že i vláda by nejraději omezila vliv těch, kteří se řídí vlastními spisy a přesvědčením a snaží se o svých názorech mluvit s ostatními. Postoj státu ke svědkům neovlivnil ani fakt, že svědkové Jehovovi v Rusku působí už od dob cara. To je jasně vidět z toho, že jsou svědkové v Rusku utlačováni už desítky let.“ (Sir Andrew Wood, odborný konzultant programu pro Rusko a Eurasii Královského institutu mezinárodních vztahů [Chatham House], britský velvyslanec v Rusku v letech 1995–2000, Velká Británie)
„Důvodem zákazu Překladu nového světa a dalších knih je snaha monopolizovat duchovní život v Rusku, do kterého patří i překládání Svatého Písma. Kromě překladu vydaného svědky Jehovovými ruská pravoslavná církev neuznává ještě mnoho dalších překladů Bible včetně Vulgáty, což je katolický překlad do latiny. Katolíci zase neuznávají Lutherovu Bibli.“ (Dr. Filipovičová, Ukrajina)
„Na první pohled se zdá, že dodatky k zákonu o extremismu mají chránit křesťanskou Bibli před cenzurou a zákazem. Nicméně vypadá to, že tato ochrana se nevztahuje na samotný posvátný text, ale pouze na některé jeho verze. Překlad nového světa nebyl zabaven kvůli tomu, co obsahuje, ale kvůli tomu, že jej vydali svědkové Jehovovi. Panuje názor, že svědkové zpochybňují tradiční ruské zvyky, a to tím, jak žijí, jak funguje jejich organizace, tím, čemu věří a jaký překlad Bible používají. Navíc jsou považováni za americké náboženství. Stručně řečeno, svědkové jsou pokládáni za cizorodý prvek, který nemá v Rusku co dělat.“ (Dr. Zoe Knoxová, profesorka pro obor Moderní dějiny Ruska na univerzitě v Leicesteru, Velká Británie)
„Hromadné zabavování Biblí svědků Jehovových ukazuje, že podle ruské vlády jsou povolené pouze určité překlady Bible. To je další porušení svobody vyznání. Rusko by mělo zákon proti extremismu důkladně přepracovat, jak ho k tomu vybízí Evropský soud pro lidská práva, Benátská komise a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.“ (Catherine Cosmanová, analytička specializující se na Evropu a země bývalého Sovětského svazu, americká Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu [USCIRF], Spojené státy)
„Se zákazem překladů posvátných textů nesouhlasím. Snaha regulovat náboženský život v Rusku do značné míry souvisí s úzkou vazbou mezi ruskou pravoslavnou církví a ruským nacionalismem. Mnoha Rusům se nelíbilo, že po pádu Sovětského svazu přišla do Ruska spousta nových náboženství, která šířila svou víru. Měli pocit, že ruská pravoslavná církev potřebuje čas a prostor na to, aby se po éře komunismu vzpamatovala.“ (Dr. Cavanaugh, Spojené státy)
„Jsem pevně přesvědčen, že svědkové mají právo vytvořit si vlastní verzi Písma založenou na jejich studiu Božího Slova. Žádný orgán státní správy by se neměl vměšovat do překládání ani vydávání náboženských publikací. Právo na svobodu vyznání patří k základním lidským právům a stát, který ctí zákony, by měl podporovat svobodné vyjadřování různých náboženských názorů.“ (Dr. John A. Bernbaum, prezident Rusko-amerického institutu [Moskva], Spojené státy)
„V Překladu nového světa nenacházíme žádné známky extremismu. Pronásledování svědků Jehovových v Rusku a zákaz jejich publikací a komunit považujeme za náboženskou diskriminaci.“ (Alexandr Verchovskij, ředitel informačního a analytického střediska SOVA [ruská nezisková organizace se sídlem v Moskvě, která se věnuje výzkumu v oblasti nacionalismu, xenofobie, politického radikalismu a vztahů mezi církvemi a sekulární společností], Rusko)
„Překlad Bible vydaný svědky Jehovovými není nástrojem politického boje proti ruské společnosti. Je to prostě jeden z mnoha překladů. Nechápu, v čem má být Bible svědků Jehovových extremistická. Kdyby to tak skutečně bylo, byla by v demokratických zemích, které hlídají projevy politického extremismu, zakázána. Nicméně v žádném demokratickém státě tento překlad zakázaný není.“ (Dr. Régis Dericquebourg, sociolog a profesor v oboru Nová náboženská hnutí na Fakultě komparativních studií náboženství a humanismu [FVG] v Antverpách, Belgie)
„S politováním musím říct, že Rusko v současné době často potlačuje lidská práva tamních etnických a náboženských menšin. Jednoduše řečeno, při rozhodování o tom, která publikace je extremistická, používají ruské xenofobní úřady tak širokou definici, že by se dala vztáhnout na jakýkoli křesťanský překlad Bible, včetně synodního překladu ruské pravoslavné církve z roku 1876.“ (Dr. Mark R. Elliott, zakládající redaktor časopisu East-West Church and Ministry Report, Univerzita Asbury, Kentucky, Spojené státy)
„Rusko by si přálo, aby křesťanství v Rusku zastupovala výhradně ruská pravoslavná církev a její literatura. V současné době tam kromě svědků Jehovových mají vážné problémy i jiné náboženské skupiny. Rusko se mimoděk vrací k přístupu, který byl běžný v době cara. Zvlášť náboženské organizace, které mají velkou členskou základnu ve Spojených státech, nejsou v Rusku vítané.“ (Dr. Besier, Německo)
„Snahy zakázat ruský překlad Bible vydaný svědky Jehovovými a prohlásit jej za extremistický nemají v Evropě obdoby. Schválení zákona, podle kterého nelze zakázat Bibli, Korán, Tanach a Kandžur, jejich obsah ani citáty z nich, je sice samo o sobě dobré, ale zároveň to svědčí o evidentní diskriminaci posvátných textů jiných náboženství. Vyčleňovat čtyři posvátné spisy, aniž by existovaly důkazy o tom, že jiné posvátné texty jsou extremistické, nemá žádné opodstatnění.“ (Dr. Silvio Ferrari, doživotní čestný prezident Mezinárodního sdružení pro studium práva a náboženství [ICLARS]; jeden ze šéfredaktorů časopisu Oxford Journal of Law and Religion, spoluzakladatel Evropského sdružení pro studium vztahů mezi církví a státem, profesor oborů Právo a náboženství a Kanonické právo na Milánské univerzitě, Itálie)
„Je velmi nebezpečné, když vláda začne rozhodovat o tom, která verze náboženských textů je správná nebo přípustná. Tohle není úkol vlády, ale předmět diskuze mezi věřícími. Existuje mnoho různých verzí a výkladů posvátných textů včetně Bible. Pokud se vláda snaží vnutit věřícím vlastní verzi náboženské pravdy, porušuje tím zásady mezinárodního práva, které zaručují svobodu vyznání.“ (Dr. Carolyn Evansová, děkanka a profesorka práv na Katedře práv Harrisona Moorea na Melbournské právnické škole; spoluredaktorka publikací Religion and International Law a Law and Religion in Historical and Theoretical Perspectives, Austrálie)
„Domnívám se, že na základě evropského mezinárodního práva nelze zakázat posvátnou knihu žádné náboženské komunity, pokud nejde o spis, který by šířil nenávist nebo ohrožoval veřejný pořádek. Posuzovat, zda náboženský text odpovídá tradičnímu výkladu, není úkolem státu.“ (Dr. Javier Martínez-Torrón, profesor práv a vedoucí oboru Právo a náboženství na Univerzitě Complutense, Španělsko)
„ICCPR [Mezinárodní pakt o občanských a politických právech] stanoví, že i když je v nějakém státě určité náboženství uznáváno jako oficiální nebo tradiční, nesmí to vést k omezování práv zaručených touto úmluvou. Takže dávat jistá privilegia ‚tradičním‘ náboženským skupinám a omezovat činnost ‚netradičních‘ náboženských skupin by bylo porušením zákazu diskriminace na základě vyznání a porušením práva na stejnou zákonnou ochranu, které ICCPR zaručuje.“ (Profesor Robert C. Blitt, profesor práv na Univerzitě v Tennessee, bývalý specialista na mezinárodní právo pro americkou Komisi pro mezinárodní náboženskou svobodu [USCIRF], Spojené státy)
„Pokud ruské úřady uznávají pouze tradiční náboženství, zdá se, že jde spíš o boj proti cizím vlivům než o boj proti náboženství. Za současné politické situace se Rusko snaží zabránit šíření všech politických či náboženských názorů nebo hnutí, které by mohly jakýmkoli způsobem živit opozici. Ruská vláda by nejraději cizí působení na svém území eliminovala. Je přesvědčena, že novější náboženské menšiny, jako jsou svědkové Jehovovi, pomáhají tyto cizí vlivy v Rusku šířit. Z tohoto pohledu jsou svědkové Jehovovi pro ruskou vládu především severoamerickým hnutím, jehož působení je v Rusku nežádoucí. V tomto případě tedy nejde o to, co je zákonné a co ne. Právní kroky, které proti svědkům vláda podniká, jsou jen záminka.“ (Dr. Hocine Sadok, Francie)
„Vláda svými zásahy významně omezuje nedotknutelné právo náboženských komunit, institucí a organizací, totiž právo vydávat, dovážet a rozšiřovat náboženské publikace a materiály a především posvátné texty, mezi které patří i Překlad nového světa svědků Jehovových. V tomto případě zašlo omezování práv tak daleko, že se státní orgány pokouší zpochybnit klíčové právo náboženských představitelů svobodně si zvolit vlastní verzi Písma, zejména pokud jde o překlad a interpretaci. Ruské úřady tím porušují svou povinnost mít ke všem náboženským názorům a textům nezaujatý postoj.“ (Dr. Marco Ventura, profesor oboru Právo a náboženství na Univerzitě v Sieně, ředitel centra religionistiky při Nadaci Bruna Kesslera; výzkumný pracovník centra Droit, Religion, Entreprise et Société [DRES] na Univerzitě ve Štrasburku [Francie], Itálie)
„Domnívám se, že to souvisí s tím, v jakém stavu je náboženská svoboda v Rusku. Svědkové Jehovovi nejsou jedinou náboženskou skupinou, která má v poslední době v Rusku problémy. Zákaz překladu Bible je ale podle mě nanejvýš znepokojující. Když zakážete jeden překlad, jsou v podstatě ohroženy všechny. Znamenalo by to, že dodatek k zákonu se týká jen textů v původních jazycích (v případě Bible v hebrejštině, aramejštině a řečtině). A co potom rukopisy těchto textů? Už jen tento fakt ukazuje, že jde o zaujaté rozhodnutí. Důvodem zákazu musí být něco jiného než samotný překlad.“ (Dr. Ain Riistan, Estonsko)
Kontakty:
Ústředí: David A. Semonian, informační kancelář pro veřejnost, +1 718 560 5000
Rusko: Jaroslav Sivulskij, +7 812 702 2691