Přejít k článku

Bratr Rustamdžon Norov (druhý zleva) se svou maminkou Farizou, bratrem Ravšanem a otcem Batyrem v roce 2016 během návštěvy pobočky v Kyrgyzstánu

27. ŘÍJNA 2020
TÁDŽIKISTÁN

Mladý bratr Rustamdžon Norov je ve vazbě a s odvahou čelí hrozbě až pěti let v tádžickém vězení

Mladý bratr Rustamdžon Norov je ve vazbě a s odvahou čelí hrozbě až pěti let v tádžickém vězení

Vynesení rozsudku

Tádžický vojenský soud brzy a vynese rozsudek v případu bratra Rustamdžona Norova. Za odepření vojenské služby z důvodu svědomí mu hrozí trest odnětí svobody v délce od dvou do pěti let. Od 1. října 2020 je ve vazbě.

Charakteristika

Rustamdžon Norov

  • Narozený: 1998 (Dušanbe)

  • Stručný životopis: Živí se rekonstrukcemi bytů a renovací nábytku. Podporuje tak i svou rodinu. Rád hraje fotbal

  • Dal se pokřtít v roce 2016, když mu bylo 17 let. O dva roky později odešel z ruského sboru, kde byl se svou rodinou, aby pomáhal poznat Bibli lidem, kteří mluví tádžicky

Historie případu

V roce 2016 se bratr Rustamdžon Norov dobrovolně přihlásil u místní odvodní komise. Vysvětlil svůj neutrální postoj a požádal o to, aby mohl vykonávat civilní službu. O rok později to udělal znovu. Na jednoho člena odvodní komise jeho postoj a vysvětlení zapůsobily. Následující tři roky nebyl bratr Norov k výkonu povinné vojenské služby odveden.

Ale 24. září 2020 byl bratr Norov předvolán k oblastní odvodní komisi. Členové komise ho tři hodiny vyslýchali a prohlásili ho za způsobilého pro vojenskou službu. Následně se ho snažili přinutit, aby podstoupil lékařskou prohlídku. S bratrem Norovem tam byl jeho otec a ten komisi požádal, aby se případem zabývalo státní zastupitelství.

Na státní zastupitelství se bratr Norov a jeho otec dostavili 1. října. Státní zástupce nařídil, aby je policista dovedl k oblastní odvodní komisi. Když tam dorazili, otec bratra Norova nesměl jít se svým synem dál. Bratra Norova dva dny zadržovali. Oficiálně nebyl z ničeho obviněn ani za nic souzen. Během té doby neměl možnost kontaktovat svého právníka.

Dne 3. října bratra Norova převezli z Dušanbe k vojenské jednotce do asi 300 kilometrů vzdáleného města Chudžand. Tam ho během následujících dvou dnů přemisťovali k různým vojenským jednotkám.

Dne 6. října mohl bratr Norov zavolat své rodině a také ho mohl navštívit právník. Nicméně 17. října tádžický vojenský soud nařídil, aby byl vzat do vazby. V ní má zůstat až do doby, než státní zástupce dokončí vyšetřování a soud vynese rozsudek. Bratr Norov je obviněn z falšování lékařských záznamů s cílem vyhnout se vojenské službě.

Navzdory vazbě si bratr Norov zachovává pozitivní postoj a naprosto důvěřuje Jehovovi. Je mu vděčný za to, že mu pomohl, aby měl silnou víru a potřebnou odvahu. Je také vděčný za neočekávanou zkoušku z roku 2013. Tehdy místní úředníci násilím odvedli bratra Norova a jeho mladšího bratra Ravšana ze školy k odvodní komisi, kde měli podstoupit lékařskou prohlídku. Rustamdžon byl v té době nepokřtěný zvěstovatel a bylo mu pouhých 15 let, což ani zdaleka nebyl věk, kdy by měl být odveden. Jejich otec Batyr potom věnoval během rodinného uctívání hodně času tomu, aby se jeho synové naučili bránit svůj neutrální postoj. Pravidelně hrával člena odvodní komise a jeho synové před ním obhajovali svou víru.

Rustamdžon vypráví: „Než jsme se na rodinném uctívání začali takhle připravovat, myslel jsem si, že svou víru obhájit dokážu. Ale překvapilo mě, jak jsem byl během toho nacvičování nervózní. Díky tomu jsem pochopil, že o své víře musím s Jehovou víc mluvit v modlitbě a na víru a rozhodnutí zůstat neutrální taky zaměřit svoje studium. Postupně jsem se přestal bát. Na jaře roku 2016 jsem se zasvětil Jehovovi a dal se pokřtít.“

Rustamdžonovi také pomáhá, že trávil čas se staršími, duchovně zralými bratry, kteří kvůli své víře byli ve vězení. Říká: „Velmi dobře chápu, jaké následky můj neutrální postoj může mít. Pokud mě odsoudí k odnětí svobody, budu mít jedinečnou příležitost posvěcovat Jehovovo jméno v ‚novém obvodu‘.“

Rustamdžonův otec říká: „Jako rodina jsme Jehovovi vděční, že mu můžeme sloužit a můžeme být nástroji v jeho rukách. Je to pro nás velká čest. Bratrům a sestrám chceme vzkázat, že cítíme jejich lásku, modlitby a citovou i duchovní podporu. Neděláme si starosti. Boží pokoj naplňuje naše srdce přesně tak, jak to Jehova ve svém Slově slíbil.“ (Filipanům 4:6, 7)

a Datum, kdy má soud rozhodnout, někdy není předem známé