Bratr Eziz Atabayew z Turkmenistánu zůstal věrný Jehovovi, i když strávil dva roky ve vězení za to, že z důvodu svědomí odepřel vojenskou službu. Propuštěn byl 19. prosince 2020. V posledních deseti letech bylo v této zemi za odepření vojenské služby uvězněno 46 bratrů.

Příběh bratra Atabayewa začal v roce 2016, kdy byl odveden k vojenské službě. Kvůli svému svědomí ji ale odmítl vykonat. Jeho případem se zabývalo městské státní zastupitelství. Téměř o dva roky později byl Eziz předvolán k soudu, který ho 19. prosince 2018 poslal na dva roky do vězení.

Eziz vypráví: „Před svým uvězněním jsem si hodně povídal s bratry, kteří byli ve stejné situaci jako já nebo kteří si už vězením prošli. Ptal jsem se jich, co můžu čekat. Četl jsem si různé životní příběhy z našich publikací a taky povzbudivé myšlenky z Bible.

Ráno před soudním líčením mi jeden bratr ukázal Izajáše 30:15, kde se píše: ‚Vaše síla bude v tom, že zůstanete v klidu a budete mi důvěřovat.‘ Díky tomu verši jsem si vždycky dokázal zachovat klid a ve všem se spoléhat na Jehovu. Přemýšlel jsem o těch slovech po celou dobu, co jsem byl uvězněný, a hodně mi to pomáhalo.“

I když podmínky ve vězení byly náročné, pro Ezize bylo nejtěžší to, že nemohl být se svojí rodinou. „Ve vězení jsem navázal ještě pevnější vztah s bratry, kteří tam byli se mnou. Byli pro mě opravdovými přáteli a pomohli mi vyrovnat se s tím, že nemůžu být se svými blízkými.“

Eziz se zároveň snažil vydávat druhým svědectví. Vzpomíná: „Když jsem začal s ostatními vězni mluvit o tom, čemu věřím, některým z nich se to nejdřív nelíbilo. Ale časem byli ochotní si mě vyslechnout. Když přišli nějací noví vězni, kteří mě ještě neznali, a já jsem jim začal vydávat svědectví, taky se jim to nelíbilo. Ale starší vězni se mě zastali a těm novým začali vysvětlovat, co se ode mě dozvěděli.“

Jak se můžeme připravit na náročné situace, které nás čekají? Eziz k tomu říká: „Doporučoval bych hluboké osobní studium a upřímné modlitby k Jehovovi. Říkejte mu o všem, co vás trápí, o svých obavách a pocitech – říkejte mu prostě všechno.

Tu zkoušku jsem zvládl s Jehovovou pomocí a nepochybuju o tom, že mě Jehova podpoří i v budoucnu. Zkoušek, které přijdou, se proto nebojím.“ (Žalm 118:6)