K nečekanému zvratu událostí došlo v Turkmenistánu, kde bylo 22. října 2014 propuštěno z vězení osm svědků Jehovových. Na svobodu se dostali spolu s jinými vězni díky amnestii, kterou vyhlásil prezident Gurbanguly Berdymuhamedov. Šest svědků bylo uvězněno za odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí a další dva byli odsouzeni na základě smyšlených obvinění za svou náboženskou činnost.

Ti, kteří odmítli nastoupit vojenskou službu, byli mladí muži mezi 18 a 23 lety. Byli posláni do pracovního tábora, který se nachází v poušti v oblasti Sejdi. Čtyři z nich byli v pracovním táboře s běžným režimem, ale Matkarym Aminov a Dovran Matjakubov byli v táboře s přísnějším režimem, protože byli odsouzeni jako „recidivisté“. Všichni byli vystaveni hrubému zacházení a museli snášet hrozné životní podmínky.

Do stejného pracovního tábora s běžným režimem byl také umístěn 35letý Aybek Salajev a 42letý Bahram Šamuradov. Oba byli nespravedlivě odsouzeni ke čtyřem letům vězení za svou víru a náboženskou činnost. Uvězněni byli na základě smyšlených obvinění a podvržených důkazů a ve vězení s nimi velmi krutě zacházeli.

Jediným svědkem Jehovovým, který zůstává v Turkmenistánu ve vězení, je Ruslan Narkuliev. Ten byl odsouzen za odmítnutí vojenské služby z důvodu svědomí jenom pár týdnů před vyhlášením amnestie, a tak je možné, že o něm prezidentská kancelář ještě neměla informace. Jeho právní zástupci jsou v kontaktu se státními orgány a usilují o to, aby se dostal na svobodu.

Propuštění zmíněných osmi mužů byl od prezidenta Berdymuhamedova chvályhodný a rázný čin. Všichni, kdo si váží náboženské svobody, doufají, že se jedná o první krok na cestě ke změně, která umožní svědkům Jehovovým v Turkmenistánu žít v souladu se svým svědomím a bez strachu z pronásledování nebo uvěznění.