Dne 2. září 2014 ve 20.00 opustila brány věznice Bibi Rahmanovová. Je teď sice na svobodě, ale obvinění zproštěna nebyla. O něco dříve téhož dne projednávali soudci Dašoguzského regionálního soudu její odvolání. I když ji nezprostili falešných obvinění, změnili čtyřletý trest odnětí svobody na podmíněné odsouzení * a nařídili, aby byla okamžitě propuštěna z vězení. V rozhodnutí bylo uvedeno, že soudci přihlédli k polehčujícím okolnostem – k tomu, že Bibi je žena, je matka čtyřletého dítěte a nemá žádný záznam v trestním rejstříku.

Bibi předtím u tohoto soudu podala kasační stížnost proti rozsudku z 18. srpna, který byl založený na vykonstruovaných obviněních z „napadení policisty“ a „výtržnictví“. Když si 5. července Bibi a její manžel Vepa vyzvedli na vlakovém nádraží v Dašoguzu své zavazadlo obsahující náboženskou literaturu, začali je obtěžovat policisté. Obvinění proti Vepovi bylo později staženo. Bibi však byla 8. srpna odsouzena k trestu odnětí svobody. Ve vězení byla vystavena hrubému násilí.

Bibiina zahraniční obhájkyně její nečekané propuštění připisuje, alespoň zčásti, mezinárodnímu hlasitému protestu proti tomuto nespravedlivému uvěznění.

Takový případ není v Turkmenistánu ojedinělý. Svědkové Jehovovi opakovaně čelí závažnému porušování svých základních lidských práv. Osm svědků si odpykává trest ve vězení za to, že se drží své víry. Šest z nich jsou odpírači vojenské služby z důvodu svědomí a další dva jsou uvězněni na základě falešných obvinění. Žijí v hrozných podmínkách a zakouší různé druhy špatného zacházení.

Je sice chvályhodné, že soudci Dašoguzského regionálního soudu rozhodli, že Bibi nemusí do vězení, ale právo v tomto případě nezjednali. Ti, kdo si váží lidské důstojnosti, doufají, že turkmenské úřady budou jednat v souladu s mezinárodními normami, které se týkají lidských práv, a umožní obyvatelům své země těšit se z náboženské svobody.