Dne 19. května 2015 turkmenský soud poslal 52letého Bahrama Hemdemova, jednoho ze svědků Jehovových, na čtyři roky do vězení. Dva měsíce předtím policie zatkla Bahrama Hemdemova za to, že se v jeho domě v Turkmenabadu konalo pokojné náboženské setkání. V současné době je držen v pracovním táboře ve městě Sejdi.

Dne 14. března 2015 policie vtrhla na náboženské setkání pořádané v domě Bahrama Hemdemova. Se všemi 38 přítomnými zacházela krutě a obvinila je z nepovolené náboženské činnosti. Bahrama Hemdemova policie umístila do vazby, kde byl opakovaně bit a vyslýchán. Úřady svědkům zabavily osobní věci, včetně auta, počítače a peněz v hotovosti.

Okresní soud v Serdarabadu později 30 svědkům Jehovovým udělil pokutu a 8 jich odsoudil k 15 dnům ve vězení. Sedar, syn Bahrama Hemdemova, byl odsouzen ke dvěma 15denním trestům odnětí svobody, během kterých ho drželi na samotce, vyslýchali, brutálně bili a mučili. Jiný svědek Jehovův, Emirdžan Džumnazarov, dostal stejný trest. Během něj ho bili a vyhrožovali mu mučením.

Soudce Gočmurad Čarjev z regionálního soudu v Lebapu odsoudil 19. května 2015 Bahrama Hemdemova ke čtyřem rokům odnětí svobody na základě vykonstruovaného obvinění, že podněcoval náboženskou nesnášenlivost. Dne 10. června 2015 byl Bahram Hemdemov převezen z Turkmenabadu do pracovního tábora ve městě Sejdi.

Po dobu, během které bylo možné se proti rozsudku odvolat, ředitel věznice nikomu nedovolil Bahrama Hemdemova ve vězení navštívit, dokonce ani nejbližší rodině. Tím Bahramu Hemdemovovi i jeho zástupci odvolání znemožnil. Úředníci se snaží Bahrama Hemdemova donutit, aby se přiznal k trestným činům, které nespáchal, a nutí ho k těžké fyzické práci. Navíc ho brutálně bijí, aby mu oplatili, že jeho manželka podala stížnost k soudu.

Gulzira Hemdemovová, manželka Bahrama Hemdemova, podala odvolání k Nejvyššímu soudu Turkmenistánu. I když neexistuje žádný důkaz, že došlo k trestnému činu, místopředseda Nejvyššího soudu došel k závěru, že pro odvolání není důvod. Na začátku srpna právní zástupce Bahrama Hemdemova podal odvolání k dozorčí radě Nejvyššího soudu. Dne 25. srpna 2015 Nejvyšší soud žádost o odvolání zamítl s tím, že Bahram Hemdemov „propaguje náboženství svědků Jehovových“.

Ke konci roku 2014 turkmenské úřady začaly projevovat vzhledem k náboženským aktivitám svědků Jehovových jistou míru tolerance. Bibi Rahmanovovou, která byla na základě falešného obvinění v srpnu 2014 uvězněna, úřady v září 2014 propustily. Osmi jiným svědkům, kteří byli ve vězení kvůli své víře, byla v říjnu 2014 udělena prezidentská amnestie. I přes tento pozitivní vývoj některé místní úřady zaujímají opačný postoj a svědky Jehovovy v Turkmenabadu zatýkají, vězní a zachází s nimi krutě.

Dne 6. února 2015 policie zatkla čtyři svědky Jehovovy. Viktor Jarygin, Rustam Nazarov, Čarygeldy Džumajev a Džamilja Adylovová byli obviněni z „drobného výtržnictví“ kvůli tomu, že vlastnili náboženské publikace. Agenti z ministerstva státní bezpečnosti zbili tři z nich včetně Džamilji Adylovové. Čarygeldyho Džumajeva bili tak surově, že několikrát ztratil vědomí. Městský soud v Turkmenabadu udělil Viktoru Jaryginovi pokutu. Rustama Nazarova odsoudil k 30 dnům ve vězení a Čarygeldyho Džumajeva a Džamilju Adylovovou ke 45 dnům ve vězení. * Tito čtyři svědkové Jehovovi podali oficiální stížnost prezidentské kanceláři a generálnímu prokurátorovi v Ašchabadu.

O dva týdny později policie vtrhla do domu Zejnepy Husajnovové s cílem najít „nelegální“ náboženské publikace. Osobní výtisky těchto publikací jí potom zabavili a vyhrožovali jí trestním stíháním a 15denním vězením.

Jiný svědek Jehovův, Dovlet Kandymov, byl obviněn z nezákonné náboženské činnosti a odsouzen ke třem po sobě jdoucím 15denním trestům odnětí svobody. Ve vězení ho policisté bili, protože odmítal svědčit proti svému spoluvěřícímu Bahramu Hemdemovovi.

Od jara 2015 úřady v Turkmenabadu už svědkům Jehovovým nedělají problémy. Bahram Hemdemov je ale pořád ve vězení jenom kvůli tomu, že se věnoval svému náboženství.

Pokojná náboženská činnost, jaké se věnují například svědkové Jehovovi, má mít v Turkmenistánu právní ochranu. Jeho ústava totiž zaručuje právo „sám nebo s druhými praktikovat jakékoli náboženství“ a „právo na svobodu přesvědčení a vyjádření tohoto přesvědčení“. Turkmenistán navíc podepsal Pakt o občanských a politických právech, který zaručuje právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství.

Philip Brumley, hlavní právní poradce svědků Jehovových, řekl:

„Turkmenské úřady jednají protiprávně na všech úrovních. Když policie v Turkmenabadu vtrhla na pokojné náboženské setkání, jednala nezákonně a surově. Soudy navíc toto jednání podporují. A je opravdu záhadou, proč Nejvyšší soud Turkmenistánu nereagoval na bezpráví způsobené Bahramu Hemdemovovi.

Svědkové Jehovovi žádají vládu Turkmenistánu, aby jim udělila zákonnou registraci, povolila jim scházet se k uctívání a zajistila, aby se už neopakovalo to, co se stalo v Turkmenabadu. Také vládu žádají, aby propustila Bahrama Hemdemova, a on se mohl vrátit ke své rodině.“

Svědkové Jehovovi si velmi váží toho, že turkmenská vláda před nějakou dobou propustila jejich spoluvěřící, kteří byli nespravedlivě vězněni. Stejně by vláda měla jednat v případě Bahrama Hemdemova a co nejdřív jej propustit. Také by měla zajistit větší náboženskou toleranci.