Je nám moc líto, že během války na Ukrajině přišli o život další naši milovaní bratři a sestry. Zemřelo tam už 28 svědků Jehovových.

Jak informovala mezinárodní média, v prvních týdnech války probíhaly v městech poblíž Kyjeva obzvlášť těžké boje. V této oblasti žilo asi 4 900 zvěstovatelů a z toho víc než 3 500 jich uteklo do bezpečnějších míst.

Z následujících příběhů je vidět, jak si tam naši bratři i v mimořádně náročných situacích udržují nezlomnou víru.

Olexandr, starší z města Makariv, utekl do bezpečnější oblasti ve střední části Ukrajiny. Dělal si ale starosti o čtyři zvěstovatele ze svojí služební skupiny, protože se s nimi nemohl zkontaktovat. Rozhodl se proto, že se do válečné oblasti vrátí, aby je našel. Vypráví: „Vím, že pro Jehovu jsou jeho služebníci nesmírně vzácní. … Když jsem dorazil k domu jednoho zvěstovatele, viděl jsem, že byl zasažený bombou. Dveře od sklepa byly zavřené, a když jsem volal, nikdo nereagoval. To mě vyděsilo.“ Olexandr dveře vyrazil a uviděl, jak se na něho dívá skupina lidí. Byli to zvěstovatelé, které hledal, a společně s nimi se tam skrývali i jejich sousedé, kteří nejsou svědkové.

Jeden z bratrů, Jaroslav, vysvětlil, že se ve sklepě schovávali osm dní. Vypráví: „Každý z nás měl jenom pár sušenek a sklenici vody na den. Četli jsme si ale Bibli a naše publikace, modlili se a navzájem se povzbuzovali. Když jsem slyšel, jak Olexandr volá moje jméno, myslel jsem, že si pro mě přišli vojáci, že umřu. … [Místo toho] nás všechny zachránil. Jsme Jehovovi vděční za takovou milující duchovní rodinu, za lidi, kteří se za nás modlí, a dokonce riskují svůj život, aby nás zachránili.“

Pylyp a ještě jeden bratr se rozhodli, že dovezou jídlo těm, kdo zůstali ve městě Boroďanka. Když tam 17. března jeli, vojáci Pylypovi zabavili auto a vzali jim jídlo. Pak je oba zatkli, spoutali, zavázali jim oči a spolu s dalšími sedmi muži je odvezli do malé sklepní místnosti. O dva dny později je přemístili do cely, kde je dozorci během noci bili. Pylyp řekl: „Nebyl jsem si jistý, jestli to přežiju. Modlil jsem se, abych zůstal věrný.“

Při jednom bití se Pylyp začal nahlas modlit za staré sestry, které neměly co jíst. Taky prosil Jehovu, aby chránil jeho rodinu, a děkoval mu za to, že mu mohl celé roky šťastně sloužit. Dozorce ho potom vrátil na celu, kde se Pylyp dál modlil, aby vojáci pochopili, že svědkové nejsou nebezpeční. Oba bratři pak začali dozorcům vydávat svědectví. Následující dva dny mluvili o Bibli se všemi dozorci, kteří se u nich vystřídali. Dobrá zpráva navíc zaujala jednoho z uvězněných mužů. Bratrům moc děkoval. Nakonec byli naši bratři i ten muž 27. března propuštěni.

Světlana, svobodná sestra z Buče, se nemohla dva týdny dostat z válečné zóny. Popisuje: „Jako nikdy předtím jsem si uvědomila, jak důležitý je pokoj od Jehovy. To, že ho máme, neznamená, že vždycky víme, co udělat. Ale když se dostaneme do situace, která nám připadá bezvýchodná, naprosto se spolehneme na Jehovu.“

Cestou do bezpečnější části země Světlana vydala svědectví jedné ženě a jejímu synovci. Společně pak dorazili na místo, kde je přivítala rodina svědků. Světlanu i tu ženu a jejího synovce u sebe nechali přespat. Další den chtěla jít ta žena na shromáždění a řekla si o Bibli a naše publikace. Světlana je s ní dál v kontaktu.

K 12. dubnu 2022 máme z Ukrajiny následující zprávy. Tyto statistiky jsou založené na ověřených informacích od místních bratrů. Aktuální čísla ale můžou být vyšší, protože je náročné udržovat kontakt se všemi oblastmi.

• 28 jich zemřelo

• 48 jich bylo zraněno

• 40 778 jich uteklo do bezpečnějších oblastí

• 278 domů bylo zničeno

• 268 domů bylo vážně poškozeno

• 746 domů bylo lehce poškozeno

• 1 sál Království byl zničen

• 9 sálů Království bylo vážně poškozeno

• 26 sálů Království bylo lehce poškozeno

• Na Ukrajině funguje 27 výborů pro humanitární pomoc

• Výbory pomohly už 41 974 zvěstovatelům najít ubytování v bezpečnějších oblastech

• 18 097 zvěstovatelů uteklo do jiných zemí, kde jim pomáhají místní bratři a sestry