S Jehovovou pomocí se sestry Ljudmyla Mozulová a Kateryna Rozdorská vyrovnávají s fyzickou i citovou bolestí způsobenou válkou. Jejich manželé, Petro Mozul a Dmytro Rozdorskyj, byli mezi prvními svědky Jehovovými, kteří na Ukrajině přišli o život. Je nám moc líto, že k tomuto dni zemřelo už 34 našich drahých bratrů a sester.

Petro a Ljudmyla se dali pokřtít v roce 1994. Byli svoji 43 let.

„Bratři a sestry mě utěšují každý den,“ říká Ljudmyla. „Neustále mi telefonují. A moc mě dojal i dopis, který jsem dostala z ukrajinské pobočky.“

Válka začala 24. února 2022. Petro, kterému bylo 67 let a byl služebním pomocníkem ve sboru znakového jazyka, byl zabit 1. března 2022, když se spolu s rodinou pokoušeli utéct z těžce bombardovaného Charkova.

Město bylo už několik dní ostřelované a ten den na něj zaútočily i bojové letouny. Rodina si sbalila jen ty nejzákladnější věci a během půl hodiny se vydali na cestu. Petro a Ljudmyla jeli v jednom autě a jejich syn Olexij s manželkou Marynou ve druhém. „Jeli jsme po ulici mezi domy, když najednou přiletěly stíhačky a začalo bombardování,“ vypráví Ljudmyla. „Autem doslova otřásaly exploze.“

Petro strhnul řízení, aby se vyhnul srážce s Olexijovým autem, ale těžce se při tom zranil. Jeho i Ljudmylu odvezli do nemocnice, kde Petro později zemřel. Ljudmyle poranil šrapnel nohy a břicho. Olexijovi a Maryně se nic nestalo. Ljudmyla se o Petrově smrti dozvěděla o tři dny později, když ji propustili z nemocnice.

Říká: „Čím víc přemýšlím o Jehovově laskavosti a jeho úžasném záměru, tím jsem klidnější. Jsem si jistá, že v novém světě se s manželem zase setkám, a nemůžu se té nádherné chvíle dočkat.“

Dmytro a Kateryna byli svoji osm let. Poslední slova, která Dmytro své ženě řekl, když jí 8. března telefonoval z práce, byla: „Brzo budu doma.“

O několik hodin později jí ale zavolal jeho kolega a řekl, že Dmytro šlápl na minu a je v nemocnici. Pět hodin po operaci zemřel.

Kateryna vzpomíná, co prožívala, když se o smrti manžela dozvěděla: „Tu noc mě Jehova nejen držel za ruku, ale vzal mě do náručí. Cítila jsem, že je mi neskutečně blízko.“

Dmytrovi bylo 28 let. Pokřtít se dal v roce 2006 a sloužil jako starší v Doněcké oblasti.

Po vzpomínkovém setkání se Kateryna vydala na 12hodinovou cestu do bezpečnější oblasti v zemi. „Utěšovali mě bratři a sestry z celé Ukrajiny i odjinud. Ta obrovská láska, kterou jsem cítila, zmírnila moji bolest.“

Pokračuje: „Taky mi moc pomáhá služba. … Když mi začne být hodně těžko, opakuju si biblické verše jako třeba Filipanům 4:6, 7.“

Jsme si jistí, že naše drahé bratry a sestry, kteří během války na Ukrajině přišli o někoho blízkého, bude Jehova dál utěšovat a dodávat jim sílu. (Žalm 61:1–3)