Ukrajinský vyšší soud potvrdil, že ti, kdo odmítají vojenskou službu z důvodu svědomí, mají právo na civilní službu dokonce i během občanských nepokojů a války. Toto rozhodnutí významně ovlivní lidská práva jak na Ukrajině, tak v zahraničí.

Vitalij Šalajko, který je svědek Jehovův, byl během mobilizace předvolán k odvodnímu řízení. Jelikož však požádal o civilní službu, byl obžalován z trestného činu vyhýbání se výkonu vojenské služby. Okresní soud i následný odvolací soud Šalajka zprostil viny. Státní zástupce se ale odvolal znovu a případem se tedy začal zabývat Vyšší zvláštní soud pro občanské a trestní případy. Dne 23. června 2015 vyšší soud odvolání zamítl, čímž rozhodnutí nižších soudů potvrdil.

Vyšší soud uvedl, že „oblastní soud nepochybil, když při rozhodování vycházel z odpovídajících ustanovení Evropské úmluvy o lidských právech a Evropského soudu pro lidská práva“. Soud také připomenul precedens Bajatjan proti Arménii. Tímto případem se zabýval Velký senát Evropského soudu pro lidská práva a 7. července 2011 vynesl přelomový rozsudek. Stanovil, že na ty, kdo odmítají vojenskou službu z důvodu náboženského přesvědčení, se vztahuje článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech. V případě Vitalije Šalajka navíc ukrajinský vyšší soud zdůraznil, že toto právo platí nejen u běžných odvodů na vojnu, ale také během mobilizace. Rozhodnutí vyššího soudu je konečné a nelze se proti němu odvolat.

Výsledek soudu znamená pro Vitalije Šalajka velkou úlevu. Řekl: „Rozumím tomu, proč moje země vyhlásila mobilizaci. Chce chránit své občany. Moje svědomí mi ale nedovoluje vykonávat vojenskou službu. Své odpovědnosti se nicméně nevyhýbám a jsem ochotný nastoupit civilní službu. Jsem vděčný, že soudy vzaly v úvahu, proč jsem vojenskou službu odmítl. Důvodem je mé upřímné náboženské přesvědčení.“

To, zda zůstanou neutrální, musely během mobilizace řešit tisíce svědků Jehovových po celé Ukrajině. Ti, kteří čelí trestnímu stíhání za odmítání vojenské služby, se nyní mohou odvolat na právní precedens, který případ Vitalije Šalajka stanovil.

Vadim Karpov, Šalajkův právní zástupce, řekl: „Jednoduše řečeno, vyšší soud rozhodl, že jakožto svědek Jehovův nemůže být pan Šalajko stíhán pro odmítání vojenské služby. Ukrajina ukázala, že dokonce i v zemi, která je zmítána válkou a celkovou nestabilitou, se má dodržovat mezinárodně uznávané právo na svobodu vyznání a svobodu svědomí.“

Ukrajinské soudy začaly respektovat, že odmítání vojenské služby z důvodu svědomí patří mezi základní lidská práva, která platí i během mobilizace. Toto právo není záminkou pro to, aby se někdo záměrně vyhýbal povinnostem, ani neohrožuje státní zájmy nebo bezpečnost. Potvrzením předchozích rozsudků vyšší soud podpořil dodržování lidských práv všech ukrajinských občanů. Ukrajina dala příklad všem zemím, které stíhají ty, kdo odmítají vojenskou službu z důvodu svědomí.