Občanské nepokoje a válka ve východních oblastech Ukrajiny přiměly prezidenta, aby v létě 2014 vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci. Proto dostal předvolání před vojenskou správu Vitalij Šalajko, bývalý voják ukrajinské armády, který je teď svědkem Jehovovým. Dostavil se a vysvětlil, že z důvodu svědomí nechce nastoupit vojenskou službu, ale je ochotný vykonávat civilní službu.

Vojenská kancelář zamítla, že by měl pan Šalajko právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí, a obžalovala ho z toho, že se vyhýbá vojenské službě během mobilizace. V době nynějšího vojenského konfliktu to bylo poprvé, co byl na Ukrajině někdo zažalován za to, že z náboženského přesvědčení odmítl narukovat.

Jako bývalý voják pan Šalajko chápe, že vláda hájí svou suverenitu a musí chránit občany. Když byl ale povolán k vojenské službě, vzal v úvahu biblickou zásadu „Splácejte césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu“. * Jako křesťan cítí, že musí mít úctu k lidskému životu a projevovat lásku vždy a všem. *

Dne 13. listopadu 2014 Novomoskovský oblastní soud v Dněpropetrovské oblasti projednával obvinění, že se pan Šalajko vyhýbá vojenské službě. Soud shledal, že obžalovaný se vojenským úředníkům a vyšetřovatelům nevyhýbal, ale naopak se k předvolání dostavil. Rozhodl, že pan Šalajko „má právo nahradit vojenskou službu civilní službou, a to i během mobilizace, protože patří k náboženské organizaci, jejíž učení nedovoluje používat zbraně“.

Oblastní soud také potvrdil, že právo na civilní službu je „zaručeno ukrajinskou ústavou“. Dále vzal v úvahu, že náboženskou svobodu chrání Evropská úmluva o lidských právech * a Evropský soud pro lidská práva. Soudce zprostil pana Šalajka obvinění z toho, že se vyhýbá vojenské službě. Státní zástupce se proti rozhodnutí odvolal.

Ve svém odvolání státní zástupce argumentoval, že ústavní povinnost bránit zemi má přednost před náboženskou svobodou a právem na civilní službu. Tvrdil, že rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která se této věci týkají, se nevztahují na období mobilizace.

Dne 26. února 2015 odvolací soud pro Dněpropetrovskou oblast rozhodl, že „odmítnutí narukovat z náboženských důvodů není totéž co vyhýbání se mobilizaci bez oprávněných důvodů“. V rozhodnutí soud poukázal na náboženské přesvědčení pana Šalajka a na různá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Ta potvrzují, že „na takové náboženské přesvědčení se vztahují záruky článku 9 [Evropské] úmluvy“ o svobodě myšlení, svědomí a náboženského vyznání. *

Odvolací soud také uvedl, že dle článku 9 Evropské úmluvy o lidských právech obava o „‚bezpečnost státu‘ ... neopravňuje k omezení práv, která jsou zaručena“. Podle soudců „nemůžeme v zájmu národní bezpečnosti potlačovat právo na odepření vojenské služby z důvodu svědomí“. Soudci došli k závěru, že ukrajinský zákon o tom, že má občan právo na civilní službu, platí i v období mobilizace. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí nižšího soudu a Vitalije Šalajka zprostil viny.

Tato rozhodnutí nižšího a odvolacího soudu na východní Ukrajině potvrzují, že občané mají právo odmítnout vojenskou službu z důvodu svědomí a rozhodnout se pro civilní službu, a to i v časech národního ohrožení. Rozhodnutí v případě pana Šalajka je také v souladu s pokrokem v mezinárodním právu, které uznává základní právo odpírání povinnosti z důvodu svědomí. *

Státní zástupce se však odvolal k Vyššímu zvláštnímu soudu pro občanské a trestní případy a přednesl stejné argumenty, které odvolací soud zamítl. Dne 30. dubna 2015 vznesl právní zástupce pana Šalajka proti odvolání námitky.

Vitalij Šalajko patří k tisícům svědků na Ukrajině, kteří byli povoláni k vojenské službě. Zodpovědně se dostavují k předvolání a žádají o civilní službu, která není v rozporu s jejich pevným náboženským přesvědčením. Úřady jejich žádosti většinou vyhoví a jen málo svědků se setkalo s postihy. Nyní je na vyšším soudu, aby potvrdil, jestli Ukrajina respektuje to, že svědkové z důvodu svědomí odmítají vojenskou službu.