Helen Budgeová je nevidomá svědkyně Jehovova ze skotského Edinburghu. Stejně jako ostatní bratři a sestry nemůže ani ona kvůli pandemii chodit do služby tak, jak byla zvyklá, a navštěvovat lidi osobně. To jí ale nezabránilo, aby se naplno zapojila do kampaně s pozvánkami na Památnou slavnost.

Helen nejdřív napíše dopis pomocí stroje pro Braillovo písmo. „Je to pro mě jako tužka a papír,“ říká. Pak ten dopis nadiktuje své neteři, která ho přepíše do finální podoby.

Helenina maminka i babička byly taky svědkyně Jehovovy, a tak Helen bere Slavnost na památku Kristovy smrti jako nedílnou součást svého života. Vždycky se moc těší, až na ni bude moct druhé pozvat. „Tohle je moje sedmdesátá Památná slavnost,“ vypráví. „Každý rok mám obrovskou radost, když dostanu svoji pozvánku v Braillově písmu. Pečlivě si ji přečtu, abych tomu dobře rozuměla, a pak začnu přemýšlet, koho bych mohla pozvat.“

Láska motivuje pravé křesťany po celém světě, aby se na Památnou slavnost snažili pozvat co nejvíc lidí a aby si v tom ničím nenechali zabránit. (Lukáš 22:19)