Slovem „duše“ se v Bibli překládá hebrejské slovo neʹfeš a řecké slovo psy·che. Hebrejský výraz doslova znamená „tvor, který dýchá“ a řecký výraz znamená „živá bytost“. a Duše je tedy celý tvor, ne jen něco uvnitř, co přežívá smrt těla. Podívejme se, jak z Bible vyplývá, že lidská duše je celá bytost.

•   V Bibli se píše, že když Bůh Jehova stvořil prvního člověka Adama, tento „člověk se stal živou duší“. (1. Mojžíšova 2:7, Český studijní překlad) Adam duši nedostal, on se živou duší neboli bytostí stal.

•   Bible říká, že duše může pracovat, toužit po jídle, jíst, poslouchat zákony a dotýkat se mrtvého těla. (3. Mojžíšova 5:2; 7:20; 23:30, Překlad nového světa; 5. Mojžíšova 12:20; Římanům 13:1, Kralická bible) Tyto činnosti se týkají celého člověka.

Je duše nesmrtelná?

 Ne, duše může zemřít. To, že duše je smrtelná, dokládají desítky biblických veršů. Zde je několik příkladů:

•   „Duše, kteráž hřeší, ta umře.“ (Ezekiel 18:4, 20, Kralická bible)

•   Ve starověkém Izraeli bylo za nejvážnější hříchy trestem to, že duše bude „vyhlazena“. (2. Mojžíšova 12:15, 19; 3. Mojžíšova 7:20, 21, 27; 19:8, Kralická bible) Takový člověk „umře“. (2. Mojžíšova 31:14, Kralická bible)

•   Na mrtvolu člověka je v některých biblických verších použit výraz „mrtvá duše“. (3. Mojžíšova 21:11; 4. Mojžíšova 6:6) V mnoha biblických překladech se v těchto verších sice objevuje slovní spojení „mrtvé tělo“ nebo „mrtvý člověk“, ale v původní hebrejštině je v tomto spojení použito slovo neʹfeš neboli „duše“.

„Duše“ může znamenat „život“

 Bible používá slovo „duše“ také jako synonymum pro život. Například u Joba 33:22 je hebrejské slovo pro duši (neʹfeš) uvedeno ke slovu „život“ jako paralela. A Bible stejně tak ukazuje, že člověk může svou duši neboli život nasazovat nebo ztratit. (2. Mojžíšova 4:19; Soudci 9:17; Filipanům 2:30)

 Ze způsobu, jakým se slovo „duše“ používá, můžeme pochopit verše, ve kterých je řečeno, že něčí „duše vycházela“. (1. Mojžíšova 35:18, Český studijní překlad) Tento slovní obrat znamená, že život člověka končí. Některé překlady v tomto verši uvádějí, že danou osobu „opouštěl život“ nebo že „život z ní unikal“. (Bible21, Český ekumenický překlad)

Odkud pochází víra v nesmrtelnou duši

 Křesťanské denominace, které věří v nesmrtelnou duši, přejaly tuto nauku ne z Bible, ale ze starořecké filozofie. Dílo Encyclopædia Britannica uvádí: „Biblické zmínky o duši souvisejí s myšlenkou dýchání a nerozlišují mezi nehmotnou duší a fyzickým tělem. Křesťanská představa, že existuje rozdělení na tělo a duši, pochází od starověkých Řeků.“

 Bůh neschvaluje směšování jeho nauk s lidskými filozofiemi, jako je víra v nesmrtelnou duši. V Bibli nás varuje: „Dávejte pozor: Možná, že existuje někdo, kdo vás bude odvádět jako svou kořist prostřednictvím filozofie a prázdného podvodu podle lidské tradice.“ (Kolosanům 2:8)