Ježíš zachránil neboli spasil věrné lidi, když dal svůj život jako výkupní oběť. (Matouš 20:28) Proto Bible o Ježíšovi říká, že je „Zachránce světa“. (1. Jana 4:14) Také uvádí: „V žádném jiném není záchrana [spása, Bible21], neboť pod nebem není žádné jiné jméno, jež bylo dáno mezi lidmi, jímž máme být zachráněni.“ (Skutky 4:12)
Ježíš „okusil smrt za každého člověka“, který v něj projevuje víru. (Hebrejcům 2:9; Jan 3:16) Potom ho Bůh „vzbudil z mrtvých“ a Ježíš se vrátil do nebe jako duchovní osoba. (Skutky 3:15) Odtud může „úplně zachránit ty, kdo se skrze něho přibližují k Bohu, protože je vždy živý, aby za ně naléhavě prosil“. (Hebrejcům 7:25)
Proč potřebujeme, aby za nás Ježíš naléhavě prosil?
Všichni jsme hříšní. (Římanům 3:23) Hřích je překážkou mezi námi a Bohem a vede ke smrti. (Římanům 6:23) Ježíš ale slouží jako „přímluvce“ těch, kdo věří v jeho výkupní oběť. (1. Jana 2:1, Bible21) Prosí Boha, aby vyslyšel jejich modlitby a odpustil jim hříchy na základě Ježíšovy obětní smrti. (Matouš 1:21; Římanům 8:34) Bůh na Ježíšovy prosby reaguje, protože jsou v souladu s jeho vůlí. On sám totiž poslal Ježíše na zem, „aby byl svět skrze něho zachráněn“. (Jan 3:17)
Stačí k záchraně jenom věřit v Ježíše?
Ne. I když je víra v Ježíše k záchraně nutná, je zapotřebí ještě něco dalšího. (Skutky 16:30, 31) Bible říká: „Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je i víra bez skutků mrtvá.“ (Jakub 2:26) Abychom byli zachráněni, musíme:
Dávat svou víru najevo tím, že budeme poslouchat jejich nařízení. (Lukáš 6:46; 1. Jana 2:17) Ježíš učil, že ne každý, kdo mu říká „Pane“, bude zachráněn, ale pouze ti, kdo „činí vůli [jeho] Otce, který je v nebesích“. (Matouš 7:21)
Dál projevovat víru navzdory těžkostem. Ježíš to vyjádřil jasně, když řekl: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 24:13)