Šalomounova píseň 2:1-17
2 Jsem jen šafrán* z pobřežní pláně,lilie z údolí.“+
2 „Jako lilie mezi trním,taková je má milovaná mezi dcerami.“
3 „Jako jabloň mezi lesními stromy,takový je můj milý mezi syny.
Vášnivě toužím sedět v jeho stínu,jeho ovoce je pro mě sladké.
4 Uvedl mě do domu hostiny*a vztyčil nade mnou prapor lásky.
5 Osvěžte mě rozinkovými koláči,+posilněte mě jablky,vždyť jsem nemocná láskou.
6 Jeho levici mám pod hlavoua jeho pravice mě objímá.+
7 Jeruzalémské dcery, zapřísahám váspři gazelách+ a polních laních:
Neprobouzejte a nerozněcujte ve mně lásku, dokud se neprobudí sama.+
8 Slyším svého milého.
Podívejte, přichází,šplhá po horách, skáče po kopcích.
9 Můj milý je jako gazela, jako jelínek.+
Je tady, stojí za naší zdí,dívá se okny,nahlíží mřížovím.
10 Můj milý mluví, říká mi:
‚Vstaň, má krásná a milovaná,odejdi se mnou.
11 Vždyť zima* už minula,deště skončily, jsou pryč.
12 Země začala kvést+a nastal čas prořezat révu.+
V našem kraji zní zpěv hrdličky.+
13 Na fíkovníku zrají rané fíky,+réva je v květu a voní.
Vstaň a pojď, má krásná a milovaná,odejdi se mnou.
14 Má holubičko v rozsedlině skal,+ve skrýši nad srázem,vyjdi, ať tě vidím, ať slyším tvůj hlas,+tvůj hlas je příjemný a celá jsi nádherná.‘“+
15 „Pochytejte nám lišky,lištičky, které ničí vinice,vždyť naše vinice jsou v květu.“
16 „Můj milý je můj a já jsem jeho.+
Pase stádo+ mezi liliemi.+
17 Než se den ochladí* a stíny prchnou,rychle se vrať, můj milý,rychle jako gazela,+ jako jelínek+ na horách odloučení.*
