1. Královská 1:1-53
1 Král David zestárl,+ byl v pokročilém věku,* a přestože ho přikrývali oděvy, nemohl se zahřát.
2 Jeho sluhové mu tedy řekli: „Ať pro našeho pána, krále, najdou dívku, pannu, která bude králi sloužit a pečovat o něj. Bude ti ležet v náruči a tak se náš pán, král, zahřeje.“
3 Po celém izraelském území proto hledali krásnou dívku. Nakonec našli Šunemanku+ Abišag+ a přivedli ji ke králi.
4 Ta dívka byla neobyčejně krásná. Začala o krále pečovat a sloužit mu, ale král s ní neměl žádný styk.
5 V té době se Adonijáš,+ syn Chaggit, vychloubal: „Králem budu já!“ Obstaral si vůz, jezdce na koních a také 50 mužů, aby před ním běhali.+
6 Jeho otec ho ale nikdy nepokáral* a neřekl mu: „Proč to děláš?“ Adonijáš byl velmi krásný a narodil se po Absalomovi.
7 Začal jednat s Joabem, synem Ceruji, a s knězem Abjatarem+ a ti mu nabídli pomoc a podporu.+
8 Ale kněz Cadok,+ Jehojadův syn Benajáš,+ prorok Natan,+ Šimei,+ Rei a Davidovi silní válečníci+ Adonijáše nepodporovali.
9 Jednou Adonijáš obětoval+ ovce, dobytek a vykrmená zvířata u kamene Zochelet, který je poblíž En-rogelu. Pozval všechny své bratry, královy syny, a všechny judské muže, královy sluhy.
10 Ale proroka Natana, Benajáše, Davidovy silné válečníky ani svého bratra Šalomouna nepozval.
11 Natan+ tehdy řekl Šalomounově matce+ Bat-šebě:+ „Neslyšela jsi, že se Adonijáš,+ syn Chaggit, stal králem? A náš pán David o tom vůbec neví!
12 Teď prosím pojď, poradím ti, jak můžeš zachránit život sobě i svému synu Šalomounovi.+
13 Jdi za králem Davidem a řekni mu: ‚Můj pane, králi, nepřísahal jsi své služce „Tvůj syn Šalomoun se po mně stane králem a usedne na můj trůn“?+ Proč se tedy stal králem Adonijáš?‘
14 A zatímco ještě budeš s králem mluvit, přijdu tam já a tvá slova potvrdím.“
15 Bat-šeba tedy vešla ke králi do ložnice. Král už byl velmi starý a Šunemanka Abišag+ ho obsluhovala.
16 Bat-šeba padla před králem na kolena a poklonila se až k zemi. Král se jí zeptal: „Co si přeješ?“
17 Odpověděla mu: „Můj pane, ty sám jsi své služce přísahal při Jehovovi, svém Bohu: ‚Tvůj syn Šalomoun se po mně stane králem a usedne na můj trůn.‘+
18 Ale králem se stal Adonijáš a můj pán, král, o tom vůbec neví.+
19 Adonijáš obětoval mnoho býků, vykrmených zvířat a ovcí a pozval všechny královy syny, kněze Abjatara a velitele vojska Joaba,+ ale tvého sluhu Šalomouna nepozval.+
20 Teď se oči celého Izraele upírají k tobě, můj pane, králi, abys jim řekl, kdo po tobě usedne na trůn.
21 Jinak se stane, že až můj pán, král, zemře,* mě i mého syna Šalomouna budou považovat za zrádce.“
22 Zatímco s králem ještě mluvila, přišel prorok Natan.+
23 Králi oznámili: „Je tu prorok Natan!“ Natan tedy vešel ke králi a padl před ním tváří k zemi.
24 Pak se zeptal: „Můj pane, králi, řekl jsi někdy ‚Adonijáš se po mně stane králem a usedne na můj trůn‘?+
25 Dnes totiž odešel obětovat+ mnoho býků, vykrmených zvířat a ovcí a pozval všechny královy syny, vojenské velitele a kněze Abjatara.+ Teď tam s ním jedí a pijí a provolávají: ‚Ať žije král Adonijáš!‘
26 Ale mě, tvého sluhu, ani kněze Cadoka, Jehojadova syna Benajáše+ a tvého sluhu Šalomouna nepozval.
27 Schválil to snad můj pán, král, aniž by svému sluhovi řekl, kdo má po mém pánu, králi, usednout na trůn?“
28 Král David potom řekl: „Zavolejte mi Bat-šebu.“ A tak vešla ke králi a postavila se před něj.
29 Král přísahal: „Jakože žije Jehova, který mě vysvobodil* ze všech neštěstí,+
30 dnes splním to, co jsem ti přísahal při Jehovovi, Bohu Izraele: ‚Tvůj syn Šalomoun se po mně stane králem a usedne na trůn místo mě!‘“
31 Nato Bat-šeba padla před králem na kolena, poklonila se až k zemi a řekla: „Ať můj pán, král David, žije navěky!“
32 Král David pak přikázal: „Zavolejte mi kněze Cadoka, proroka Natana a Jehojadova syna+ Benajáše.“+ Když přišli,
33 král jim řekl: „Vezměte s sebou sluhy svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na moji mulu+ a doveďte ho dolů ke Gichonu.+
34 Kněz Cadok a prorok Natan ho tam pomažou+ za krále nad Izraelem. Potom zatrubte na roh a volejte: ‚Ať žije král Šalomoun!‘+
35 Pak se s ním vraťte a on vejde a usedne na můj trůn. Stane se králem místo mě a já ho dosadím za vůdce nad Izraelem a Judou.“
36 Jehojadův syn Benajáš králi odpověděl: „Amen!* Kéž to stvrdí Jehova, Bůh mého pána, krále.
37 Stejně jako byl Jehova s mým pánem, králem, kéž je se Šalomounem+ a kéž jeho trůn vyvýší ještě víc než trůn mého pána, krále Davida.“+
38 Kněz Cadok, prorok Natan, Jehojadův syn Benajáš,+ Keretejci a Peletité+ pak odešli, posadili Šalomouna na mulu krále Davida+ a přivedli ho ke Gichonu.+
39 Kněz Cadok vzal ze stanu+ roh s olejem+ a Šalomouna pomazal.+ Potom zatroubili na roh a všichni lidé začali volat: „Ať žije král Šalomoun!“
40 Pak s ním šli všichni zpátky, hráli na flétny a radovali se tak, až se tím hlukem otřásala* zem.+
41 Uslyšel to i Adonijáš a všichni jeho hosté, kteří právě dojedli.+ Když Joab zaslechl zvuk rohu, zeptal se: „Proč se z města ozývá takový hluk?“
42 Ještě ani nedomluvil a přišel Jonatan,+ syn kněze Abjatara. Adonijáš mu řekl: „Pojď sem, vždyť jsi dobrý* muž a určitě přinášíš dobrou zprávu.“
43 Ale Jonatan Adonijášovi odpověděl: „Nepřináším. Náš pán, král David, udělal králem Šalomouna!
44 Poslal s ním kněze Cadoka, proroka Natana, Jehojadova syna Benajáše, Keretejce a Peletity. Posadili ho na královu mulu+
45 a kněz Cadok a prorok Natan ho u Gichonu pomazali za krále. Odtamtud se pak s radováním vrátili a ve městě nastal rozruch. To byl ten hluk, který jste slyšeli.
46 A Šalomoun už usedl na královský trůn.
47 Našemu pánu, králi Davidovi, navíc přišli poblahopřát jeho sluhové. Řekli mu: ‚Kéž tvůj Bůh proslaví Šalomounovo jméno ještě víc než tvé jméno a kéž jeho trůn vyvýší ještě víc než tvůj trůn!‘ Potom se král na svém lůžku poklonil
48 a řekl: ‚Chvála Jehovovi, Bohu Izraele, který dnes dosadil mého syna na můj trůn a dovolil, abych to viděl na vlastní oči!‘“
49 Nato se všichni Adonijášovi hosté vyděsili, vstali a začali se rozcházet.
50 Také Adonijáš dostal ze Šalomouna strach, a tak vstal, šel k oltáři a chytil se jeho rohů.*+
51 Šalomounovi oznámili: „Adonijáš dostal z krále Šalomouna strach. Chytil se rohů oltáře a říká: ‚Ať mi král Šalomoun nejdřív přísahá, že svého sluhu neusmrtí mečem!‘“
52 Šalomoun na to řekl: „Pokud se bude chovat čestně, nespadne mu na zem ani jediný vlas. Ale pokud udělá něco špatného,+ zemře.“
53 Král Šalomoun tedy přikázal, aby ho od oltáře přivedli. Adonijáš přišel, poklonil se králi Šalomounovi a ten mu řekl: „Jdi domů.“
