1. Královská 21:1-29
21 Později došlo k následující události: V Jezreelu+ vedle paláce samařského krále Achaba měl vinici Jezreelita Nabot.
2 Achab Nabotovi řekl: „Dej mi svou vinici, ať si z ní udělám zeleninovou zahradu. Je totiž blízko mého domu. Dám ti za ni lepší vinici. Nebo ti dám peníze, pokud si budeš přát.“
3 Ale Nabot Achabovi odpověděl: „Z úcty k Jehovovi je pro mě nepředstavitelné, že bych ti dal dědictví po svých předcích.“+
4 Achab tedy přišel do svého domu rozmrzelý a skleslý, protože mu Jezreelita Nabot řekl: „Nedám ti dědictví po svých předcích.“ Lehl si na lůžko, otočil se ke zdi a nechtěl nic jíst.
5 Přišla za ním jeho manželka Jezábel+ a zeptala se ho: „Proč jsi* tak smutný a nechceš jíst?“
6 Odpověděl jí: „Požádal jsem Jezreelitu Nabota: ‚Dej mi svou vinici. Dám ti za ni peníze. Nebo ti dám jinou vinici, pokud si budeš přát.‘ Ale on řekl: ‚Nedám ti svou vinici.‘“
7 Jeho manželka Jezábel mu řekla: „Copak nejsi králem Izraele? Vstaň, najez se a už se tím netrap. Vinici Jezreelity Nabota ti dám já.“+
8 Pak napsala dopisy Achabovým jménem, zapečetila je jeho pečetí+ a poslala je starším+ a urozeným v Nabotově městě.
9 V dopisech stálo: „Vyhlaste půst a posaďte Nabota před lid.
10 Naproti němu posaďte dva ničemy, kteří ho obviní:+ ‚Proklínal jsi Boha a krále!‘+ Potom ho vyveďte z města a ukamenujte ho k smrti.“+
11 Starší a urození v Nabotově městě udělali přesně to, co stálo v dopisech, které jim Jezábel poslala.
12 Vyhlásili půst a posadili Nabota před lid.
13 Pak přišli dva ničemové, posadili se naproti Nabotovi a před lidmi ho obvinili: „Nabot proklínal Boha a krále!“+ Nakonec ho vyvedli za město a ukamenovali ho k smrti.+
14 Potom vzkázali Jezábel: „Nabot byl ukamenován.“+
15 Když Jezábel slyšela, že byl Nabot ukamenován, řekla Achabovi: „Vstaň, vezmi si vinici Jezreelity Nabota,+ kterou ti odmítl prodat. Nabot už totiž nežije. Je mrtvý.“
16 Jakmile Achab slyšel, že Jezreelita Nabot zemřel, vstal a šel na jeho vinici, aby si ji přivlastnil.
17 Jehova pak řekl Tišbeanu Elijášovi:+
18 „Vydej se za izraelským králem Achabem, který vládne v Samaří.+ Je na Nabotově vinici, kam šel, aby si ji přivlastnil.
19 Řekni mu: ‚Toto říká Jehova: „Zavraždil jsi člověka+ a teď si bereš jeho majetek?“‘+ Pak mu oznam: ‚Toto říká Jehova: „Na místě, kde psi lízali Nabotovu krev, budou psi lízat i tvou krev.“‘“+
20 Achab Elijášovi řekl: „Tak jsi mě našel, můj nepříteli!“+ Elijáš odpověděl: „Našel jsem tě. Bůh říká: ‚Protože ses rozhodl* dělat to, co je špatné v Jehovových očích,+
21 přivedu na tebe neštěstí. Důkladně za tebou zametu a vyhladím všechny muže* z tvých potomků v Izraeli,+ včetně těch bezmocných a slabých.+
22 Udělám s tvým domem totéž co s domem Jeroboama,+ syna Nebata, a s domem Baaši,+ syna Achijáše, protože jsi mě provokoval a svedl jsi Izrael k hříchu.‘
23 A o Jezábel Jehova říká: ‚Jezábel sežerou psi na jezreelské půdě.+
24 Toho, kdo z Achabovy rodiny zemře ve městě, sežerou psi a toho, kdo zemře mimo město, sežerou ptáci.+
25 Nikdo nebyl jako Achab,+ který se rozhodl* dělat to, co je špatné v Jehovových očích, a kterého ovlivňovala jeho manželka Jezábel.+
26 Jednal naprosto otřesně – uctíval odporné modly* stejně jako Amorejci, které Jehova vyhnal před Izraelity.‘“+
27 Když to Achab uslyšel, roztrhl si oděv a oblékl se do pytloviny. Postil se, lehal v pytlovině a chodil zkroušený.
28 Jehova potom Tišbeanu Elijášovi řekl:
29 „Viděl jsi, jak se přede mnou Achab pokořil?+ Protože se přede mnou pokořil, nezpůsobím to neštěstí za jeho života. Neštěstí na jeho dům přivedu až za dnů jeho syna.“+
