1. Mojžíšova 21:1-34
21 Jehova obrátil pozornost k Sáře, jak řekl, a Jehova udělal pro Sáru to, co slíbil.+
2 Sára tedy otěhotněla+ a porodila Abrahamovi v jeho stáří syna, a to v čase, o kterém s ním Bůh mluvil.+
3 Dal svému novorozenému synovi, kterého mu porodila Sára, jméno Izák.+
4 Když bylo Izákovi osm dnů, Abraham ho obřezal, jak mu Bůh přikázal.+
5 Abrahamovi bylo 100 let, když se mu Izák narodil.
6 Tehdy Sára řekla: „Bůh mi dal důvod se smát. Každý, kdo o tom uslyší, se bude smát se mnou.“*
7 A dodala: „Kdo by byl Abrahamovi řekl ‚Sára bude kojit děti‘? A přece jsem mu v jeho stáří porodila syna.“
8 Dítě rostlo a Sára ho přestala kojit. V den, kdy Izáka přestala kojit, připravil Abraham velkou hostinu.
9 Ale Sára si všímala, že syn, kterého Abrahamovi porodila Egypťanka Hagar,+ se Izákovi posmívá.+
10 Řekla tedy Abrahamovi: „Vyžeň tu otrokyni a jejího syna! Syn té otrokyně nebude dědicem spolu s mým synem Izákem!“+
11 Abrahamovi se to ale vůbec nelíbilo, protože šlo o jeho syna.+
12 Bůh pak Abrahamovi řekl: „Nebuď rozzlobený kvůli tomu, co ti Sára říká o chlapci a o tvé otrokyni. Poslechni ji, protože to, co bude nazváno tvým potomstvem,* bude z Izáka.+
13 A pokud jde o syna otrokyně,+ z toho také udělám národ,+ protože je tvým potomkem.“*
14 Abraham tedy brzy ráno vstal, vzal chleba a kožený měch s vodou a dal to Hagar. Položil jí to na ramena a poslal ji i s chlapcem pryč.+ A tak odešla a bloudila po pustině u Beer-šeby.+
15 Když voda v koženém měchu došla, položila chlapce pod jeden keř.
16 Pak šla o kus dál, asi na dostřel luku, a posadila se. Říkala si: „Nechci vidět, jak moje dítě umírá.“ Seděla opodál a hlasitě plakala.
17 Bůh uslyšel chlapcův hlas+ a Boží anděl zavolal na Hagar z nebe a řekl jí:+ „Co je ti, Hagar? Neboj se, protože Bůh slyšel hlas tvého chlapce.
18 Vstaň, zvedni ho a postarej se o něj, protože z něj udělám velký národ.“+
19 Nato jí Bůh otevřel oči a ona uviděla studnu s vodou. Šla a naplnila vodou kožený měch a dala chlapci napít.
20 A Bůh byl s chlapcem,+ když rostl. Žil v pustině a stal se lukostřelcem.
21 Usadil se v pustině Paran+ a jeho matka mu vybrala za manželku ženu z Egypta.
22 V té době Abimelek spolu s velitelem svého vojska Pikolem řekl Abrahamovi: „Bůh je s tebou ve všem, co děláš.+
23 A tak mi teď přísahej při Bohu, že neoklameš mě ani moje syny, ani moje vnuky a že budeš mně i zemi, kde bydlíš, projevovat takovou věrnou lásku, jakou já projevuji tobě.“+
24 Abraham řekl: „Přísahám.“
25 Abraham si ale Abimelekovi stěžoval, že se jeho sluhové násilím zmocnili studny s vodou.+
26 Abimelek mu na to řekl: „Nevím, kdo to udělal. Neřekl jsi mi to a já jsem o tom až doteď nic neslyšel.“
27 Pak vzal Abraham ovce a dobytek, dal je Abimelekovi a uzavřeli spolu smlouvu.
28 Když Abraham oddělil ze stáda sedm oveček,
29 Abimelek se ho zeptal: „Proč jsi dal těch sedm oveček stranou?“
30 Odpověděl mu: „Přijmi ode mě těch sedm oveček na svědectví, že jsem tuhle studnu vykopal já.“
31 A tak to místo nazval Beer-šeba,*+ protože tam oba přísahali.
32 Uzavřeli tedy smlouvu+ v Beer-šebě. Pak se Abimelek spolu s velitelem svého vojska Pikolem vrátili do země Filištínů.+
33 Abraham zasadil v Beer-šebě tamaryšek a vzýval tam jméno Jehovy,+ věčného Boha.+
34 A Abraham zůstal* v zemi Filištínů ještě dlouhou dobu.*+
