1. Samuelova 2:1-36

  • Hanina modlitba (1–11)

  • Hříchy Eliho dvou synů (12–26)

  • Jehova vynáší rozsudek nad Eliho domem (27–36)

2  Hana se pak modlila: „Mé srdce se raduje díky Jehovovi,+Jehova mi dal sílu.* S odvahou můžu odpovědět svým nepřátelům,vždyť se raduji ze záchrany od tebe.  2  Nikdo není svatý jako Jehova,nikdo není jako ty+a není žádná skála jako náš Bůh.+  3  Přestaňte mluvit domýšlivě,ať z vašich úst nevychází nic povýšeného. Jehova je totiž Bohem poznání+a správně hodnotí skutky.  4  Luky silných mužů jsou rozlámány,ale ti, kdo klopýtají, dostávají sílu.+  5  Nasycení se musí dát najmout za chléb,ale ti, kdo hladověli, už nehladoví.+ Neplodná porodila sedm synů,+ale ta, která jich měla hodně, je opuštěná.*  6  Jehova zabíjí i oživuje,*přivádí do hrobu* i z něj vyvádí ven.+  7  Jehova dává chudobu i bohatství,+ponižuje i vyvyšuje.+  8  Nevýznamného pozvedá z prachua chudého z hromady popela,*+aby je posadil s knížaty,aby jim dal čestné místo. Jehovovi patří pilíře země+a na nich založil svět.  9  Střeží kroky svých věrných,+ale zlí budou umlčeni ve tmě.+Vždyť muž nevítězí svou vlastní silou.+ 10  Jehova rozdrtí ty, kdo proti němu bojují,*+zahřmí proti nim z nebes.+ Jehova bude soudit celou zemi,+dá moc svému králi+a dá sílu* svému pomazanému.“+ 11  Potom se Elkana vrátil domů do Ramy, ale chlapec se stal Jehovovým služebníkem+ u kněze Eliho. 12  Eliho synové byli zkažení+ a neměli úctu k Jehovovi. 13  Z obětí, které lidé přinášeli, si měli brát část náležející kněžím.+ Oni ale dělali tohle: Když nějaký muž předložil oběť a maso se pak vařilo, sloužící kněze přišel s trojzubou vidlicí v ruce 14  a vrazil ji do kotle, hrnce nebo jiné nádoby na vaření. To, co sloužící vytáhl, si kněz bral pro sebe. Tak v Šilu jednali se všemi Izraelity, kteří tam přicházeli. 15  Také se stávalo, že než mohl muž, který obětoval, nechat dýmat tuk,+ přišel sloužící kněze a řekl mu: „Dej knězi maso na pečení. Nevezme si od tebe vařené maso, jen syrové.“ 16  Když ten muž odpověděl: „Ať nejdřív dají dýmat tuk.+ Pak si vezmi, co chceš“,* sloužící mu řekl: „Ne, dej mi to hned! Jinak si to vezmu násilím.“ 17  A tak hřích sloužících před Jehovou velmi vzrostl,+ protože ti muži zacházeli s Jehovovou obětí neuctivě. 18  Samuel sloužil+ jako chlapec před Jehovou a nosil* lněný efod.+ 19  Jeho matka mu dělávala pláštík bez rukávů a nosila mu ho rok co rok, když s manželem přicházela předložit každoroční oběť.+ 20  A Eli požehnal Elkanovi a jeho manželce slovy: „Kéž ti Jehova dá potomstvo z této ženy místo syna, který byl dán Jehovovi.“+ Pak se vrátili domů. 21  Jehova si na Hanu znovu vzpomněl, takže otěhotněla+ a porodila další tři syny a dvě dcery. A malý Samuel dál rostl u Jehovy.+ 22  Eli už byl velmi starý. Slyšel, co všechno jeho synové dělají+ všem Izraelitům a že spí se ženami, které slouží u vchodu do stanu setkávání.+ 23  Říkával jim: „Proč děláte takové věci? Vždyť to, co o vás slyším od všech lidí, je špatné. 24  To nejde, moji synové. Zprávy, které se o vás mezi Jehovovým lidem šíří, nejsou dobré. 25  Když člověk zhřeší proti jinému člověku, někdo se za něj může přimluvit u Jehovy.* Ale když člověk zhřeší proti Jehovovi,+ kdo se za něj bude modlit?“ Nenaslouchali však svému otci. Jehova totiž rozhodl, že je usmrtí.+ 26  Mezitím malý Samuel dál rostl a Jehova i lidé ho měli stále raději.+ 27  K Elimu přišel Boží prorok a oznámil mu: „Toto říká Jehova: ‚Neukázal jsem se snad domu tvého praotce, když byli v Egyptě otroky faraonova domu?+ 28  Ze všech izraelských kmenů jsem si ho vybral za kněze,+ aby přinášel oběti na mém oltáři,+ předkládal kadidlo* a nosil přede mnou efod. A domu tvého praotce jsem dal všechny ohnivé oběti Izraelitů.*+ 29  Proč pohrdáte* mými oběťmi a dary, které jsem nařídil přinášet ve svém obydlí?+ Proč máš své syny ve větší úctě než mě? Vykrmujete se tím nejlepším ze všech obětí mého lidu Izraele.+ 30  Výrok Jehovy, Boha Izraele, proto je: „Ano, řekl jsem, že tvůj dům a dům tvého praotce budou navždy sloužit jako moji kněží.“+ Ale teď Jehova prohlašuje: „Nebude to tak. Budu totiž mít v úctě ty, kdo mají v úctě mě,+ ale s těmi, kdo mnou pohrdají, se bude zacházet s opovržením.“ 31  Přichází dny, kdy odejmu tvou sílu* i sílu domu tvého praotce, takže se nikdo ve tvém domě nedožije stáří.+ 32  Zatímco se bude Izraeli dařit dobře, ty uvidíš v mém obydlí nepřítele+ a ve tvém domě už nikdy nebude stařec. 33  Jeden z tvých potomků, kterého nechám sloužit u svého oltáře, způsobí, že tvé oči selžou, a přinese ti zármutek* a mnozí z tvého domu zemřou mečem.+ 34  A znamením pro tebe bude to, co se stane tvým dvěma synům, Chofnimu a Pinechasovi: Oba zemřou v jeden den.+ 35  Pak si vyvolím věrného kněze,+ který bude jednat v souladu s tím, po čem touží moje srdce.* Vybuduji mu trvalý dům a bude navždy sloužit jako kněz pro mého pomazaného. 36  A ten, kdo zůstane ve tvém domě, přijde a pokloní se mu, aby získal peníze a chléb. Řekne: „Dovol mi prosím sloužit jako jeden z kněží, abych mohl sníst kousek chleba.“‘“+

Poznámky

Dosl.: „Můj roh je vyvýšen v Jehovovi.“
Dosl. „zchřadla“.
Nebo „zachovává život“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „ze smetiště“.
Nebo možná „ti, kdo zápolí s Jehovou, budou zděšeni“.
Dosl. „vyvýší roh“.
Nebo „po čem tvá duše dychtí“.
Dosl. „byl přepásaný“.
Nebo možná „bude o něm rozhodovat Bůh“.
Dosl. „synů Izraele“.
Nebo možná „aby nechával stoupat obětní dým“.
Dosl. „kopete do“.
Dosl. „odetnu tvou paži“.
Nebo „přiměje tvou duši tesknit“.
Nebo „co je v mém srdci a duši“.