2. Mojžíšova 10:1-29
10 Potom Jehova řekl Mojžíšovi: „Jdi k faraonovi, protože jsem dovolil, aby se jeho srdce a srdce jeho sluhů zatvrdilo.+ Udělal jsem to, abych mu mohl ukázat tato znamení+
2 a abys mohl svým synům a vnukům vyprávět, jak tvrdě jsem jednal s Egypťany a jaká znamení jsem mezi nimi provedl.+ A poznáte, že já jsem Jehova.“
3 Mojžíš a Áron tedy vešli k faraonovi a řekli mu: „Toto řekl Jehova, Bůh Hebrejců: ‚Jak dlouho budeš odmítat se mi podřídit?+ Propusť můj lid, aby mi mohl sloužit.
4 Pokud budeš dál odmítat propustit můj lid, zítra do tvé země pošlu sarančata.
5 Pokryjí povrch země, takže ji ani nebude vidět. Sežerou to, co vám zůstalo po krupobití, a ožerou všechny stromy, které vám rostou na poli.+
6 Tvoje domy, domy tvých sluhů a domy všech Egypťanů budou plné sarančat. Něco takového neviděli ani tvoji otcové, ani tvoji dědové od doby, kdy jsou v této zemi, až dodnes.‘“+ Nato se Mojžíš otočil a odešel od faraona.
7 Sluhové pak faraonovi řekli: „Jak dlouho nás bude tenhle muž ohrožovat?* Propusť ty lidi, aby mohli sloužit svému Bohu Jehovovi. Ještě pořád nevidíš, že Egypt je zpustošený?“
8 Mojžíše a Árona tedy přivedli zpátky k faraonovi a on jim řekl: „Jděte a služte svému Bohu Jehovovi. A kdo všechno odejde?“
9 Mojžíš odpověděl: „Půjdou s námi mladí i staří, synové i dcery a vezmeme s sebou ovce a dobytek,+ protože budeme slavit svátek na počest Jehovy.“+
10 Řekl jim: „Mám vás nechat jít i s vašimi dětmi? To by opravdu musel být Jehova s vámi!+ Je jasné, že máte zlé úmysly.
11 Ne! Jděte jen vy muži a služte Jehovovi, o to vám přece jde.“ S tím je od faraona vyhnali.
12 Jehova pak řekl Mojžíšovi: „Napřáhni ruku nad egyptskou zemi, aby se objevila sarančata. Rozlétnou se po celém Egyptě a sežerou všechny rostliny – všechno, co zbylo po krupobití.“
13 Mojžíš hned napřáhl svou hůl nad egyptskou zemi a Jehova způsobil, aby na zemi celý den a celou noc foukal východní vítr. Do rána východní vítr přinesl sarančata.
14 Rozlétla se po celém Egyptě a pokryla celé jeho území.+ Bylo to něco hrozného.+ Nikdy předtím se neobjevilo tolik sarančat a nikdy už jich tolik nebude.
15 Pokryla povrch celé země, až se v ní setmělo.* Sežrala všechny rostliny a všechno ovoce, které na stromech zůstalo po krupobití. V celém Egyptě nezůstal na stromech ani polních rostlinách jediný zelený list.
16 Faraon rychle zavolal Mojžíše a Árona a řekl: „Zhřešil jsem proti vašemu Bohu Jehovovi i proti vám.
17 Ještě tentokrát mi prosím promiň můj hřích a proste svého Boha Jehovu, aby mě zbavil této smrtelné pohromy.“
18 Mojžíš tedy od faraona odešel a prosil Jehovu.+
19 Jehova obrátil vítr a změnil ho na velmi ostrý západní vítr. Ten odnesl sarančata pryč a vrhl je do Rudého moře. Na celém území Egypta nezůstalo ani jediné.
20 Ale Jehova dovolil, aby se faraonovo srdce zatvrdilo,+ a on Izraelity nepropustil.
21 Jehova pak řekl Mojžíšovi: „Napřáhni ruku k nebi a v Egyptě nastane tma, tak hustá tma, že ji bude možné nahmatat.“
22 Mojžíš okamžitě napřáhl ruku k nebi a v celém Egyptě nastala na tři dny hluboká tma.+
23 Lidé se navzájem neviděli a tři dny nikdo nikam nechodil. Ale tam, kde žili Izraelité, bylo světlo.+
24 Potom faraon zavolal Mojžíše a řekl: „Jděte a služte Jehovovi.+ Můžou s vámi jít i děti. Ale vaše ovce a dobytek tu zůstanou.“
25 Mojžíš řekl: „Ty sám nám dáš* zvířata na zápalné a jiné oběti a my je předložíme Jehovovi, svému Bohu.+
26 A naše hospodářská zvířata s námi půjdou také. Nezůstane tu ani jedno,* protože některá z nich použijeme při uctívání Jehovy, našeho Boha. A nevíme, co budeme Jehovovi obětovat, dokud tam nedojdeme.“
27 Jehova znovu dovolil, aby se faraonovo srdce zatvrdilo, a on nebyl ochotný je propustit.+
28 Faraon tedy řekl Mojžíšovi: „Zmiz mi z očí! Už se přede mnou neukazuj, protože v den, kdy se přede mnou objevíš, zemřeš.“
29 Mojžíš na to řekl: „Jak si přeješ. Už se před tebou neukážu.“
