2. Mojžíšova 16:1-36

  • Lid reptá kvůli jídlu (1–3)

  • Jehova slyší reptání (4–12)

  • Křepelky a mana (13–21)

  • O sabatu mana nebude (22–30)

  • Mana uložena na památku (31–36)

16  Potom celý izraelský národ odešel z Elimu a 15. den druhého měsíce po odchodu z Egypta přišel do pustiny Sin,+ která je mezi Elimem a Sinajem. 2  A celý Izrael začal v pustině reptat proti Mojžíšovi a Áronovi.+ 3  Izraelité jim říkali: „Proč jsme radši nezemřeli Jehovovou rukou v Egyptě, kde jsme sedávali u hrnců masa+ a jedli chleba do sytosti? Ale vy jste nás vyvedli do téhle pustiny, abyste celý národ nechali zemřít hlady!“+ 4  Tehdy Jehova řekl Mojžíšovi: „Dám vám chléb, který bude pršet z nebe.+ Ať lidé každý den vyjdou a nasbírají si tolik, kolik na ten den potřebují.+ Tak je vyzkouším a uvidím, jestli budou dodržovat můj zákon, nebo ne.+ 5  Ale šestý den+ ať si toho nasbírají a připraví dvakrát tolik než jiné dny.“+ 6  Mojžíš a Áron řekli všem Izraelitům: „Večer poznáte, že vás z Egypta vyvedl Jehova.+ 7  Ráno uvidíte Jehovovu slávu, protože Jehova slyšel, jak proti němu reptáte. Kdo jsme my, že reptáte proti nám?“ 8  Mojžíš pokračoval: „Až vám Jehova dá večer k jídlu maso a ráno chléb, abyste se najedli do sytosti, poznáte, že Jehova slyšel, jak proti němu reptáte. Vždyť kdo jsme my? Nereptáte proti nám, ale proti Jehovovi.“+ 9  Mojžíš řekl Áronovi: „Řekni celému izraelskému národu: ‚Předstupte před Jehovu, protože slyšel vaše reptání.‘“+ 10  Jakmile Áron domluvil ke všem Izraelitům, obrátili se čelem k pustině a v oblaku se objevila Jehovova sláva.+ 11  Jehova promluvil k Mojžíšovi: 12  „Slyšel jsem reptání Izraelitů.+ Řekni jim: ‚Za soumraku* budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem+ a poznáte, že já jsem Jehova, váš Bůh.‘“+ 13  Ten večer přiletěly křepelky a pokryly tábor.+ Ráno pak bylo celé okolí tábora pokryté rosou. 14  Když se rosa vypařila, na povrchu pustiny byly jakési jemné vločky,+ jemné jako jinovatka. 15  Když to Izraelité uviděli, říkali jeden druhému: „Co to je?“, protože nevěděli, co by to mohlo být. Mojžíš jim řekl: „To je chléb, který vám dal k jídlu Jehova.+ 16  Toto přikazuje Jehova: ‚Ať si každý nasbírá tolik, kolik sní. Pro každého, kdo je* ve vašem stanu, nasbírejte omer.‘“*+ 17  Izraelité to tak udělali a nasbírali si to, někdo hodně a někdo málo. 18  Když to měřili omerem, ten, kdo nasbíral hodně, neměl přebytek, a ten, kdo nasbíral málo, neměl nedostatek.+ Každý nasbíral tolik, kolik potřeboval k jídlu. 19  Potom jim Mojžíš řekl: „Ať si z toho nikdo nic nenechává do rána.“+ 20  Ale neposlechli ho. Když si někteří nechali něco do rána, vylíhli se v tom červi a zapáchalo to, a tak se na ně Mojžíš rozzlobil. 21  Sbírali to každé ráno, podle toho, kolik kdo potřeboval. Když začalo hřát slunce, roztálo to. 22  Šestý den toho chleba nasbírali dvakrát tolik,+ dva omery na osobu. Všichni izraelští náčelníci tedy přišli za Mojžíšem a oznámili mu to. 23  Řekl jim: „Toto řekl Jehova: ‚Zítra bude den odpočinku,* svatý sabat pro Jehovu.+ Co chcete upéct, upečte, a co chcete uvařit, uvařte.+ A všechno, co zbude, uchovejte do rána.‘“ 24  Uchovali to tedy do rána, jak Mojžíš přikázal, a nezapáchalo to ani v tom nebyly larvy. 25  Mojžíš pak řekl: „Snězte to dnes, protože dnes je sabat pro Jehovu. Dnes na zemi nic nenajdete. 26  Šest dnů to budete sbírat, ale sedmý den, o sabatu,+ tam nic nebude.“ 27  Sedmý den to někteří z lidu přesto šli sbírat, ale nic nenašli. 28  Jehova tedy řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho budete odmítat dodržovat má přikázání a zákony?+ 29  Pamatujte na to, že Jehova vám dal sabat.+ Proto vám šestý den dává chléb na dva dny. Sedmý den ať každý zůstane, kde je, ať nikdo nikam nechodí.“ 30  A tak lid sedmý den zachovával sabat.*+ 31  Izraelité ten chléb nazvali mana.* Byla bílá jako semeno koriandru a chutnala jako medové koláče.+ 32  Potom Mojžíš řekl: „Toto přikázal Jehova: ‚Naberte z ní jeden omer a uchovejte ho pro budoucí generace,+ aby viděly chléb, který jsem vám dával k jídlu v pustině, když jsem vás vyvedl z Egypta.‘“ 33  Mojžíš tedy řekl Áronovi: „Vezmi džbán, dej do něj omer many a ulož ho před Jehovou, aby se to uchovalo pro budoucí generace.“+ 34  Áron to uložil před svědectví,*+ aby se to uchovalo, jak Jehova přikázal Mojžíšovi. 35  Izraelité jedli manu 40 let,+ dokud nepřišli do obydlené země.+ Jedli ji, dokud nepřišli na hranici Kanaánu.+ 36  Omer je desetina efa.*

Poznámky

Dosl. „mezi dvěma večery“.
Asi 2,2 l. Viz příloha B14.
Nebo „pro každého jednotlivce podle počtu duší“.
Nebo „sabatní zachovávání“.
Nebo „odpočíval“.
Pravděpodobně z hebr. výrazu „Co to je?“.
Zjevně jde o truhlu, ve které se uchovávaly důležité dokumenty.
Efa odpovídalo 22 l. Viz příloha B14.