2. Mojžíšova 3:1-22

  • Mojžíš a hořící keř (1–12)

  • Jehova vysvětluje význam svého jména (13–15)

  • Jehova dává Mojžíšovi pokyny (16–22)

3  Mojžíš se stal pastýřem ovcí, které patřily jeho tchánu Jetrovi,+ midianskému knězi. Když vedl stádo do západní části pustiny, přišel až k hoře pravého Boha, k Chorebu.+ 2  Tam se mu v plameni ohně uprostřed trnitého keře objevil Jehovův anděl.+ Mojžíš se díval a viděl, že keř hoří, ale oheň ho nespaluje. 3  A tak si řekl: „Půjdu si ten zvláštní jev prohlédnout, abych zjistil, proč ten keř neshořel.“ 4  Když Jehova viděl, že Mojžíš přišel blíž, zavolal na něj z keře: „Mojžíši! Mojžíši!“ „Tady jsem,“ odpověděl. 5  „Blíž už nechoď,“ řekl Bůh. „Zuj si sandály, protože stojíš na svaté půdě.“ 6  A pokračoval: „Jsem Bůh tvých praotců,* Bůh Abrahama,+ Bůh Izáka+ a Bůh Jákoba.“+ Mojžíš si zakryl obličej, protože se bál podívat na pravého Boha. 7  Jehova dodal: „Viděl jsem, jak můj lid v Egyptě trpí, a slyšel jsem, jak volá o pomoc kvůli těm, kdo je nutí do těžké práce. Dobře vím, jakou bolest prožívají.+ 8  Sestoupím, osvobodím je z rukou Egypťanů+ a vyvedu je z té země do země dobré a prostorné, do země, která oplývá mlékem a medem,+ na území Kananejců, Chetitů, Amorejců, Perizejců, Chivijců a Jebusejců.+ 9  Slyšel jsem křik izraelského lidu a viděl jsem, jak krutě je Egypťané utlačují.+ 10  A teď pojď, pošlu tě k faraonovi a vyvedeš můj lid Izrael z Egypta.“+ 11  Ale Mojžíš pravému Bohu řekl: „Kdo jsem já, abych šel k faraonovi a vyvedl Izraelity z Egypta?“ 12  Bůh mu odpověděl: „Budu s tebou.+ A podle toho poznáš, že jsem tě poslal já: Až vyvedeš lid z Egypta, budete sloužit* pravému Bohu na této hoře.“+ 13  Ale Mojžíš řekl pravému Bohu: „Dejme tomu, že půjdu k Izraelitům a řeknu jim: ‚Poslal mě k vám Bůh vašich praotců.‘ Co když se mě zeptají: ‚Jak se jmenuje?‘+ Co jim mám říct?“ 14  A tak Bůh Mojžíšovi řekl: „STANU SE TÍM, ČÍM SE ROZHODNU* STÁT.“*+ A dodal: „Toto řekni Izraelitům: ‚STANU SE mě k vám poslal.‘“+ 15  Bůh Mojžíšovi dále řekl: „Toto řekni Izraelitům: ‚Jehova, Bůh vašich praotců, Bůh Abrahama,+ Bůh Izáka+ a Bůh Jákoba,+ mě k vám poslal.‘ To je mé jméno navždy+ a pod tímto jménem budu známý po všechny generace. 16  Teď jdi, shromáždi izraelské starší a řekni jim: ‚Objevil se mi Jehova, Bůh vašich praotců, Bůh Abrahama, Izáka a Jákoba, a řekl: „Pozorně si všímám vás+ i toho, co se vám děje v Egyptě. 17  Slibuji, že vás zbavím utrpení,+ které vám působí Egypťané, a přivedu vás do země Kananejců, Chetitů, Amorejců,+ Perizejců, Chivijců a Jebusejců,+ do země, která oplývá mlékem a medem.“‘+ 18  Určitě tě budou poslouchat.+ Půjdeš spolu s izraelskými staršími k egyptskému králi a řeknete mu: ‚Promluvil k nám Jehova, Bůh Hebrejců.+ Proto nám prosím dovol jít na tři dny* do pustiny, abychom mohli Jehovovi, svému Bohu přinést oběti.‘+ 19  Já ale dobře vím, že vám egyptský král nedovolí jít, pokud k tomu nebude přinucený.*+ 20  Pustí vás až po tom, co vztáhnu ruku a udeřím Egypt a vykonám v něm mnoho neobyčejných skutků.+ 21  A postarám se o to, aby vám Egypťané projevili přízeň, a až budete odcházet, rozhodně nepůjdete s prázdnýma rukama.+ 22  Každá žena požádá svoji sousedku i ženu, která bydlí v jejím domě, o stříbrné a zlaté předměty a také oděvy, které oblečete svým synům a dcerám. A Egypťany oberete.“+

Poznámky

Dosl. „tvého otce“.
Nebo „uctívat“.
Nebo „PROKÁŽU SE BÝT TÍM, ČÍM SE PROKÁŽU BÝT“. Viz příloha A4.
Nebo „CHCI“.
Nebo „na tři dny cesty“.
Dosl. „pouze silnou rukou“.