2. Paralipomenon 7:1-22

  • Chrám naplňuje Jehovova sláva (1–3)

  • Průběh zasvěcení chrámu (4–10)

  • Šalomounovi se objevuje Jehova (11–22)

7  Jakmile se Šalomoun domodlil,+ z nebe sestoupil oheň+ a pohltil zápalné i jiné oběti. A Jehovova sláva naplnila dům.+  Kněží nemohli vstoupit do Jehovova domu, protože Jehovův dům naplnila Jehovova sláva.+  Když všichni Izraelité viděli, jak sestoupil oheň a nad domem se objevila Jehovova sláva, padli na dlážděném nádvoří na kolena, poklonili se až k zemi a děkovali Jehovovi, „protože je dobrý a jeho věrná láska trvá navěky“.  Potom král a všechen lid předložili Jehovovi oběti.+  Král Šalomoun obětoval 22 000 býků a 120 000 ovcí. Tak král a všechen lid zasvětili dům pravého Boha.+  Kněží stáli na svých místech, stejně jako Levité s nástroji, na které doprovázeli zpěv Jehovovi.+ (Král David udělal tyto nástroje pro vzdávání díků Jehovovi a chválil ho s nimi,* „protože jeho věrná láska trvá navěky“.) Kněží naproti nim hlasitě troubili na trubky+ a všichni Izraelité stáli.  Potom Šalomoun posvětil střed nádvoří před Jehovovým domem, aby tam mohl předložit zápalné oběti+ a tuk z obětí společenství. Měděný oltář,+ který Šalomoun udělal, byl totiž pro všechny ty zápalné oběti, obilné oběti+ a tuk+ příliš malý.+  Tehdy Šalomoun slavil sedm dnů svátek+ s celým Izraelem, s obrovským množstvím lidí od Lebo-chamatu* až po říční údolí* Egypt.+  Osmý den* se konalo slavnostní shromáždění,+ protože sedm dnů slavili zasvěcení oltáře a sedm dnů trval svátek. 10  A 23. den sedmého měsíce poslal Šalomoun lidi domů. Vraceli se s dobrou náladou a radovali se+ z toho, že Jehova projevil Davidovi, Šalomounovi a svému lidu Izraeli takovou dobrotu.+ 11  Tak Šalomoun dostavěl Jehovův dům a králův dům.*+ Všechno, co se v souvislosti s Jehovovým domem a svým vlastním domem rozhodl udělat, se mu podařilo.+ 12  Tehdy se Šalomounovi v noci objevil Jehova+ a řekl mu: „Slyšel jsem tvou modlitbu a vyvolil jsem si toto místo jako dům oběti.+ 13  Když zavřu nebe a nebude pršet, když přikážu kobylkám, aby zpustošily zemi, nebo když na svůj lid sešlu mor 14  a můj lid, který nese mé jméno,+ se pokoří,+ bude se modlit a pátrat po mně a odvrátí se od svého špatného jednání,+ potom budu v nebesích naslouchat, odpustím jejich hřích a uzdravím jejich zemi.+ 15  Odteď budou mé uši pozorné a mé oči upřené k modlitbám proneseným na tomto místě.+ 16  Vybral jsem si tento dům a posvětil ho, aby tam navždy přebývalo mé jméno.+ Nikdy z něj nespustím oči a vždycky ho budu mít v srdci.+ 17  A pokud mi budeš sloužit tak jako tvůj otec David a budeš dělat všechno, co jsem ti přikázal, a budeš dodržovat mé předpisy a ustanovení,+ 18  pak upevním trůn tvého kralování,+ tak jak jsem se zavázal ve smlouvě, kterou jsem uzavřel s tvým otcem Davidem,+ když jsem řekl: ‚Izraeli bude vždy vládnout muž z tvého rodu.‘+ 19  Ale kdybyste se ode mě odvrátili a nedodržovali byste má nařízení a přikázání, která jsem vám dal, a začali byste sloužit jiným bohům a klanět se jim,+ 20  vykořením Izrael ze své země, kterou jsem jim dal,+ a zavrhnu tento dům, který jsem posvětil pro své jméno. Způsobím, že všechny národy budou Izraelem pohrdat* a že se stane terčem posměchu.+ 21  A z tohoto domu zbudou jen trosky. Každý, kdo půjde kolem, se zděsí+ a bude se ptát: ‚Proč to Jehova udělal této zemi a tomuto domu?‘+ 22  A dostane odpověď: ‚Protože opustili Jehovu,+ Boha svých praotců, který je vyvedl z Egypta,+ a přijali jiné bohy, klaněli se jim a sloužili jim.+ Proto na ně přivedl všechno to neštěstí.‘“+

Poznámky

Možná šlo o Levity.
Nebo „od vstupu do Chamatu“.
Nebo „vádí“.
Tj. den po svátku, tedy 15. den.
Nebo „palác“.
Dosl. „bude příslovím“.