2. Samuelova 20:1-26

  • Šebova vzpoura, Joab zabíjí Amasu (1–13)

  • Šeba je pronásledován a sťat (14–22)

  • Davidova vláda (23–26)

20  Tehdy se stalo, že jeden ničema, který se jmenoval Šeba+ a byl synem Benjamínovce Bikriho, zatroubil na roh+ a řekl: „S Davidem nemáme nic společného. V Jišaiovu synovi nemáme žádné dědictví.+ Každý ke svým bohům,* Izraeli!“+ 2  Všichni izraelští muži se tedy od Davida odvrátili a šli za Šebou, synem Bikriho.+ Ale judští muži svého krále neopustili a doprovodili ho od Jordánu do Jeruzaléma.+ 3  Když král David přišel do svého domu* v Jeruzalémě,+ vzal těch deset vedlejších manželek,* které tam nechal, aby se o dům staraly,+ a dal je do domu, kde je hlídala stráž. Živil je, ale neměl s nimi žádný styk.+ Zůstaly tam zavřené až do své smrti a žily jako vdovy, i když byl jejich manžel naživu. 4  Král pak řekl Amasovi:+ „Do tří dnů ke mně svolej judské muže a přijď sem i ty.“ 5  Amasa je tedy šel svolat, ale opozdil se a ve stanovený čas nepřišel. 6  David potom řekl Abišaiovi:+ „Šeba,+ syn Bikriho, by nám mohl uškodit víc než Absalom.+ Vezmi sluhy svého pána a pronásleduj ho, jinak vstoupí do nějakého opevněného města a unikne nám.“ 7  A tak s ním* z Jeruzaléma vytáhli Joabovi muži,+ Keretejci, Peletité+ a všichni silní muži, aby pronásledovali Šebu, syna Bikriho. 8  Když byli u velkého kamene v Gibeonu,+ přišel jim naproti Amasa.+ Joab měl na sobě vojenský oděv a k boku měl připásaný meč v pochvě. Když vykročil, meč vypadl ven. 9  Joab se Amasy zeptal: „Vede se ti dobře, můj bratře?“ Potom vzal pravou rukou Amasu za vousy, jako by ho chtěl políbit. 10  Amasa si ale nedal pozor na meč, který Joab držel v ruce, a Joab ho bodl do břicha+ tak, že se mu střeva vyvalila na zem. Podruhé už ho bodnout nemusel, jedna rána stačila. Pak se Joab a jeho bratr Abišai vydali pronásledovat Šebu, syna Bikriho. 11  Jeden z Joabových mužů stál nad Amasou a volal: „Každý, kdo je na Joabově straně a patří Davidovi, ať následuje Joaba!“ 12  Amasa mezitím ležel v krvi uprostřed cesty. Když ten muž viděl, že se každý, kdo tam přichází, zastavuje, odtáhl Amasu z cesty na pole a přehodil přes něj oděv. 13  Potom co ho odklidil z cesty, všichni muži šli za Joabem a pronásledovali Šebu,+ syna Bikriho. 14  Šeba prošel všemi izraelskými kmeny až do Abel-bet-maaky.+ Bikriovci se shromáždili a přišli tam za ním. 15  Joab a jeho muži* přitáhli k Abel-bet-maace, město oblehli, a protože bylo chráněno valem, navršili proti němu násep. Všichni Joabovi muži pak začali podkopávat hradby, aby je zbořili. 16  Vtom z města zavolala jedna moudrá žena: „Poslouchejte! Poslouchejte! Vyřiďte prosím Joabovi: ‚Pojď sem a dovol mi si s tebou promluvit.‘“ 17  Joab tedy přišel blíž a žena se zeptala: „Jsi Joab?“ Odpověděl: „Jsem.“ Nato mu řekla: „Naslouchej slovům své služky.“ „Naslouchám,“ řekl. 18  Žena pokračovala: „Dřív se říkalo: ‚Ať se zeptají v Abelu, a ta věc se vyřeší.‘ 19  Mluvím za pokojné a věrné v Izraeli. Chystáš se zničit město, které je v Izraeli jako matka. Proč bys měl zpustošit* Jehovovo dědictví?“+ 20  Joab odpověděl: „Je pro mě nepředstavitelné, že bych ho měl zpustošit a zničit. 21  Je to jinak. Proti králi Davidovi se vzbouřil* jeden muž z hornatého kraje Efrajima,+ který se jmenuje Šeba+ a je synem Bikriho. Pokud toho muže vydáte, odtáhnu od města.“ Žena na to Joabovi řekla: „Jeho hlavu ti hodíme přes hradby!“ 22  Ta moudrá žena šla hned za ostatními. Šebovi, synovi Bikriho, usekli hlavu a hodili ji Joabovi. Joab pak zatroubil na roh a jeho muži odešli od města, každý k sobě domů.+ Joab se vrátil do Jeruzaléma ke králi. 23  Joab byl velitelem celého izraelského vojska,+ Benajáš,+ syn Jehojady,+ velel Keretejcům a Peletitům,+ 24  Adoram+ byl nad těmi, kdo vykonávali nucené práce, Jehošafat,+ syn Achiluda, byl zapisovatelem, 25  Ševa byl tajemníkem, Cadok+ a Abjatar+ byli kněžími 26  a Jairita Ira se stal Davidovým vysokým úředníkem.*

Poznámky

Nebo možná „stanům“.
Nebo „konkubín“.
Nebo „paláce“.
Velmi pravděpodobně s Abišaiem.
Dosl. „oni“.
Dosl. „pohltit“.
Dosl. „pozvedl ruku“.
Dosl. „knězem“.