2. Samuelova 3:1-39

  • Davidův dům sílí (1)

  • Davidovi synové (2–5)

  • Abner se přidává na Davidovu stranu (6–21)

  • Joab zabíjí Abnera (22–30)

  • David truchlí nad Abnerem (31–39)

3  Válka mezi Saulovým a Davidovým domem trvala dlouho. David stále sílil+ a Saulův dům byl čím dál slabší.+ 2  Mezitím se Davidovi v Hebronu+ narodili tito synové: Jeho prvorozený byl Amnon,+ syn Jezreelitky Achinoam.+ 3  Druhý byl Kileab, syn Abigail,+ vdovy po Karmelanu Nabalovi. Třetí byl Absalom,+ syn Maaky, dcery gešurského krále Talmaie.+ 4  Čtvrtý byl Adonijáš,+ syn Chaggit. Pátý byl Šefatjáš, syn Abital. 5  Šestý byl Jitream, syn Davidovy manželky Egly. Ti se Davidovi narodili v Hebronu. 6  Zatímco válka mezi Saulovým a Davidovým domem pokračovala, Abner+ dál upevňoval své postavení v Saulově domě. 7  Saul měl vedlejší manželku,* která se jmenovala Ricpa+ a byla dcerou Aijáše. Iš-bošet+ se Abnera zeptal: „Proč jsi spal s manželkou* mého otce?“+ 8  Abnera ta slova velmi rozzlobila. Řekl mu: „Jsem snad psí hlava z Judy? Až doteď jsem projevoval věrnou lásku domu tvého otce Saula a jeho bratrům i přátelům a nevydal jsem tě Davidovi do rukou. A ty mě dnes obviňuješ kvůli ženě! 9  Ať Bůh Abnera přísně potrestá,* pokud pro Davida neudělám to, co mu Jehova přísahal+ – 10  že odejme království Saulovu domu a ustanoví Davidův trůn nad Izraelem a nad Judou, od Danu po Beer-šebu.“+ 11  Iš-bošet na to Abnerovi neřekl ani slovo, protože se ho bál.+ 12  Abner okamžitě vyslal k Davidovi posly se vzkazem: „Komu patří země? Uzavři se mnou smlouvu, a já udělám, co bude v mých silách,* aby se celý Izrael přidal na tvou stranu.“+ 13  David odpověděl: „Dobře, uzavřu s tebou smlouvu. Žádám tě ale o jedno: Pokud za mnou chceš přijít, vezmi s sebou Saulovu dceru Mikal.+ Jinak se s tebou nesetkám.“ 14  Potom David vyslal posly k Saulovu synu Iš-bošetovi+ a vzkázal mu: „Dej mi mou manželku Mikal, se kterou jsem se zasnoubil za 100 předkožek Filištínů.“+ 15  Iš-bošet ji tedy dal odvést od jejího manžela Paltiela,+ syna Lajiše. 16  Ale její manžel šel za ní až k Bachurimu+ a plakal. Tam mu Abner řekl: „Vrať se!“ A tak se vrátil. 17  Mezitím Abner vzkázal izraelským starším: „Už dlouho chcete, aby nad vámi David kraloval. 18  Teď jednejte, protože Jehova o Davidovi řekl: ‚Prostřednictvím svého služebníka Davida+ vysvobodím svůj lid Izrael z rukou Filištínů a z rukou všech nepřátel.‘“ 19  Abner si promluvil také s Benjamínovci.+ Potom šel do Hebronu za Davidem, aby mu osobně řekl, na čem se Izrael a celý Benjamínův dům dohodli. 20  Když Abner s 20 muži přišel k Davidovi do Hebronu, David pro něj a jeho muže uspořádal hostinu. 21  Abner potom Davidovi řekl: „Dovol mi odejít a shromáždit celý Izrael k mému pánu, králi, aby s tebou uzavřeli smlouvu. Staneš se králem nad vším, po čem toužíš.“ David tedy nechal Abnera odejít a on se v pokoji vydal na cestu. 22  Davidovi sluhové a Joab se právě vraceli z nájezdu a nesli velkou kořist. Abner už u Davida v Hebronu nebyl, protože ho David nechal v pokoji odejít. 23  Když se Joab+ a celé vojsko, které bylo s ním, vrátili, Joabovi bylo řečeno: „Ke králi přišel Nerův+ syn Abner.+ Král ho nechal odejít a on se v pokoji vydal na cestu.“ 24  Joab tedy šel za králem a řekl mu: „Cos to udělal? Přišel k tobě Abner a ty jsi mu dovolil, aby odešel! Proč jsi ho nechal jít? 25  Vždyť znáš Nerova syna Abnera! Přišel proto, aby tě oklamal, odhalil každý tvůj krok a vysledoval všechno, co děláš.“ 26  Joab pak od Davida odešel, vyslal za Abnerem posly a ti ho přivedli zpátky od siraské nádrže.* Ale David o tom nevěděl. 27  Když se Abner vrátil do Hebronu,+ Joab ho odvedl do brány, jako by si s ním chtěl o samotě promluvit. Tam ho ale bodl do břicha a on zemřel.+ Joab to udělal kvůli tomu, že Abner zabil* jeho bratra Asahela.+ 28  Když se o tom David doslechl, řekl: „Já a mé království neneseme před Jehovou žádnou vinu za prolití krve+ Nerova syna Abnera. 29  Ať se vina vrátí na Joabovu hlavu+ a na celý dům jeho otce. Ať v Joabově domě nikdy nechybí muž trpící výtokem+ ani malomocný+ ani muž pracující s vřetenem* ani ten, kdo umírá mečem, ani ten, kdo má málo chleba!“+ 30  Joab a jeho bratr Abišai+ zabili Abnera,+ protože v bitvě u Gibeonu usmrtil jejich bratra Asahela.+ 31  David potom řekl Joabovi a všem, kdo byli s ním: „Roztrhněte si oděv, přepásejte se pytlovinou a naříkejte nad Abnerem.“ I král David šel za márami.* 32  Abnera pohřbili v Hebronu a král u jeho hrobky hlasitě plakal. Také všichni ostatní propukli v pláč. 33  Král nad Abnerem zpíval: „Měl Abner zemřít takovou potupnou smrtí? 34  Tvé ruce nebyly spoutanéa tvé nohy nebyly v okovech.* Padl jsi jako ten, kdo padá rukou zločinců.“*+ Nato se všichni dali znovu do pláče. 35  Později během dne přišli za Davidem a snažili se ho přimět, aby se najedl,* ale on přísahal: „Ať mě Bůh přísně potrestá,* pokud si dám sousto chleba nebo čehokoli jiného dřív, než zapadne slunce!“+ 36  Všichni lidé to viděli a líbilo se jim to, stejně jako se jim líbilo všechno ostatní, co král dělal. 37  Oni i celý Izrael ten den pochopili, že král není odpovědný za zabití Nerova syna Abnera.+ 38  Potom král řekl svým sluhům: „Nevíte, že dnes padl v Izraeli kníže a velký muž?+ 39  A já, i když jsem pomazaný za krále,+ dnes nemám sílu zakročit proti těmto mužům, synům Ceruji,+ protože jsou příliš krutí.+ Ať tomu, kdo páchá zlo, Jehova oplatí jeho špatnost.“+

Poznámky

Nebo „konkubínou“.
Nebo „konkubínu“.
Dosl. „kéž tak Bůh Abnerovi učiní a k tomu přidá“.
Dosl. „a pohleď, má ruka je s tebou“.
Nebo „cisterny“.
Dosl. „kvůli krvi“.
Výraz možná označuje chromého muže, který musel dělat ženskou práci.
Nebo „pohřebními nosítky“.
Dosl. „v mědi“.
Dosl. „synů bezpráví“.
Nebo „a dávali mu chléb útěchy“.
Dosl. „kéž mi tak Bůh učiní a k tomu přidá“.