4. Mojžíšova 22:1-41

  • Balak si najímá Baláma (1–21)

  • Balámova oslice mluví (22–41)

22  Potom se Izraelité vydali na cestu a utábořili se na moabských pláních na druhé straně Jordánu naproti Jerichu.+ 2  Cipporův syn Balak+ se dozvěděl o všem, co udělal Izrael Amorejcům, 3  a Moabci se Izraelitů začali děsit, protože jich bylo hodně. Byli z nich strachy bez sebe.+ 4  A tak řekli midianským starším:+ „Tenhle lid teď sežere všechno kolem nás, jako když býk sežere trávu z pole.“ Cipporův syn Balak byl v té době moabským králem. 5  Vyslal posly k Beorovu synu Balámovi do Petoru,+ který je u Řeky* v jeho rodné zemi. Povolal ho se slovy: „Z Egypta vyšel lid a pokryl zemi*+ a usadil se přímo přede mnou. 6  Teď prosím přijď a proklej tento lid,+ protože je silnější než já. Snad ho pak dokážu porazit a vyhnat ze země. Dobře vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý.“ 7  Moabští a midianští starší se tedy vydali na cestu a vzali s sebou odměnu za věštění. Přišli k Balámovi+ a předali mu Balakovo poselství. 8  Balám jim řekl: „Přenocujte tady a já vám sdělím, co mi řekne Jehova.“ A tak u něj moabská knížata zůstala. 9  Tehdy přišel k Balámovi Bůh a zeptal se ho:+ „Kdo jsou ti muži, kteří jsou u tebe?“ 10  Balám pravému Bohu odpověděl: „Cipporův syn Balak, moabský král, mi poslal toto poselství: 11  ‚Z Egypta vyšel lid, který pokrývá zemi.* Teď přijď a proklej ho.+ Snad proti němu dokážu bojovat a vyženu ho.‘“ 12  Ale Bůh Balámovi řekl: „Nepůjdeš s nimi. Neprokleješ ten lid, protože je požehnaný.“+ 13  Balám ráno vstal a řekl Balakovým knížatům: „Vraťte se do své země. Jehova mi nedovolil jít s vámi.“ 14  Moabská knížata tedy odešla a vrátila se k Balakovi. Řekla mu: „Balám s námi odmítl jít.“ 15  Balak ale poslal další knížata. Bylo jich víc a byla významnější než ta první. 16  Přišli k Balámovi a řekli mu: „Toto říká Cipporův syn Balak: ‚Prosím, nenech si ničím bránit a přijď ke mně, 17  protože tě velmi poctím a udělám všechno, co mi řekneš. Tak prosím přijď a proklej ten lid.‘“ 18  Balám ale Balakovým sluhům odpověděl: „I kdyby mi Balak dal svůj dům plný stříbra a zlata, nemůžu udělat nic proti příkazu Jehovy, svého Boha, ať je to malá věc, nebo velká.+ 19  Ale zůstaňte tu prosím i vy přes noc a já uvidím, co dalšího mi Jehova řekne.“+ 20  V noci přišel k Balámovi Bůh a řekl mu: „Když tě ti muži přišli povolat, jdi s nimi. Ale budeš říkat jenom to, co ti řeknu já.“+ 21  A tak Balám ráno vstal, osedlal svou oslici a šel s moabskými knížaty.+ 22  Ale kvůli tomu, že šel, vzplanul Boží hněv a do cesty se mu postavil Jehovův anděl, aby mu zabránil jet dál. Balám jel na své oslici a byli s ním jeho dva sloužící. 23  Když oslice uviděla na cestě stát Jehovova anděla s vytaseným mečem v ruce, uhnula z cesty na pole. Ale Balám ji začal bít, aby se vrátila zpátky. 24  Pak se Jehovův anděl postavil na úzkou cestu mezi dvěma vinicemi. Po obou stranách byla kamenná zeď. 25  Když oslice uviděla Jehovova anděla, začala se tisknout ke zdi a přimáčkla k ní Balámovi nohu, a tak ji znovu zbil. 26  Jehovův anděl se znovu přesunul a postavil se na úzké místo, kde se nedalo uhnout napravo ani nalevo. 27  Když oslice uviděla Jehovova anděla, tak si pod Balámem lehla. Balám se rozzuřil a bil ji svou holí. 28  Nakonec Jehova způsobil, že oslice promluvila.*+ Řekla Balámovi: „Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?“+  29  Balám oslici odpověděl: „To máš za to, že si ze mě děláš blázny! Kdybych měl v ruce meč, už bych tě zabil!“ 30  Oslice na to Balámovi řekla: „Nejsem snad tvoje oslice, na které jezdíš celý život až dodnes? Udělala jsem ti to snad někdy?“ Odpověděl: „To ne.“ 31  Tehdy Jehova Balámovi otevřel oči+ a on uviděl Jehovova anděla, jak stojí na cestě s vytaseným mečem v ruce. Balám okamžitě padl na kolena a poklonil se až k zemi. 32  Jehovův anděl mu řekl: „Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? To já jsem přišel, abych ti bránil jet dál, protože tvoje cesta je proti mé vůli.+ 33  Oslice mě viděla a třikrát se přede mnou snažila uhnout.+ Kdyby přede mnou neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal naživu.“ 34  Balám Jehovovu andělovi řekl: „Zhřešil jsem, protože jsem nevěděl, že ses mi postavil do cesty. Pokud to považuješ za špatné, tak se teď vrátím.“ 35  Ale Jehovův anděl Balámovi řekl: „Jdi s těmi muži, ale budeš říkat jenom to, co ti řeknu já.“ A tak Balám jel dál s Balakovými knížaty. 36  Když se Balak doslechl, že Balám přijel, okamžitě mu vyšel vstříc k moabskému městu, které leží na břehu Arnonu na hranici jeho území. 37  Balak se Baláma zeptal: „Proč jsi ke mně nepřišel, když jsem pro tebe poslal? Myslel sis, že tě nedokážu náležitě poctít?“+ 38  Balám Balakovi odpověděl: „Teď jsem k tobě přišel. Ale budu vůbec schopen něco říct? Můžu říkat jenom to, co mi do úst vloží Bůh.“+ 39  A tak Balám šel s Balakem a přišli do Kirjat-chucotu. 40  Balak obětoval dobytek a ovce a poslal něco z nich Balámovi a knížatům, která byla s ním. 41  Ráno vzal Balak Baláma a přivedl ho k Bamot-baalu, odkud mohl vidět celý ten lid.+

Poznámky

Zjevně u Eufratu.
Dosl. „oko země“.
Dosl. „oko země“.
Dosl. „otevřel oslici ústa“.