4. Mojžíšova 9:1-23
9 Jehova promluvil k Mojžíšovi v pustině Sinaj v prvním měsíci+ druhého roku po tom, co vyšli z Egypta. Řekl:
2 „Izraelité by měli ve stanovený čas připravit pesachovou oběť.+
3 Měli byste ji připravit ve stanovený čas, 14. den tohoto měsíce za soumraku.* Měli byste ji připravit podle všech příslušných nařízení a postupů.“+
4 Mojžíš tedy řekl Izraelitům, aby připravili pesachovou oběť.
5 A tak 14. den prvního měsíce za soumraku* připravili pesachovou oběť v pustině Sinaj. Izraelité udělali všechno tak, jak Jehova přikázal Mojžíšovi.
6 Ale byli tam muži, kteří se znečistili tím, že se dotkli mrtvého těla,+ takže ten den nemohli připravit pesachovou oběť. Předstoupili tedy ten den před Mojžíše a Árona+
7 a řekli: „Jsme nečistí, protože jsme se dotkli mrtvého těla. Ale proč bychom nemohli přinést Jehovovi oběť ve stanovený čas spolu s ostatními Izraelity?“+
8 Na to jim Mojžíš řekl: „Počkejte tady a já si poslechnu, co ohledně vás přikáže Jehova.“+
9 Jehova promluvil k Mojžíšovi:
10 „Řekni Izraelitům: ‚I kdyby se někdo z vás nebo vašich potomků znečistil tím, že se dotkl mrtvého těla,+ nebo i kdyby byl na daleké cestě, přesto připraví Jehovovi pesachovou oběť.
11 Měli by ji připravit 14. den druhého měsíce+ za soumraku.* Měli by ji jíst s nekvašenými chleby a hořkými bylinami.+
12 Nenechají z ní nic do rána+ a neměli by jí zlomit žádnou kost.+ Měli by ji připravit podle všech nařízení o Pesachu.
13 Ale pokud byl někdo čistý a nebyl na cestách a zanedbal přípravu pesachové oběti, takový člověk bude usmrcen,*+ protože nepřinesl Jehovovu oběť ve stanovený čas. Bude se ze svého hříchu zodpovídat.
14 A pokud se mezi vámi usadil nějaký cizinec, i on by měl připravit Jehovovi pesachovou oběť.+ Měl by to udělat podle nařízení o Pesachu a podle příslušného postupu.+ Mělo by pro vás platit jedno nařízení, jak pro cizince žijícího mezi vámi, tak pro rodilého Izraelitu.‘“+
15 V den, kdy byl postaven svatostánek,+ tedy stan svědectví, se stalo, že ho přikryl oblak, a od večera do rána zůstávalo nad svatostánkem něco, co vypadalo jako oheň.+
16 Tak se to dělo stále: Ve dne ho přikrýval oblak a v noci něco jako oheň.+
17 Kdykoli se oblak od stanu zvedl, Izraelité se hned vydali na cestu+ a na místě, kde oblak zůstal, tam se utábořili.+
18 Na Jehovův příkaz se vydávali na cestu a na Jehovův příkaz se utábořili.+ Tábořili tak dlouho, dokud oblak zůstával nad svatostánkem.
19 Když oblak zůstával nad svatostánkem mnoho dnů, Izraelité poslechli Jehovu a nevydávali se na cestu.+
20 Někdy zůstal oblak nad svatostánkem několik dnů. Na Jehovův příkaz zůstávali utáboření a na Jehovův příkaz se vydávali na cestu.
21 Někdy zůstal oblak jenom od večera do rána, a když se ráno zvedl, vydali se na cestu. Ať se oblak zvedl ve dne, nebo v noci, vydali se na cestu.+
22 Ať už oblak zůstával nad svatostánkem dva dny, měsíc, nebo déle, Izraelité zůstali utáboření a nevydávali se na cestu. Ale když se zvedl, vydali se na cestu.
23 Na Jehovův příkaz se utábořili a na Jehovův příkaz se vydali na cestu. Izraelité poslouchali Jehovu a dělali všechno, co Jehova přikázal prostřednictvím Mojžíše.
