5. Mojžíšova 10:1-22

  • Dvě nové tabulky (1–11)

  • Co Jehova žádá (12–22)

    • Boj se Jehovy a miluj ho (12)

10  Tehdy mi Jehova řekl: ‚Vytesej si dvě kamenné tabulky jako ty první+ a vystup ke mně na horu. Udělej si také dřevěnou truhlu. 2  Napíšu na tabulky slova, která byla na prvních tabulkách, které jsi roztříštil, a uložíš je do truhly.‘ 3  Udělal jsem tedy truhlu z akáciového dřeva a vytesal dvě kamenné tabulky jako ty první a s těmi dvěma tabulkami v rukou jsem vyšel na horu.+ 4  Potom Jehova napsal na tabulky stejná slova jako předtím,+ Deset přikázání,*+ která vám na hoře oznámil z ohně+ v den, kdy jste se shromáždili.+ A Jehova mi je dal. 5  Potom jsem sešel z hory,+ a jak mi Jehova přikázal, uložil jsem tabulky do truhly, kterou jsem udělal, a tam jsou až doteď. 6  Izraelité pak odešli z Beerot Bene-jaakanu do Mosery. Tam zemřel a byl pohřben Áron+ a místo něho začal sloužit jako kněz jeho syn Eleazar.+ 7  Odtamtud odešli do Gudgody a z Gudgody do Jotbaty,+ do země, kde jsou potoky plné vody.* 8  V té době Jehova vyčlenil kmen Levi,+ aby nosili truhlu Jehovovy smlouvy,+ aby stáli před Jehovou a sloužili mu a aby žehnali lidu v jeho jménu,+ jak to dělají dodnes. 9  Proto Levi nemá žádný podíl ani dědictví mezi svými bratry. Jeho dědictvím je Jehova, jak mu Jehova, tvůj Bůh, řekl.+ 10  Já jsem zůstal na hoře 40 dnů a 40 nocí+ stejně jako poprvé a Jehova mi naslouchal i tentokrát.+ Jehova se rozhodl, že tě nezničí. 11  Potom mi Jehova řekl: ‚Připrav se na odchod a jdi v čele lidu, aby se šli zmocnit země, o které jsem přísahal jejich praotcům, že jim ji dám.‘+ 12  A teď, Izraeli, co od tebe Jehova, tvůj Bůh, žádá?+ Jen to, aby ses bál Jehovy, svého Boha,+ chodil po všech jeho cestách,+ miloval ho, sloužil Jehovovi, svému Bohu, celým srdcem a celou duší*+ 13  a dodržoval Jehovova přikázání a nařízení, která ti dnes dávám pro tvé dobro.+ 14  Jehovovi, tvému Bohu, patří nebesa, dokonce nebesa nebes,* i země se vším, co je na ní.+ 15  Ale jenom k tvým praotcům se Jehova přiblížil a dal jim najevo svou lásku. A ze všech národů vyvolil vás, jejich potomky,+ jako je tomu dodnes. 16  Teď očistěte svoje srdce+ a přestaňte být tak zatvrzelí.*+ 17  Jehova, váš Bůh, je totiž Bůh bohů+ a Pán pánů, Bůh veliký, silný a vzbuzující bázeň, který nikomu nenadržuje+ ani nepřijímá úplatek. 18  Zjednává spravedlnost dítěti bez otce* a vdově.+ Miluje cizince, který je mezi vámi,+ a tak mu dává jídlo a oblečení. 19  I vy tedy milujte cizince, který žije mezi vámi. Vždyť jste sami žili jako cizinci v Egyptě.+ 20  Jehovy, svého Boha, by ses měl bát, jemu bys měl sloužit,+ jeho by ses měl věrně držet a v jeho jménu bys měl přísahat. 21  On je ten, koho máš chválit.+ On je tvůj Bůh, který pro tebe udělal všechny tyto velké a bázeň vzbuzující věci, které jsi viděl na vlastní oči.+ 22  Tvoji praotcové sestoupili do Egypta se 70 lidmi+ a teď je vás díky Jehovovi, tvému Bohu, tolik jako hvězd na nebi.+

Poznámky

Nebo „Desatero“, dosl. „Deset slov“.
Nebo „říční údolí (vádí) s vodou“.
Nebo „nejvyšší nebesa“.
Dosl. „obřežte předkožku svého srdce a už nezatvrzujte svou šíji“.
Nebo „sirotkovi“.