5. Mojžíšova 18:1-22

  • Podíl kněží a Levitů (1–8)

  • Zákaz okultismu (9–14)

  • Prorok jako Mojžíš (15–19)

  • Jak poznat falešné proroky (20–22)

18  Levitští kněží, vlastně celý kmen Levi, nebudou mít mezi Izraelity žádný podíl ani dědictví. Budou jíst z Jehovových ohnivých obětí, které jsou jeho dědictvím.+ 2  Neměli by mít žádné dědictví mezi svými bratry. Jejich dědictvím je Jehova, tak jak jim řekl. 3  Kněží mají právo dostávat od lidu toto: Kdo přináší nějakou oběť, ať býka, nebo ovci, má dát knězi plec, čelisti a žaludek. 4  Měl bys mu dát to první ze svého obilí, mladého vína a oleje a první vlnu ostříhanou z tvých ovcí.+ 5  Jeho a jeho syny totiž Jehova, tvůj Bůh, vyvolil ze všech tvých kmenů, aby vždy sloužili v Jehovově jménu.+ 6  Ale pokud nějaký Levita odejde z jednoho z izraelských měst, kde žil,+ a touží jít na místo, které Jehova vybere,*+ 7  smí tam sloužit ve jménu Jehovy, svého Boha, stejně jako všichni jeho bratři Levité, kteří tam slouží před Jehovou.+ 8  Bude dostávat stejný podíl jídla jako oni,+ bez ohledu na to, co získá z prodeje majetku svých předků. 9  Až vejdeš do země, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, neuč se odporné zvyky tamních národů.+ 10  Neměl by se mezi vámi najít nikdo, kdo obětuje svého syna nebo dceru v ohni,*+ kdo věští,+ kdo se zabývá magií,+ kdo hledá znamení,+ žádný kouzelník,+ 11  zaklínač, nikdo, kdo se radí se spiritistickým médiem+ nebo s věštcem,+ ani nikdo, kdo se dotazuje mrtvých.+ 12  Každý, kdo tyto věci dělá, je totiž Jehovovi odporný a kvůli těmto odporným zvykům Jehova, tvůj Bůh, ty národy před tebou vyhání. 13  Před Jehovou, svým Bohem, bys měl být bezúhonný.+ 14  Národy, které připravíš o vlastnictví, totiž poslouchají ty, kdo se zabývají magií+ a věštěním,+ ale Jehova, tvůj Bůh, ti nedovolil, abys něco takového dělal. 15  Jehova, tvůj Bůh, pro tebe povolá z tvých bratrů proroka, jako jsem já. Jeho budete poslouchat.+ 16  To je odpověď na to, co jste od Jehovy, svého Boha, žádali na Chorebu v den, kdy jste se shromáždili.+ Řekli jste: ‚Ať už neslyšíme hlas Jehovy, našeho Boha, a ať už nevidíme ten velký oheň, abychom nezemřeli.‘+ 17  Tehdy mi Jehova řekl: ‚To, co řekli, je dobré. 18  Povolám pro ně z jejich bratrů proroka podobného tobě+ a vložím mu do úst svá slova+ a řekne jim všechno, co mu přikážu.+ 19  A toho, kdo nebude poslouchat má slova, která bude ten prorok mluvit v mém jménu, budu volat k odpovědnosti.+ 20  Pokud bude nějaký prorok troufale mluvit v mém jménu něco, co jsem mu nepřikázal, nebo bude mluvit ve jménu jiných bohů, musí zemřít.+ 21  Možná si ale řeknete: „Jak poznáme, že Jehova ta slova nemluvil?“ 22  Když prorok bude mluvit ve jménu Jehovy a to, co řekne, se nesplní ani nestane, pak ta slova nemluvil Jehova. Prorok mluvil troufale. Neměli byste se ho bát.‘

Poznámky

Tj. místo, které Jehova vybere jako středisko uctívání.
Dosl. „nechá ... projít ohněm“.