5. Mojžíšova 2:1-37

  • Národ 38 let putuje pustinou (1–23)

  • Vítězství nad chešbonským králem Sichonem (24–37)

2  Potom jsme se obrátili a po cestě, která vede k Rudému moři, jsme se vydali do pustiny, jak mi Jehova řekl.+ A mnoho dnů jsme putovali kolem pohoří Seir.  Nakonec mi Jehova řekl:  ‚Už tohle pohoří obcházíte dost dlouho. Teď se vydejte na sever.  Dej lidu tento příkaz: „Půjdete hraničním územím Seiru, kde bydlí vaši bratři, potomci Ezaua.+ Budou se vás bát,+ ale vy buďte velmi opatrní.  Neútočte na ně,* protože vám z jejich země nic nedám, ani na šířku chodidla. Pohoří Seir jsem totiž dal do vlastnictví Ezauovi.+  Za jídlo, které sníte, jim dáte peníze a zaplatíte jim i za vodu, kterou vypijete.+  Jehova, tvůj Bůh, ti totiž požehnal ve všem, co jsi dělal. Dobře ví o tvém putování touhle velkou pustinou. Těch 40 let byl Jehova, tvůj Bůh, s tebou a nic ti nechybělo.“‘+  Obešli jsme tedy naše bratry, potomky Ezaua,+ kteří bydlí v Seiru, a drželi jsme se stranou od cesty vedoucí Arabou, od Elatu a od Ecjon-geberu.+ Potom jsme změnili směr a putovali po cestě, která vede do moabské pustiny.+  Tehdy mi Jehova řekl: ‚Neútoč na Moab ani s ním neválči, protože ti z jeho země nedám nic do vlastnictví. Ar jsem totiž dal do vlastnictví potomkům Lota.+ 10  (Předtím tam žili Emejci,+ silný a početný lid, vysoký jako Anakovci. 11  Za podobné Anakovcům+ byli považováni i Refajci+ a Moabci jim říkali Emejci. 12  V Seiru předtím žili Chorijci,+ ale potomci Ezaua je připravili o vlastnictví, vyhladili je a usadili se tam místo nich.+ Stejně to udělá Izrael se zemí, která je jeho vlastnictvím a kterou mu Jehova určitě dá.) 13  Teď jděte a překročte údolí* Zered.‘ A tak jsme překročili údolí Zered.+ 14  Ode dne, kdy jsme odešli z Kadeš-barneje, do chvíle, kdy jsme překročili údolí Zered, uplynulo 38 let. Během té doby v táboře vymřela celá generace válečníků, jak jim Jehova přísahal.+ 15  Jehovova ruka byla proti nim a odstraňovala je z tábora, dokud nevymřeli.+ 16  Jakmile z lidu vymřeli všichni ti válečníci,+ 17  Jehova ke mně znovu promluvil a řekl: 18  ‚Dnes projdeš kolem území Moaba, tedy Aru. 19  Až se přiblížíš k Ammonitům, neútoč na ně ani je neprovokuj, protože ti z jejich země nedám nic do vlastnictví. Dal jsem ji totiž do vlastnictví potomkům Lota.+ 20  I ona byla považována za zemi Refajců.+ (Předtím tam žili Refajci a Ammonité jim říkali Zamzummci. 21  Byl to silný a početný lid, vysoký jako Anakovci,+ ale Jehova je před Ammonity vyhladil, takže je vyhnali a usadili se tam místo nich. 22  To samé udělal pro potomky Ezaua, kteří teď bydlí v Seiru.+ Vyhladil před nimi Chorijce,+ takže je připravili o vlastnictví a bydlí tam místo nich až dodnes. 23  A Avvijci bydleli v osadách až po Gazu,+ dokud je Kaftorci,+ kteří přišli z Kaftoru,* nevyhladili a neusadili se tam místo nich.) 24  Vydejte se na cestu a překročte údolí* Arnon.+ Dal jsem ti do rukou Amorejce Sichona,+ krále Chešbonu. Začni obsazovat jeho zemi a pusť se s ním do války. 25  Dnes začnu působit, že z tebe budou mít děs a strach všechny národy pod nebem, které o tobě uslyší. Vyděsí se a budou se před tebou třást.‘*+ 26  Potom jsem poslal z pustiny Kedemot+ posly k chešbonskému králi Sichonovi s těmito slovy míru:+ 27  ‚Nech mě projít tvou zemí. Zůstanu na cestě a neodbočím napravo ani nalevo.+ 28  Budu jíst jídlo a pít vodu, které mi prodáš. Jen mi dovol pěšky projít, 29  jako to pro mě udělali potomci Ezaua bydlící v Seiru a Moabci bydlící v Aru. Chci přejít Jordán a dostat se do země, kterou nám dává Jehova, náš Bůh.‘ 30  Ale chešbonský král Sichon nás nenechal projít, protože Jehova, náš Bůh, dovolil, aby se jeho duch zatvrdil+ a aby jeho srdce ztvrdlo. Udělal to, aby nám ho vydal do rukou, jak je tomu dodnes.+ 31  Pak mi Jehova řekl: ‚Začínám ti vydávat Sichona a jeho zemi. Jdi a zmocni se jí.‘+ 32  Když Sichon se vším svým lidem vytáhl, aby se s námi střetl v bitvě u Jahacu,+ 33  Jehova, náš Bůh, nám ho vydal, takže jsme porazili jeho, jeho syny a všechen jeho lid. 34  Dobyli jsme tehdy všechna jeho města a všechna jsme zničili* i s muži, ženami a dětmi. Nikoho jsme nenechali naživu.+ 35  Vzali jsme si jen hospodářská zvířata a kořist z dobytých měst. 36  Od Aroeru,+ který je na okraji údolí Arnon (včetně města, které je v údolí), až po Gilead nebylo žádné město, které bychom nedokázali dobýt. Jehova, náš Bůh, nám je všechna vydal.+ 37  Ale nepřiblížili jsme se k zemi Ammonitů,+ k celému okraji údolí* Jabbok,+ k městům v horách ani k žádnému jinému místu, které nám Jehova, náš Bůh, zakázal.

Poznámky

Nebo „neprovokujte je“.
Nebo „říční údolí, vádí“.
Tj. Kréty.
Nebo „říční údolí, vádí“.
Nebo „mít bolesti jako při porodu“.
Nebo „zasvětili zničení“. Viz heslo Zasvětit zničení ve Slovníčku pojmů.
Nebo „říčního údolí, vádí“.