5. Mojžíšova 29:1-29
29 Toto jsou slova smlouvy, kterou na Jehovův příkaz Mojžíš uzavřel s Izraelity v moabské zemi, navíc k té, kterou s nimi uzavřel na Chorebu.+
2 Mojžíš svolal celý Izrael a řekl jim: „Na vlastní oči jste viděli, co všechno Jehova udělal v Egyptě faraonovi, všem jeho sluhům a celé jeho zemi,+
3 viděli jste velké rozsudky,* ta velká znamení a zázraky.+
4 Ale až dodnes vám Jehova nedal srdce, které by chápalo, oči, které by viděly, a uši, které by slyšely.+
5 ‚Když jsem vás 40 let vodil pustinou,+ oděvy se na vás neobnosily a sandály se vám na nohou nerozpadly.+
6 Nejedli jste chleba a nepili jste víno ani jiný alkohol. Přesto jsem se o vás staral, abyste poznali, že já jsem Jehova, váš Bůh.‘
7 Nakonec jste přišli sem a chešbonský král Sichon+ a bašanský král Og+ přitáhli, aby se s námi střetli v bitvě, ale porazili jsme je.+
8 Potom jsme zabrali jejich zemi a dali ji jako dědictví Rubenovcům, Gadovcům a polovině kmene Manasse.+
9 Dodržujte tedy slova této smlouvy a poslouchejte je, aby všechno, co budete dělat, dopadlo dobře.+
10 Všichni dnes stojíte před Jehovou, svým Bohem: vůdci vašich kmenů, vaši starší, ostatní vůdci, všichni izraelští muži,
11 vaše děti a manželky+ i cizinci,+ kteří žijí ve vašem táboře, od toho, kdo pro vás sbírá* dřevo, po toho, kdo pro vás čerpá vodu.
12 Jste tady proto, abyste s Jehovou, svým Bohem, uzavřeli smlouvu potvrzenou přísahou. Jehova, váš Bůh, ji s vámi dnes uzavírá,+
13 aby z vás udělal svůj lid+ a aby byl vaším Bohem,+ jak vám slíbil a jak přísahal vašim praotcům Abrahamovi,+ Izákovi+ a Jákobovi.+
14 Tuto smlouvu potvrzenou přísahou neuzavírám jenom s vámi,
15 ale i s těmi, kdo tu s námi dnes stojí před Jehovou, naším Bohem, a s těmi, kdo tu s námi dnes nejsou.
16 (Vždyť dobře víte, jak jsme žili v Egyptě a jak jsme na své cestě prošli územím různých národů.+
17 A viděli jste jejich odporné věci, jejich odporné modly*+ ze dřeva a kamene, ze stříbra a zlata.)
18 Ať dnes mezi vámi není muž ani žena, rodina ani kmen, jejichž srdce se odvrací od Jehovy, našeho Boha, takže by šli sloužit bohům těch národů+ – ať mezi vámi není kořen plodící jed a pelyněk.+
19 Ale pokud někdo uslyší slova této přísahy a bude se v srdci vychloubat: ‚Bude se mi dobře dařit, i když si dál budu žít podle svého‘,* takže bude na své cestě všechno* ničit,
20 Jehova nebude ochotný mu odpustit.+ Vzplane proti němu Jehovův velký hněv, přijde na něj veškeré prokletí zapsané v této knize+ a Jehova vymaže jeho jméno zpod nebes.
21 Jehova ho oddělí od všech izraelských kmenů a sešle na něj neštěstí. Sešle na něj veškeré prokletí, které obsahuje smlouva zapsaná v této knize Zákona.
22 Až budoucí generace, vaši synové, a cizinci ze vzdálené země uvidí, jaké pohromy a choroby Jehova seslal na tuto zemi –
23 síru, sůl a oheň, takže ta země nebude oseta a nic v ní nevyroste ani nevyraší, jako při zničení Sodomy a Gomory,+ Admy a Cebojimu,+ které Jehova ve svém hněvu a zlobě zničil –
24 oni a všechny národy se budou ptát: ‚Proč to Jehova téhle zemi udělal?+ Proč ten velký, planoucí hněv?‘
25 Potom jim řeknou: ‚Protože opustili smlouvu Jehovy,+ Boha svých praotců, kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z Egypta.+
26 Šli sloužit a klanět se jiným bohům, bohům, které neznali a které jim nedovolil uctívat.*+
27 Potom proti té zemi vzplanul Jehovův hněv a přivedl na ni veškeré prokletí zapsané v této knize.+
28 Jehova je proto ve svém hněvu, vzteku a velkém rozhořčení vytrhl z jejich půdy+ a hodil je do jiné země, kde jsou dodnes.‘+
29 To, co je skryté, patří Jehovovi, našemu Bohu,+ ale to, co zjevil, patří navždy nám a našim potomkům, abychom se řídili všemi slovy tohoto zákona.+
