5. Mojžíšova 32:1-52

  • Mojžíšova píseň (1–47)

    • Jehova je Skála (4)

    • Izrael zapomíná na svou Skálu (18)

    • „Má je pomsta“ (35)

    • „Radujte se, národy, s jeho lidem“ (43)

  • Mojžíš má zemřít na hoře Nebo (48–52)

32  „Naslouchejte, nebesa, budu mluvita země ať slyší slova z mých úst.  2  Mé poučení bude padat jako déšť,má slova se budou snášet jako rosa,jako jemný déšť na trávua jako vydatné spršky na zeleň.  3  Budu totiž oznamovat Jehovovo jméno.+ Mluvte o velikosti našeho Boha!+  4  On je Skála. To, co dělá, je dokonalé,+všechny jeho cesty jsou právo.+ Bůh je věrný+ a nikdy se nedopustí bezpráví,+je spravedlivý* a čestný.+  5  To oni jednali zkaženě.+ Nejsou jeho dětmi, je to jejich chyba.+ Pokřivená a zvrácená generace!+  6  Takhle se odvděčuješ Jehovovi,+bláznivý a nerozumný lide?+ Není snad tvým Otcem, který tě vytvořil,+tím, kdo tě udělal a upevnil?  7  Pamatuj na dávné dny,uvažuj, co se stalo v minulých generacích. Zeptej se svého otce a poví ti o tom,+svých starších a řeknou ti to.  8  Když Nejvyšší dával národům jejich dědictví,+když rozmísťoval Adamovy syny,*+stanovil hranici národů+s ohledem na počet synů Izraele.+  9  Jehovův lid je totiž jeho podílem,+Jákob je jeho dědictvím.+ 10  Našel ho v pustině,+v prázdné poušti, kde vyjí divoká zvířata.+ Obklopil ho, aby ho chránil, a staral se o něj+a střežil ho jako zorničku svého oka.+ 11  Jako orel vystrkuje mláďata z hnízda,plachtí nad nimia roztahuje křídla, bere jea nosí je na svých perutích,+ 12  tak ho* Jehova sám vedl.+Nebyl s ním žádný cizí bůh.+ 13  Způsobil, aby jezdil po výšinách země,+a mohl tak jíst úrodu pole.+ Krmil ho medem ze skaliskaa olejem z křemenné skály, 14  kravským máslem a ovčím mlékem,nejlepšími ovcemi,*bašanskými berany, kozlya nejlepší pšenicí.*+A pil jsi víno, krev* hroznů. 15  Když Ješurun* ztučněl, začal kopat. Ztučněl jsi, ztloustl jsi, nafoukl ses.+ Opustil Boha, který ho udělal,+a pohrdl Skálou své záchrany. 16  Doháněli ho ke vzteku cizími bohy,+provokovali ho odpornými věcmi.+ 17  Obětovali démonům, ne Bohu,+bohům, které předtím neznali,novým, kteří nedávno přišlia o kterých vaši předkové nic nevěděli. 18  Na Skálu, která tě zplodila, jsi zapomněl+a na Boha, který tě porodil,+ jsi nepamatoval. 19  Když to Jehova viděl, zavrhl je,+jeho synové a dcery ho totiž provokovali. 20  Řekl: ‚Skryji před nimi svou tvář+a uvidím, co se s nimi stane. Je to zvrácená generace,+jsou to nevěrní synové.+ 21  Oni mě dohnali ke vzteku* tím, co není bohem,+provokovali mě svými bezcennými modlami.+ A tak je já doženu k žárlivosti tím, co není lidem,+budu je provokovat bláznivým národem.+ 22  Svým hněvem jsem zažehl oheň,+který se propálí do hlubin hrobu*+a stráví zemi a její úrodua rozpálí základy hor. 23  Navrším na ně neštěstí,vystřílím na ně své šípy. 24  Budou vyčerpaní hladem,+stráví je horečka a neuniknou strašnému zničení.+ Vydám je zubům divokých zvířat+a jedovatým hadům, kteří se plazí v prachu. 25  Venku bude řádit meč,+uvnitř je zachvátí hrůza,+jak mladíka, tak pannu,kojence i šedovlasého starce.+ 26  Mohl bych říct: „Rozeženu jea způsobím, že se na ně nebude vzpomínat“, 27  kdybych se nebál reakce nepřátel.+ Mohli by si to špatně vyložit+a řekli by: „Zvítězili jsme svou silou,nic z toho neudělal Jehova.“+ 28  Jsou totiž národem, který nemá soudnost,*a chybí jim porozumění.+ 29  Kdyby byli moudří,+ zahloubali by se nad tím.+ Přemýšleli by, jak to s nimi dopadne.+ 30  Jak by mohl jeden pronásledovat tisíca dva zahnat na útěk deset tisíc?+ Jedině tak, že je jejich Skála prodala+a Jehova je vydal nepřátelům napospas. 31  Vždyť jejich skála není jako naše Skála,+pochopili to i naši nepřátelé.+ 32  Jejich réva je ze sodomské révya z gomorských vinic.+ Jejich hrozny jsou plné jedu,jejich plody jsou hořké.+ 33  Jejich víno je hadí jed,krutý kobří jed. 34  Není to snad všechno uložené u mě,zapečetěné v mé zásobárně?+ 35  Má je pomsta, já oplatím,+ve stanovený čas jejich noha uklouzne.+ Den jejich pohromy je totiž blízko,to, co je čeká, přijde rychle.‘ 36  Jehova bude soudit svůj lid+a slituje se nad svými sluhy,+až uvidí, že vyprchala jejich sílaa že zůstali jenom bezmocní a slabí. 37  A řekne: ‚Kde jsou jejich bohové,+skála, na kterou spoléhali, 38  ti, kteří jedli tuk jejich obětí*a pili víno jejich tekutých obětí?+ Ať vám přijdou na pomoc. Ať vám poskytnou útočiště. 39  Teď pochopte, že já jsem Bůh*+a nejsou žádní bohové kromě mě.+ Já usmrcuji i oživuji.+ Já jsem zranil+ a já i uzdravím+a nikdo nemůže nikoho osvobodit z mých rukou.+ 40  Pozvedám totiž ruku k nebia přísahám: „Jakože žiji věčně“,+ 41  až naostřím svůj blýskavý meča připravím se vykonat rozsudek,+pomstím se svým protivníkům+a oplatím těm, kdo mě nenávidí. 42  Své šípy opiji krví,krví zabitých a zajatců,a můj meč bude požírat masoa hlavy vůdců nepřítele.‘ 43  Radujte se, národy, s jeho lidem,+protože pomstí krev svých sluhů,+oplatí svým protivníkům+a vykoná smíření pro* zemi svého lidu.“ 44  Mojžíš a Hošea,*+ syn Nuna, tedy šli a přednesli lidu všechna slova této písně.+ 45  Pak Mojžíš celému Izraeli 46  řekl: „Vezměte si k srdci všechna slova, kterými jsem vás dnes varoval,+ a přikazujte svým synům, aby se pečlivě řídili všemi slovy tohoto zákona.+ 47  Nejsou to pro vás prázdná slova. Závisí na nich váš život+ a díky nim můžete dlouho žít v zemi za Jordánem, které se jdete zmocnit.“ 48  Jehova ještě ten den promluvil k Mojžíšovi: 49  „Vyjdi na tuto abarimskou horu,+ horu Nebo,+ která je v moabské zemi naproti Jerichu, a podívej se na kananejskou zemi, kterou Izraelitům dávám do vlastnictví.+ 50  Na hoře, na kterou vyjdeš, pak zemřeš a budeš připojen ke svému lidu,* tak jako na hoře Hor+ zemřel tvůj bratr Áron a byl připojen ke svému lidu, 51  protože jste mi oba byli nevěrní. Když jste totiž byli s Izraelity u vod Meriba+ u Kadeše v pustině Cin, neukázali jste jim, že jsem svatý.+ 52  Zemi, kterou dávám izraelskému lidu, zdálky uvidíš, ale nevejdeš do ní.“+

Poznámky

Nebo možná „lidský rod“.
Tj. Jákoba.
Dosl. „tukem beranů“.
Dosl. „ledvinným tukem pšenice“.
Nebo „šťávu“.
Znamená „charakterní“, čestný titul Izraele.
Nebo „žárlivosti“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazného hrobu lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo možná „je hluchý vůči radě“.
Nebo „jejich nejlepší oběti“.
Dosl. „on“.
Nebo „očistí“.
Jozuovo původní jméno. Hošea je zkrácený tvar jména Hošajáš, které znamená „ten, koho zachránil Jah“, „Jah zachránil“.
Poetické vyjádření popisující smrt.