Hebrejcům 1:1-14
1 V dávné minulosti Bůh při mnoha příležitostech a mnoha způsoby mluvil k našim předkům prostřednictvím proroků.+
2 Na konci těchto dnů k nám ale mluvil prostřednictvím Syna,+ kterého ustanovil dědicem všeho+ a skrze kterého vytvořil věky.*+
3 On je odleskem Boží slávy+ a věrným obrazem jeho podstaty+ a všechno udržuje v existenci svým mocným slovem. Když nás očistil od hříchů,+ posadil se po pravici Majestátu ve výšinách.+
4 Stal se o to vyšším než andělé,+ o co vznešenější jméno oproti nim zdědil.+
5 Vždyť kterému z andělů kdy Bůh řekl „Ty jsi můj syn, dnes jsem se stal tvým otcem“?+ A také „Budu jeho otcem a on bude mým synem“?+
6 Ale o době, kdy znovu přivede svého Prvorozeného+ na zem, říká: „Ať se mu pokloní* všichni Boží andělé.“
7 O andělech říká: „Ze svých andělů dělá mocné duchy a ze svých služebníků+ plamen ohně.“+
8 Ale o Synovi říká: „Bůh je po celou věčnost tvým trůnem+ a žezlo tvého království je žezlo práva.
9 Miloval jsi spravedlnost* a nenáviděl špatnost.* Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal+ olejem radosti víc než tvé společníky.“+
10 A také: „Pane, ty jsi na počátku položil základy země a nebesa jsou dílem tvých rukou.
11 Ony zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechny se obnosí jako oděv.
12 Svineš je jako plášť, jako oděv je vyměníš. Ale ty jsi stále stejný a tvá léta nikdy neskončí.“+
13 A o kterém z andělů kdy řekl „Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnožku pod tvé nohy“?+
14 Copak to všechno nejsou duchové pro svatou službu,*+ kteří jsou posíláni, aby sloužili těm, kdo zdědí záchranu?
