Hebrejcům 6:1-20
6 Proto když už nezůstáváme u počátečního učení+ o Kristu, směřujme ke zralosti+ a nepokládejme znovu základy, tedy pokání z mrtvých skutků, víru v Boha,
2 učení o křtech a pokládání rukou,+ o vzkříšení mrtvých+ a věčném soudu.
3 A ke zralosti budeme směřovat, pokud to Bůh dovolí.
4 Protože ti, kdo už byli jednou osvíceni+ a okusili nebeský dar, kdo přijali svatého ducha
5 a okusili dobré Boží slovo a moc budoucího systému,*
6 ale přesto odpadli,+ nemůžou být znovu přivedeni k pokání. Oni sami totiž znovu přibíjí na kůl Božího Syna a vystavují ho veřejné hanbě.+
7 Vždyť pokud půda vpíjí déšť, který na ni často dopadá, a přináší úrodu těm, kdo ji obdělávají, dostává od Boha požehnání.
8 Pokud ale plodí trní a bodláčí, je zavržena, čeká ji prokletí a nakonec bude spálena.
9 Ale i když tak mluvíme, milovaní, jsme přesvědčení, že vy jste na tom lépe – že směřujete k záchraně.
10 Bůh totiž není nespravedlivý, aby zapomněl na vaši práci a lásku, kterou jste projevovali k jeho jménu,+ když jste sloužili svatým a dál jim sloužíte.
11 Přejeme si ale, aby každý z vás stále projevoval stejnou horlivost,* a tak jste měli až do konce+ jistotu, že se splní vaše naděje,+
12 a abyste nezlenivěli,+ ale napodobovali ty, kdo díky víře a trpělivosti zdědí sliby.
13 Když Bůh dával slib Abrahamovi, přísahal sám při sobě,+ protože nemohl přísahat při nikom větším.
14 Řekl: „Určitě ti požehnám a rozmnožím tě.“+
15 Abraham dostal tento slib potom, co trpělivě čekal.
16 Lidé přísahají při někom větším a jejich přísaha je zárukou, kterou končí každý spor.+
17 Podobně když se Bůh rozhodl dědicům slibu+ ještě přesvědčivěji dokázat nezměnitelnost svého záměru,* zaručil svůj slib* přísahou.
18 Udělal to proto, aby tyto dvě nezměnitelné věci, ve kterých Bůh nemůže lhát,+ byly pro nás, kdo jsme utekli do útočiště, mocným povzbuzením, abychom se chopili naděje, která je nám předložena.
19 Tuto naději+ máme jako kotvu pro duši,* spolehlivou a pevnou. Přenáší nás* dovnitř za oponu,+
20 kam v náš prospěch vstoupil náš předchůdce Ježíš,+ který se stal navždy veleknězem, jakým byl Melchisedek.*+
