Jeremjáš 4:1-31
4 „Pokud se vrátíš, Izraeli,“ prohlašuje Jehova,„pokud se ke mně vrátíša odstraníš své odporné modly, abych je neměl na očích,pak nebudeš uprchlíkem.+
2 A pokud budeš přísahat‚Jakože Jehova žije!‘ a jednat pravdivě, spravedlivě a správně,potom jeho prostřednictvím získají národy požehnánía budou se jím* chlubit.“+
3 Vždyť toto říká Jehova judským mužům a Jeruzalému:
„Zorejte si ornou půdua nezasévejte mezi trní.+
4 Obřežte se pro Jehovu,odstraňte předkožky svých srdcí,+judští muži a obyvatelé Jeruzaléma.
Jinak můj hněv vyšlehne jako oheň,bude hořet a nikdo ho neuhasí,protože vaše skutky jsou špatné.“+
5 Oznamte to v Judsku a rozhlaste to v Jeruzalémě.
Křičte a trubte na roh po celé zemi.+
Hlasitě volejte: „Shromážděte se!
Utečme do opevněných měst!+
6 Vztyčte znamení* směrem k Sionu.
Utečte do bezpečí, nezastavujte se!“
Přivádím totiž ze severu neštěstí,+ velkou zkázu.
7 Jako lev vystupující ze své houštiny,+tak vyrazil ničitel národů.+
Vytáhl ze svého místa, aby z tvé země udělal něco děsivého.
Z tvých měst zůstanou jen neobydlené trosky.+
8 Proto se oblečte do pytloviny,+truchlete* a naříkejte,protože Jehovův planoucí hněv se od nás neodvrátil.
9 „Ten den,“ prohlašuje Jehova, „král ztratí odvahu*+a knížata také.
Kněze zachvátí hrůza a proroci budou ohromeni.“+
10 Pak jsem řekl: „Běda, Svrchovaný pane Jehovo! Opravdu jsi úplně oklamal tento lid+ a Jeruzalém tím, že jsi řekl ‚Budete mít pokoj‘,+ a přitom máme k hrdlu přiložený meč.“*
11 V té době bude tomuto lidu a Jeruzalému řečeno:
„Spalující vítr z holých kopců pustinyse přižene na moji dceru,* na můj lid,ne aby převíval nebo čistil zrní.
12 Prudký vítr se odtud žene na můj příkaz.
Teď nad nimi vynesu rozsudek.
13 Podívej se! Přivalí se jako dešťové mraky,jeho vozy jsou jako vichřice.+
Jeho koně jsou rychlejší než orli.+
Běda nám, jsme ztraceni!
14 Umyj si srdce od špatnosti, Jeruzaléme, abys byl zachráněn.+
Jak dlouho budeš chovat hříšné myšlenky?
15 Vždyť hlas oznamuje zprávu z Danu,+z efrajimských hor ohlašuje neštěstí.
16 Povězte to národům,ohlaste to Jeruzalému.“
„Z daleké země přichází hlídky*a vydávají válečný pokřik proti judským městům.
17 Obkličují Jeruzalém jako ti, kdo střeží pole,+protože se proti mně vzbouřil,“+ prohlašuje Jehova.
18 „Zaplatíš za své chování a skutky.+
Tvé neštěstí je trpké,vždyť tvá vzpoura ti pronikla až do srdce.“
19 Muka,* ach, jaká muka!
Srdce* se mi svírá bolestí,divoce mi buší.
Nemůžu mlčet,vždyť slyším zvuk rohu,signál k útoku.*+
20 Oznamují zkázu za zkázou,celá země je zpustošená.
Náhle zničili mé stany,v okamžiku strhli mé stanové látky.+
21 Jak dlouho budu vidět znamení*a slyšet zvuk rohu?+
22 „Vždyť můj lid je bláznivý,+nevšímá si mě.
Jsou to hloupí synové, nemají porozumění.
Jsou dost chytří* na to, aby dělali špatné věci,ale jak konat dobro, to nevědí.“
23 Podíval jsem se na zemi a ta byla pustá a prázdná.+
Podíval jsem se do nebes a jejich světlo zmizelo.+
24 Podíval jsem se na hory a ty se chvěly,kopce se otřásaly.+
25 Rozhlédl jsem se, ale nikde nikdo,i všichni nebeští ptáci uletěli.+
26 Viděl jsem, že ze země sadů je pustinaa všechna její města jsou zbořená.+
Bylo to od Jehovy,kvůli jeho planoucímu hněvu.
27 Vždyť toto říká Jehova: „Celá země bude zpustošená,+ale nezničím ji úplně.
28 Proto bude země truchlit+a nebesa nahoře se zatmí.+
Stane se to, protože jsem promluvil a rozhodl.
Svůj názor nezměním* ani od toho neupustím.+
29 Při zvuku jezdců a lukostřelcůcelé město prchá.+
Schovávají se v houštinácha šplhají na skály.+
Všechna města jsou opuštěnáa nikdo v nich nebydlí.“
30 Co budeš dělat teď, když jsi zpustošená?
Oblékala ses do šarlatu,zdobila ses zlatými ozdobamia zvýrazňovala sis oči černou barvou.*
Ale krášlila ses marně,+protože ti, kdo po tobě vášnivě toužili, tě zavrhlia teď ti usilují o život.+
31 Slyšel jsem totiž křik, jako když je žena v bolestech,sténání, jako když žena rodí své první dítě,hlas sionské dcery, která lapá po dechu.
Vztahuje dlaně a volá:+
„Běda mi, jsem vyčerpaná kvůli vrahům!“
Poznámky
^ Tj. Jehovou.
^ Nebo „signální tyč“.
^ Nebo „bijte se do prsou“.
^ Dosl. „srdce“.
^ Nebo „k naší duši dosáhl meč“.
^ Poetická personifikace, která možná vyjadřuje lítost nebo soucit.
^ Dosl. „pozorovatelé“, tj. ti, kdo pozorují město, aby určili, kdy zaútočit.
^ Dosl. „má střeva“.
^ Dosl. „stěny srdce“.
^ Nebo možná „válečný pokřik“.
^ Nebo „signální tyč“.
^ Nebo „moudří“.
^ Nebo „nepocítím lítost“.
^ Nebo „očními stíny“.
