Jeremjáš 5:1-31

  • Národ odmítá ukázňování od Jehovy (1–13)

  • Zničení, ale ne úplné vyhlazení (14–19)

  • Jehova volá národ k odpovědnosti (20–31)

5  Procházejte ulicemi Jeruzaléma,rozhlížejte se a všímejte si,hledejte na jeho náměstích. Pokud najdete někoho, kdo jedná podle práva+a snaží se být věrný,já Jeruzalému odpustím.  2  I když říkají „Jakože Jehova žije!“,ve skutečnosti přísahají křivě.+  3  Jehovo, copak tvé oči nepátrají po věrnosti?+ Bil jsi je, ale nic to s nimi neudělalo.* Ničil jsi je, ale nedali se poučit.+ Zatvrdili své tváře víc než skála+a odmítli se obrátit k tobě.+  4  Ale řekl jsem si: „Jsou to jen prostí lidé. Jednají hloupě, protože neznají Jehovovu cestu,požadavky svého Boha.  5  Půjdu k významným lidem a promluvím s nimi,vždyť oni musí znát Jehovovu cestu,požadavky svého Boha.+ Ale všichni do jednoho zlomili jho*a zpřetrhali pouta.“  6  Proto na ně útočí lev z lesa,pustoší je vlk z pouštních plání,levhart číhá u jejich měst. Každý, kdo z nich vyjde, je roztrhán na kusy. Jejich provinění je totiž hodně,mnohokrát byli nevěrní.+  7  Jak ti to můžu odpustit? Tvoji synové mě opustilia přísahají při tom, co není Bohem.+ Dával jsem jim všechno, co potřebovali,ale oni cizoložilia houfně chodili do domu prostitutky.  8  Jsou jako bujní, rozpálení hřebci,každý řehtá po manželce svého bližního.+  9  „Neměl bych je za to volat k odpovědnosti?“ prohlašuje Jehova. „Neměl bych se takovému národu pomstít?“+ 10  „Vtrhněte na jeho vinice a ničte je,ale nezničte je úplně.+ Odstraňte výhonky,protože ty Jehovovi nepatří. 11  Vždyť izraelský i judský důmmě naprosto zradily,“ prohlašuje Jehova.+ 12  „Zapřeli Jehovu a říkají: ‚Nic neudělá.*+ Žádné neštěstí nás nepostihne,nezažijeme meč ani hlad.‘+ 13  Proroci mluví do větru,slovo od Boha v nich není. Ať pominou jako jejich prázdné řeči.“ 14  A tak Jehova, Bůh vojsk, říká toto: „Protože říkají takové věci,ze svého slova udělám v tvých ústech oheň+a tento lid je dřevem,které ten oheň pohltí.“+ 15  „Přivádím na vás národ zdaleka, izraelský dome,“+ prohlašuje Jehova. „Je to národ prastarý. Je to starodávný národ,jehož jazyk neznáša jehož řeči nerozumíš.+ 16  Jejich toulec je jako otevřený hrob,všichni jsou to válečníci. 17  Pohltí tvou úrodu a tvůj chléb.+ Pohltí tvé syny a dcery. Pohltí tvá stáda ovcí a dobytka. Pohltí tvé vinice a fíkovníky. Zničí mečem tvá opevněná města, na která spoléháš.“ 18  „Ale ani v těch dnech,“ prohlašuje Jehova, „vás úplně nevyhladím.+ 19  A když se zeptají: ‚Proč nám to všechno Jehova, náš Bůh, udělal?‘, odpovíš jim: ‚Tak jako jste mě opustili a sloužili jste ve své zemi cizímu bohu, tak budete sloužit cizincům v zemi, která není vaše.‘“+ 20  Oznamte to v Jákobově doměa ohlaste to v Judsku: 21  „Poslouchej, hloupý a nerozumný lide:*+ Máte oči, ale nevidíte,+máte uši, ale neslyšíte.+ 22  ‚Vy se mě nebojíte?‘ prohlašuje Jehova. ‚Neměli byste se přede mnou třást? Vždyť já jsem dal písek jako hranici moři,jako trvalé nařízení, které nemůže překročit. I když jeho vlny doráží, nic nezmůžou,i když burácí, nepřekročí ji.+ 23  Ale tento lid má zatvrzelé a vzpurné srdce,odbočili a jdou si vlastní cestou.+ 24  A neříkají si v srdci: „Bojme se Jehovy, našeho Boha,toho, kdo dává déšť v pravý čas,podzimní déšť i jarní déšť,toho, kdo nám dohlíží na týdny určené ke žni.“+ 25  Kvůli vašim proviněním nic z toho nepřišlo,vaše hříchy vás připravily o to, co je dobré.+ 26  V mém lidu jsou totiž ničemové. Číhají jako přikrčení ptáčníci. Kladou smrtonosnou past,chytají lidi. 27  Jako je klec plná ptáků,tak jsou jejich domy plné podvodu.+ Proto získali moc a bohatství. 28  Ztučněli, kůži mají hladkou. Překypují zlem. Neujímají se soudního sporu sirotků,+jde jim jen o vlastní prospěch. Upírají spravedlnost chudým.‘“+ 29  „Neměl bych je za to volat k odpovědnosti?“ prohlašuje Jehova. „Neměl bych se takovému národu pomstít? 30  V zemi se děje něco strašného a otřesného: 31  Proroci prorokují lži+a kněží využívají svou moc, aby vládli nad druhými. A můj lid to takhle miluje.+ Ale co uděláte, až přijde konec?“

Poznámky

Dosl. „nezeslábli“.
Vztahuje se na podřízenost Bohu.
Nebo možná: „On neexistuje.“
Dosl. „hloupý lide bez srdce“.