Evangelium podle Lukáše 17:1-37
17 Potom svým učedníkům řekl: „Je nevyhnutelné, aby se děly věci, kvůli kterým někdo padne. Přesto běda tomu, kdo je způsobí!
2 Bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili mlýnský kámen a hodili ho do moře, než aby způsobil pád jednoho z těchto maličkých.+
3 Dávejte si pozor. Pokud tvůj bratr zhřeší, pokárej ho,+ a pokud toho lituje,* odpusť mu.+
4 I když proti tobě zhřeší sedmkrát denně a sedmkrát za tebou přijde a řekne: ‚Je mi to líto‘,* odpustíš mu.“+
5 Apoštolové řekli Pánovi: „Dej nám víc víry.“+
6 Tehdy Pán řekl: „Kdybyste měli víru jako hořčičné zrnko, řekli byste tomuto morušovníku: ‚Vytrhni se i s kořeny a přesaď se do moře!‘ a poslechl by vás.+
7 Kdyby měl někdo z vás otroka a ten se vrátil z pole, kde oral nebo pásl, copak mu řekne ‚Pojď hned ke stolu‘?
8 Neřekne mu spíš ‚Připrav mi něco k večeři a vezmi si zástěru a obsluhuj mě, dokud se nenajím a nenapiji, a potom můžeš jíst a pít ty‘?
9 Přece nebude otrokovi děkovat za to, že udělal, čím byl pověřen.
10 Stejně tak i vy, když uděláte všechno, čím jste byli pověřeni, řekněte: ‚Jsme neužiteční otroci. Co jsme udělali, to jsme měli udělat.‘“+
11 Cestou do Jeruzaléma procházel pomezím Samaří a Galileje.
12 A když vcházel do jedné vesnice, setkal se s deseti malomocnými muži. Postávali opodál+
13 a volali: „Ježíši, Učiteli, smiluj se nad námi!“
14 Když je uviděl, řekl jim: „Jděte se ukázat kněžím.“+ A zatímco odcházeli, byli uzdraveni.*+
15 Jeden z nich se, potom co zjistil, že je zdravý, vrátil a hlasitě oslavoval Boha.
16 Padl tváří k zemi k Ježíšovým nohám a děkoval mu. Byl to Samaritán.+
17 Ježíš na to řekl: „Copak jich nebylo uzdraveno* všech deset? Kde je tedy těch devět ostatních?
18 Nikdo jiný se nevrátil, aby vzdal slávu Bohu, jen tento muž z jiného národa?“
19 Pak mu řekl: „Vstaň a jdi. Tvá víra tě uzdravila.“+
20 Když se ho farizeové ptali, kdy přijde Boží království,+ odpověděl jim: „Boží království nepřichází tak, že to všichni zpozorují,
21 ani lidé nebudou říkat: ‚Podívejte se, tady je!‘ nebo ‚Tam je!‘ Vždyť Boží království je ve vašem středu.“*+
22 Potom řekl učedníkům: „Přijde doba, kdy zatoužíte vidět jeden ze dnů Syna člověka, ale neuvidíte ho.
23 A lidé vám řeknou: ‚Podívejte se, tam je!‘ nebo ‚Podívejte se, tady je!‘ Nikam nechoďte ani se za nimi* nežeňte.+
24 Jako totiž blesk zazáří od jednoho konce nebe k druhému, tak to bude se Synem člověka+ v jeho den.+
25 Ale nejdřív musí mnoho vytrpět a být zavržen touto generací.+
26 Kromě toho, za dnů Syna člověka to bude jako za dnů Noema:+
27 Lidé jedli, pili, muži se ženili, ženy se vdávaly, a to až do dne, kdy Noe vstoupil do archy.+ Pak přišla potopa a všechny je usmrtila.+
28 Podobně to bylo za Lotových dnů:+ Jedli, pili, kupovali, prodávali, sázeli, stavěli.
29 Ale v den, kdy Lot vyšel ze Sodomy, z nebe pršely oheň a síra a všechny je usmrtily.+
30 Stejně to bude v den, kdy bude zjeven Syn člověka.+
31 Kdo bude v ten den na střeše a bude mít svoje věci v domě, ať nesestupuje, aby si je vzal, a kdo bude na poli, ať se pro nic nevrací.
32 Vzpomeňte si na Lotovu manželku.+
33 Kdo se snaží zachránit si život, přijde o něj, ale kdo o něj přichází, zachová si ho.+
34 Říkám vám: Tu noc budou dva lidé na jednom lůžku, jeden bude vzat, ale druhý bude zanechán.+
35 Dvě ženy budou mlít na jednom mlýnku, jedna bude vzata, ale druhá bude zanechána.“
36 *——
37 Zeptali se ho tedy: „Kde to bude, Pane?“ Řekl jim: „Kde je tělo, tam se slétnou i orli.“+
