Evangelium podle Lukáše 18:1-43

  • Podobenství o neodbytné vdově (1–8)

  • Farizeus a výběrčí daní (9–14)

  • Ježíš a děti (15–17)

  • Otázka bohatého židovského vůdce (18–30)

  • Ježíš znovu předpovídá svou smrt (31–34)

  • Slepý žebrák získává zrak (35–43)

18  Pak jim vyprávěl podobenství o tom, že se potřebují neustále modlit a nesmí se vzdávat.+ 2  Řekl: „V jednom městě byl soudce, který neměl bázeň před Bohem ani úctu k lidem. 3  V tom městě žila také vdova, která za ním pořád chodila a říkala: ‚Zjednej mi spravedlnost ve sporu mezi mnou a mým odpůrcem.‘ 4  Nějakou dobu nebyl ochotný, ale pak si řekl: ‚Sice se nebojím Boha ani nemám úctu k lidem, 5  ale protože mi ta vdova dělá takové problémy, zjednám jí spravedlnost. Jinak za mnou bude chodit tak dlouho, až mě umoří.‘“*+ 6  Potom Pán řekl: „Všimněte si, co řekl ten soudce, i když byl nespravedlivý! 7  Nezjedná tedy Bůh spravedlnost svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí,+ zatímco s nimi má trpělivost?+ 8  Říkám vám: Zjedná jim spravedlnost rychle. Ale až přijde Syn člověka, najde na zemi takovou víru?“* 9  A těm, kdo byli přesvědčení, že jednají správně,* a ostatními pohrdali, vyprávěl toto podobenství: 10  „Dva lidé vešli do chrámu, aby se modlili. Jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní. 11  Farizeus se tam postavil a začal se v duchu modlit: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní, jako vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo dokonce jako tento výběrčí daní. 12  Dvakrát týdně se postím, dávám desátky ze všeho, co získám.‘+ 13  Ale výběrčí daní stál opodál a nechtěl ani vzhlédnout k nebi. Bil se do prsou a říkal: ‚Bože, jsem hříšník, smiluj se nade mnou.‘+ 14  Říkám vám, že když tento muž odešel domů, byl v Božích očích lepší* než ten farizeus.+ Protože každý, kdo se vyvyšuje, bude pokořen, ale kdo se pokořuje, bude vyvýšen.“+ 15  Lidé mu také přinášeli svá děťátka, aby se jich dotýkal, ale když to viděli učedníci, vyčítali jim to.+ 16  Ježíš však k sobě děťátka zavolal a řekl: „Nechte malé děti, ať ke mně přichází, a nebraňte jim v tom, protože takovým patří Boží království.+ 17  Ujišťuji vás, že kdo nepřijme Boží království jako malé dítě, rozhodně do něho nevejde.“+ 18  Jeden židovský vůdce se ho zeptal: „Dobrý učiteli, co mám dělat, abych zdědil věčný život?“+ 19  Ježíš mu odpověděl: „Proč mě oslovuješ ‚dobrý‘? Nikdo není dobrý, jenom jeden – Bůh.+ 20  Znáš přikázání: ‚Necizolož,+ nevraždi,+ nekraď,+ nevydávej křivé svědectví,+ měj v úctě svého otce a matku.‘“+ 21  Muž řekl: „To všechno dodržuji už od mládí.“ 22  Když to Ježíš slyšel, řekl mu: „Ještě jedno ti chybí: Prodej všechno, co máš, peníze rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích. Potom přijď a staň se mým následovníkem.“+ 23  Když to slyšel, velmi ho to zarmoutilo, protože byl hodně bohatý.+ 24  Ježíš se na něj podíval a řekl: „Jak těžké to bude pro ty, kdo mají peníze, aby vešli do Božího království!+ 25  Ano, je snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby bohatý člověk vešel do Božího království.“+ 26  Ti, kdo to slyšeli, se ptali: „Může být vůbec někdo zachráněn?“+ 27  Odpověděl: „Co je nemožné u lidí, je možné u Boha.“+ 28  Ale Petr řekl: „A co my? Opustili jsme to, co jsme měli, a následovali tě.“+ 29  Řekl jim: „Ujišťuji vás, že není nikdo, kdo by opustil dům nebo manželku nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království+ 30  a nedostal by v této době mnohonásobně víc a v budoucím systému* věčný život.“+ 31  Pak si vzal těch dvanáct stranou a řekl jim: „Jdeme do Jeruzaléma a splní se* všechno, co bylo o Synu člověka napsáno prostřednictvím proroků.+ 32  Bude vydán lidem z jiných národů+ a budou se mu vysmívat,+ urážet ho a plivat na něj.+ 33  Zbičují ho a zabijí,+ ale třetí den vstane z mrtvých.“+ 34  Ničemu z toho však nerozuměli. Význam těch slov jim zůstal skrytý a nechápali, co říká. 35  Když se Ježíš blížil k Jerichu, seděl u silnice slepý muž a žebral.+ 36  Slyšel, že kolem prochází zástup, a tak se ptal, co se děje. 37  Řekli mu: „Ježíš Nazaretský jde kolem!“ 38  Nato zvolal: „Ježíši, Synu Davida, smiluj se nade mnou!“ 39  Ti, kdo šli vpředu, ho okřikovali, ať je zticha, ale on křičel o to víc: „Synu Davida, smiluj se nade mnou!“ 40  Ježíš se zastavil a přikázal, aby ho k němu přivedli. Když přišel blíž, Ježíš se ho zeptal: 41  „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Odpověděl: „Pane, ať vidím.“ 42  Ježíš mu tedy řekl: „Získej zrak. Tvá víra tě uzdravila.“+ 43  A okamžitě začal vidět, šel za ním+ a oslavoval Boha. Všichni lidé, kteří to viděli, také vzdávali Bohu chválu.+

Poznámky

Nebo „utluče“.
Dosl. „tu víru“.
Nebo „o své spravedlnosti“.
Nebo „byl spravedlivější“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „věku, době“. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „dokončí se“.