Evangelium podle Lukáše 2:1-52
2 V té době vydal císař Augustus nařízení, aby se v celé říši* provedl soupis obyvatel.
2 (Tento první soupis se konal, když byl místodržitelem Sýrie Quirinius.)
3 Všichni lidé se šli dát zapsat, každý do svého města.
4 Také Josef+ se vydal z galilejského města Nazaretu do Judeje, do Davidova města Betléma,+ protože pocházel z Davidova rodu.*
5 Šel se dát zapsat s Marií, která už byla jeho manželkou+ a brzy měla porodit.+
6 Když tam byli, přišel její čas.
7 A porodila svého prvorozeného syna,+ zavinula ho do látky a položila do jeslí,+ protože nenašli žádné místo k ubytování.
8 V té oblasti byli pastýři, kteří pobývali venku a v noci drželi hlídky u svých stád.
9 Najednou před nimi stál Jehovův* anděl a zazářila kolem nich Jehovova* sláva. Dostali velký strach,
10 ale anděl jim řekl: „Nebojte se, přišel jsem vám oznámit dobrou zprávu, ze které budou mít velikou radost všichni lidé.
11 Dnes se vám narodil v Davidově městě+ zachránce+ – Kristus a Pán.+
12 A to je pro vás poznávací znamení: Najdete děťátko zavinuté do látky, které bude ležet v jeslích.“
13 Najednou se u anděla objevilo početné nebeské vojsko+ a chválilo Boha:
14 „Sláva Bohu nahoře ve výšinách a na zemi pokoj lidem, kteří mají jeho přízeň.“*
15 Když od nich andělé odešli do nebe, začali si pastýři mezi sebou říkat: „Pojďme hned do Betléma a podívejme se na to, co se stalo, co nám Jehova* oznámil.“
16 Spěchali tam a našli Marii s Josefem a děťátko, které leželo v jeslích.
17 Když to uviděli, vyprávěli, co jim bylo o tom dítěti řečeno.
18 A všichni, kdo to slyšeli, žasli nad tím, co jim pastýři pověděli,
19 ale Marie si uchovávala všechna ta slova v srdci a dělala si z toho závěry.+
20 Potom se pastýři vrátili a oslavovali Boha a chválili ho za všechno, co slyšeli a viděli – bylo to tak, jak jim bylo řečeno.
21 Po osmi dnech, když měl být obřezán,+ dostal jméno Ježíš, jméno, které mu dal anděl před jeho početím.+
22 Když potom přišel čas pro jejich očištění podle Mojžíšova zákona,+ přinesli ho do Jeruzaléma, aby ho představili Jehovovi,*
23 jak je napsáno v Jehovově* zákoně: „Každý prvorozený syn* bude posvěcen Jehovovi.“*+
24 A přinesli oběť podle toho, co říká Jehovův* zákon: „Párek hrdliček nebo dvě holoubata.“+
25 V Jeruzalémě tehdy žil muž, který se jmenoval Simeon. Byl bezúhonný* a zbožný, čekal, až přijde útěcha pro Izrael,+ a byl na něm svatý duch.
26 Bůh mu prostřednictvím svatého ducha zjevil, že nezemře, dokud neuvidí Jehovova* Krista.
27 Veden duchem přišel do chrámu, a když rodiče přinesli dovnitř malého Ježíše, aby udělali to, co vyžadoval Zákon,+
28 vzal ho do náruče a chválil Boha:
29 „Svrchovaný pane, teď necháváš svého otroka odejít v pokoji,+ jak jsi prohlásil,
30 protože mé oči viděly tvůj prostředek záchrany,+
31 který jsi připravil před zraky všech lidí.+
32 Je světlem,+ které odstraní závoj z národů,+ a slávou tvého lidu Izraele.“
33 Otec a matka dítěte nevycházeli z údivu nad tím, co se o něm říkalo.
34 Simeon jim požehnal a Marii, jeho matce, řekl: „On je určený k tomu, aby mnozí v Izraeli padli+ a mnozí povstali+ a aby byl znamením, kterým budou lidé opovrhovat+
35 (a tvou vlastní duší* pronikne dlouhý meč+), aby se tak odhalilo uvažování mnoha srdcí.“
36 Byla tam i prorokyně Anna, dcera Fanuela z Ašerova kmene. Byla v pokročilém věku a po svatbě* žila s manželem sedm let.
37 Této vdově teď bylo 84 let. Nikdy nechyběla v chrámu a s půsty a úpěnlivými prosbami sloužila Bohu* dnem i nocí.
38 Právě v tu chvíli se přiblížila, začala Bohu vzdávat díky a mluvit o dítěti ke všem, kdo čekali na osvobození Jeruzaléma.+
39 Když vykonali všechno podle Jehovova* zákona,+ vrátili se do Galileje, do svého města Nazaretu.+
40 A děťátko rostlo a sílilo, získávalo moudrost a mělo Boží přízeň.+
41 Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na Pesach.+
42 Když mu bylo 12 let, šli tam na svátek jako obvykle.+
43 Když svátek skončil a oni se vraceli domů, Ježíš zůstal v Jeruzalémě, ale jeho rodiče si toho nevšimli.
44 Domnívali se, že je někde ve skupině těch, kdo cestují s nimi, a tak ušli den cesty a teprve pak ho začali hledat mezi příbuznými a známými.
45 Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a všude po něm pátrali.
46 Nakonec ho po třech dnech našli v chrámu, jak sedí mezi učiteli, naslouchá jim a klade jim otázky.
47 Ale všichni, kdo mu naslouchali, žasli nad jeho odpověďmi a nad tím, jak věcem rozumí.+
48 Když ho rodiče uviděli, velmi se divili a jeho matka mu řekla: „Chlapče, jak jsi nám to mohl udělat? Tvůj otec a já tě zoufale hledáme.“
49 Odpověděl jim: „Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že musím být v domě svého Otce?“+
50 Oni ale nepochopili, co jim řekl.
51 Pak se s nimi vrátil do Nazaretu a dál se jim podřizoval.*+ Jeho matka si všechna ta slova pečlivě uchovávala v srdci.+
52 A Ježíš rostl, získával moudrost a měl čím dál větší přízeň Boha i lidí.
Poznámky
^ Dosl. „obydlené zemi“.
^ Dosl. „domu a rodiny“.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „lidem dobré vůle“.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Dosl. „každý mužského pohlaví, kdo otevírá lůno“.
^ Viz příloha A5.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „spravedlivý“.
^ Viz příloha A5.
^ Viz Slovníček pojmů.
^ Dosl. „od svého panenství“.
^ Nebo „prokazovala posvátnou službu“.
^ Viz příloha A5.
^ Nebo „dál je poslouchal“.
