Evangelium podle Lukáše 9:1-62
-
12 apoštolů dostává pokyny pro kazatelskou službu (1–6)
-
Herodes je z Ježíše zmatený (7–9)
-
Ježíš dává najíst 5 000 mužů (10–17)
-
Petr označuje Ježíše za Krista (18–20)
-
Ježíš předpovídá svou smrt (21, 22)
-
Co znamená být pravým učedníkem (23–27)
-
Ježíšovo proměnění (28–36)
-
Uzdravení chlapce posedlého démonem (37–43a)
-
Ježíš znovu předpovídá svou smrt (43b–45)
-
Učedníci se dohadují, kdo je největší (46–48)
-
Kdo není proti nám, je s námi (49, 50)
-
Samařská vesnice nepřijímá Ježíše (51–56)
-
Jak Ježíše následovat (57–62)
9 Pak svolal těch dvanáct a dal jim moc nad všemi démony+ a schopnost uzdravovat nemocné.+
2 A vyslal je, aby kázali Boží království a uzdravovali.
3 Řekl jim: „Nic si na cestu neberte, ani hůl, ani mošnu s jídlem, ani chleba, ani peníze.* Neberte si ani oděv navíc.*+
4 Ať vejdete do kteréhokoli domu, zůstaňte tam a odtamtud se pak vydejte dál.+
5 A když vás lidé nepřijmou, při odchodu z toho města si setřeste prach z nohou na svědectví proti nim.“+
6 Potom se vydali na cestu, šli od vesnice k vesnici a všude oznamovali dobrou zprávu a uzdravovali.+
7 Oblastní vládce* Herodes* se doslechl o všem, co se děje, a byl zmatený, protože někteří říkali, že Jan vstal z mrtvých,+
8 jiní, že se objevil Elijáš, a ještě jiní, že vstal jeden ze starodávných proroků.+
9 Herodes řekl: „Janovi jsem setnul hlavu.+ Tak kdo je ten, o kom slyším takové věci?“ Proto si ho velmi přál vidět.+
10 Když se apoštolové vrátili, vyprávěli Ježíšovi, co všechno udělali.+ Vzal je s sebou a vydali se do města nazývaného Betsaida, aby mohli být sami.+
11 Ale zástupy se to dozvěděly a šly za ním. A přijal je laskavě, mluvil k nim o Božím království a uzdravoval ty, kdo to potřebovali.+
12 Když se den chýlil ke konci, přišlo těch dvanáct a řekli mu: „Pošli lidi pryč, ať si jdou do okolních vesnic a osad obstarat nocleh a jídlo, protože tady jsme na odlehlém místě.“+
13 Řekl jim však: „Dejte jim najíst vy.“+ Odpověděli: „Máme jenom pět chlebů a dvě ryby. Jedině že bychom šli a jídlo pro všechny ty lidi koupili.“
14 Bylo tam kolem 5 000 mužů. Ale on své učedníky vyzval: „Řekněte jim, ať si sednou ve skupinách asi po 50.“
15 Udělali to a nechali všechny, ať se posadí.
16 Vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi a pomodlil se.* Potom je lámal a dával učedníkům, aby je rozdávali lidem.
17 Všichni se dosyta najedli. Pak sesbírali zbylé úlomky chleba a bylo jich 12 košů.+
18 Když se později o samotě modlil, přišli k němu učedníci a on se jich zeptal: „Co říkají lidé, kdo jsem?“+
19 Odpověděli: „Jan Křtitel, jiní Elijáš a ještě jiní, že vstal z mrtvých jeden ze starodávných proroků.“+
20 Pak se jich zeptal: „A co si myslíte vy? Kdo jsem?“ Petr odpověděl: „Boží Kristus.“+
21 Potom jim důrazně přikázal, aby to nikomu neříkali,+
22 a dodal: „Syn člověka musí mnoho vytrpět, být zavržen staršími, předními kněžími a znalci Zákona a být zabit+ a třetí den vzkříšen.“+
23 Všem pak řekl: „Pokud chce někdo jít za mnou, ať zapře sám sebe,+ bere každý den svůj mučednický kůl* a následuje mě.+
24 Kdo si chce zachránit život, přijde o něj, ale kdo přichází o život kvůli mně, ten si ho zachrání.+
25 Vždyť k čemu člověku bude, když získá celý svět, ale ublíží sám sobě nebo přijde o život?+
26 Kdo se totiž stydí za mě a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů.+
27 Ale ujišťuji vás, že někteří z těch, kdo tu stojí, nezakusí smrt, dokud neuvidí Boží království.“+
28 Skutečně, asi osm dnů po tom, co řekl tato slova, vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil.+
29 A zatímco se modlil, změnil se vzhled jeho obličeje a jeho oděv byl třpytivě bílý.
30 Vtom s ním začali rozmlouvat dva muži. Byli to Mojžíš a Elijáš.
31 Objevili se ve slávě a mluvili o jeho odchodu, ke kterému mělo dojít v Jeruzalémě.+
32 Petra a ty, kdo byli s ním, přemáhal spánek, ale když se probrali, uviděli Ježíšovu slávu+ a ty dva muže, kteří u něj stáli.
33 A když se ti muži od Ježíše vzdalovali, Petr mu řekl: „Učiteli, je skvělé, že tu jsme. Postavme tři přístřešky, jeden pro tebe, jeden pro Mojžíše a jeden pro Elijáše.“ Neuvědomoval si, co říká.
34 Ale než to dořekl, vytvořil se oblak a začal je zahalovat. Když se ocitli v oblaku, dostali strach.
35 Pak se z oblaku ozval hlas:+ „To je můj Syn, ten, koho jsem vyvolil.+ Naslouchejte mu.“+
36 Když hlas mluvil, viděli už jen Ježíše. Ale pomlčeli o tom všem a nikomu tehdy nic neřekli.+
37 Když následující den sešli z hory, přišel za Ježíšem velký zástup lidí.+
38 Najednou ze zástupu nějaký muž zavolal: „Učiteli, prosím tě, podívej se na mého syna, je to moje jediné dítě!+
39 Zmocňuje se ho duch, a on znenadání začne křičet, zmítá se v křečích a má pěnu u úst. Pohmoždí ho a jen těžko od něj odchází.
40 Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nedokázali to.“
41 Ježíš na to řekl: „Nevěřící a pokřivená generace,+ jak dlouho ještě budu muset být s vámi a snášet vás? Přiveď sem svého syna.“+
42 Dokonce i ve chvíli, kdy chlapec přicházel, jím démon mrštil o zem a způsobil, že se zmítal v křečích. Ježíš ale nečistého ducha ostře napomenul, uzdravil chlapce a vrátil ho otci.
43 A všichni žasli nad velkolepou Boží mocí.
Zatímco se všichni divili všemu, co dělal, řekl svým učedníkům:
44 „Pozorně poslouchejte a zapamatujte si tato slova: Syn člověka bude zrazen a vydán lidem do rukou.“+
45 Oni ale nerozuměli tomu, co říká. Smysl jeho slov jim zůstal skrytý, takže je nepochopili, a báli se ho na to zeptat.
46 Potom se začali dohadovat, kdo z nich je největší.*+
47 Ježíš věděl, jak ve svém srdci uvažují, a tak vzal malé dítě, postavil ho vedle sebe
48 a řekl jim: „Kdo přijme toto dítě kvůli mému jménu, přijímá i mě. A kdo přijme mě, přijímá i toho, kdo mě poslal.+ Vždyť ten, kdo se mezi vámi všemi chová jako menší, ten je velký.“+
49 Jan na to reagoval: „Učiteli, viděli jsme, jak někdo vyhání démony tvým jménem, a snažili jsme se mu v tom zabránit, protože tě nenásleduje spolu s námi.“+
50 Ale Ježíš mu řekl: „Nebraňte mu, protože kdo není proti vám, je s vámi.“
51 Když se blížila doba,* kdy měl být vzat do nebe,+ pevně se rozhodl* jít do Jeruzaléma.
52 Vyslal tedy před sebou posly a ti šli do jedné samařské vesnice, aby pro něj všechno připravili.
53 Tam ho ale nepřijali,+ protože měl namířeno* do Jeruzaléma.
54 Když to viděli učedníci Jakub a Jan,+ řekli: „Pane, chceš, abychom přivolali oheň z nebe a ten je pohltil?“+
55 Obrátil se však a pokáral je.
56 A tak šli do jiné vesnice.
57 Cestou mu někdo řekl: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“
58 Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá kam složit hlavu.“+
59 Potom řekl někomu jinému: „Buď mým následovníkem.“ Ten řekl: „Pane, dovol mi, abych nejdřív odešel a pohřbil svého otce.“+
60 Ale Ježíš mu odpověděl: „Nech mrtvé,+ ať pohřbívají své mrtvé, ale ty jdi a široko daleko oznamuj Boží království.“+
61 A ještě jiný řekl: „Budu tě následovat, Pane, ale nejdřív mi dovol, abych se se všemi doma rozloučil.“
62 Ježíš mu odpověděl: „Nikdo, kdo položil ruku na pluh a ohlíží se zpátky,+ se nehodí pro Boží království.“+
