Přísloví 1:1-33
1 Přísloví izraelského krále Šalomouna,+ Davidova syna:+
2 Byla napsána proto, aby člověk získal* moudrost+ a přijal poučování,aby porozuměl moudrým výrokům,
3 aby přijal poučování,+ které vede k pochopení,správnému jednání,+ spravedlnosti*+ a čestnosti,*
4 aby se nezkušený naučil prozíravosti+a aby mladý člověk získal poznání a schopnost přemýšlet.+
5 Moudrý naslouchá a víc se naučí,+ten, kdo je rozumný, přijímá dobré rady.*+
6 Takový člověk porozumí přísloví a záhadnému výroku,*slovům moudrých a jejich hádankám.+
7 Bázeň* před Jehovou je prvním krokem k poznání.*+
Moudrostí a poučováním pohrdají jenom blázni.+
8 Můj synu, naslouchej poučování od svého otce+a neodmítej rady* své matky.+
9 Budou půvabným věncem na tvé hlavě+a krásným náhrdelníkem na tvém krku.+
10 Můj synu, když tě hříšníci svádí ke špatnému, nedej se zlákat.+
11 Možná říkají: „Pojď s námi.
Počkejme si v úkrytu a prolijme krev.
Jen tak si počíháme na nevinné oběti.
12 Pohltíme je zaživa, stejně jako pohlcuje hrob,*spolkneme je celé jako ty, kdo sestupují do jámy.
13 Zmocníme se všeho jejich bohatství,naplníme si domy kořistí.
14 Přidej se k nám.*
To, co ukradneme, si rozdělíme rovným dílem.“*
15 Nenásleduj je, můj synu.
Drž se* dál od jejich cesty,+
16 protože běží* páchat zlo,spěchají prolévat krev.+
17 Je úplně zbytečné roztahovat síť, když to pták vidí.
18 Proto čekají v úkrytu, aby prolili krev,číhají, aby druhé připravili o život.
19 Tak jednají ti, kdo usilují o nepoctivý zisk.
Ten připraví o život každého, kdo ho dosáhne.+
20 Pravá moudrost+ hlasitě volá na ulici,+na náměstích pozvedá svůj hlas.+
21 Křičí na rohu rušných ulic,u vchodů do městských bran říká:+
22 „Jak dlouho, nezkušení, budete milovat nezkušenost?
Jak dlouho, posměvači, si budete libovat v posměchu?
A jak dlouho, hlupáci, budete nenávidět poznání?+
23 Reagujte na mé kárání.*+
Potom na vás vyliji svého ducha,oznámím vám svá slova.+
24 Volala jsem, ale vy jste nechtěli poslouchat,vztahovala jsem ruku, ale nikdo nevěnoval pozornost.+
25 Odmítali jste všechny mé radya nedbali jste na mé kárání.
26 Proto se i já budu smát, až vás postihne neštěstí,budu se posmívat, až přijde to, čeho se děsíte,+
27 až to, čeho se děsíte, přijde jako bouřea vaše neštěstí se přižene jako vichřice,až na vás dolehne tíseň a těžkosti.
28 Pak mě budou volat, ale já neodpovím,budou mě usilovně hledat, ale nenajdou mě.+
29 Nenáviděli totiž poznání+a nechtěli se bát Jehovy.+
30 Odmítli mé rady,pohrdli veškerým mým káráním.
31 Proto ponesou následky* svého jednání+a budou trpět* kvůli vlastním plánům.*
32 Vždyť nezkušené zabije jejich vzpurnosta hlupáky zničí jejich bezstarostnost.
33 Ale ten, kdo mi naslouchá, bude žít v bezpečí+a nebude se děsit žádného neštěstí.“+
Poznámky
^ Dosl. „poznal“.
^ Nebo „soudnosti“.
^ Nebo „poctivosti“.
^ Nebo „získává moudré vedení“.
^ Nebo „a podobenství“.
^ Nebo „hluboká úcta“.
^ Dosl. „počátkem poznání“.
^ Nebo „zákon“.
^ Nebo „šeol“, tj. obrazný hrob lidstva. Viz Slovníček pojmů.
^ Nebo: „Budeme mít společný měšec.“
^ Nebo: „Hoď svůj los s námi.“
^ Dosl. „svou nohu“.
^ Dosl. „jejich nohy běží“.
^ Nebo: „Obraťte se, když vás kárám.“
^ Dosl. „budou jíst plody“.
^ Nebo „přesytí se“.
^ Nebo „intrikám, radám“.
