Ester 9:1-32
9 Přišel 13. den 12. měsíce, tedy měsíce adaru,*+ kdy se mělo vykonat královo slovo a jeho zákon.+ Nepřátelé Židů doufali, že je v ten den přemůžou, ale stal se opak – Židé porazili ty, kdo je nenáviděli.+
2 Židé se shromáždili ve svých městech ve všech provinciích* krále Ahasvera,+ aby bojovali* proti těm, kdo jim chtěli ublížit. Nikdo před nimi neobstál, protože všechny národy z nich dostaly velký strach.+
3 A všechna knížata provincií, satrapové,+ místodržitelé a další královi úředníci podporovali Židy, protože se báli Mordekaie.
4 Mordekai získal v králově domě* významné postavení.+ Jeho vliv stále rostl, a tak se jeho sláva šířila po všech provinciích.
5 Židé pobili mečem všechny své nepřátele, zabili je a vyhladili. S těmi, kdo je nenáviděli, naložili, jak se jim zlíbilo.+
6 Na hradě* v Šušanu*+ Židé zabili 500 lidí.
7 Zabili také Paršandatu, Dalfona, Aspatu,
8 Poratu, Adalju, Aridatu,
9 Parmaštu, Arisaie, Aridaie a Vaizatu,
10 deset synů Hamana, syna Hammedaty, nepřítele Židů.+ Ale i když je zabili, nevzali si nic z jejich majetku.+
11 Ten den podali králi zprávu o počtu zabitých na hradě v Šušanu.
12 Král řekl královně Ester: „Na hradě v Šušanu Židé zabili 500 lidí i deset Hamanových synů. Co asi udělali v ostatních králových provinciích?+ Jaká je tvá další prosba? Bude ti splněna. A jaká je tvá další žádost? Bude jí vyhověno.“
13 Ester mu odpověděla: „Pokud to král uzná za vhodné,+ ať je Židům, kteří jsou v Šušanu, dovoleno i zítra jednat podle dnes platného zákona+ a ať je deset Hamanových synů pověšeno na kůl.“+
14 Král tedy přikázal, ať se tak stane. V Šušanu byl vydán zákon a deset Hamanových synů pověsili.
15 Židé, kteří byli v Šušanu, se shromáždili také 14. den měsíce adaru+ a zabili tam 300 lidí. Ale nevzali si nic z jejich majetku.
16 Ostatní Židé, kteří žili v králových provinciích, se také shromáždili a bránili svůj život.+ Zabili 75 000 těch, kdo je nenáviděli, a tak se zbavili svých nepřátel.+ Ale nevzali si nic z jejich majetku.
17 To se stalo 13. den měsíce adaru. A 14. den už nebojovali, ale pořádali hostiny a radovali se.
18 Židé, kteří byli v Šušanu, se shromáždili 13. den+ i 14. den.+ A 15. den už nebojovali, ale pořádali hostiny a radovali se.
19 Židé žijící v oblastech mimo hlavní město proto udělali ze 14. dne měsíce adaru den radování a hostin, den oslav+ a vzájemného posílání jídla.+
20 Mordekai+ tyto události zaznamenal a rozeslal oficiální dopisy všem Židům ve všech provinciích krále Ahasvera, blízkých i vzdálených.
21 Přikázal jim každoročně slavit 14. i 15. den měsíce adaru,
22 protože v těch dnech už Židé měli klid od svých nepřátel a v tom měsíci jejich zármutek vystřídala radost a místo truchlení+ pro ně nastal den oslav. Napsal jim, aby v těch dnech pořádali hostiny a radovali se a aby si vzájemně posílali jídlo a dávali dary chudým.
23 Židé souhlasili, že budou tento svátek zachovávat i nadále a že budou dělat, co jim Mordekai napsal.
24 Haman,+ syn Agagovce+ Hammedaty, nepřítel všech Židů, totiž předtím plánoval je vyhladit+ a dal házet pur+ (to znamená „los“), aby mezi nimi vyvolal paniku a vyhladil je.
25 Ale když Ester předstoupila před krále, ten písemně nařídil:+ „Ať se všechno zlo, které chtěl způsobit Židům,+ vrátí na jeho vlastní hlavu.“ Hamana i jeho syny pověsili na kůl.+
26 A tak ty dny nazvali Purim, podle slova „pur“.*+ Proto se Židé v souladu se vším, co bylo v dopise, a s tím, co viděli a zažili,
27 zavázali, že oni a jejich potomci i všichni, kdo se k nim připojí,+ budou slavit tyto dva dny a že každý rok ve stanovenou dobu budou jednat podle toho, co bylo napsané v dopise.
28 Tyto dny se mají zachovávat po všechny generace a slavit v každé rodině, každé provincii a každém městě. Svátek Purim by se mezi Židy neměl přestat slavit a jejich potomci by si ho neměli přestat připomínat.
29 Královna Ester, dcera Abichajila, a Žid Mordekai potom napsali se vší autoritou druhý dopis, ve kterém zachovávání Purim potvrdili.
30 Oficiální dopisy se slovy pokoje a pravdy byly rozeslány všem Židům ve 127 provinciích+ Ahasverovy říše.+
31 Bylo v nich potvrzeno, že ve stanovenou dobu mají Židé slavit dny Purim v souladu s tím, jak jim to nařídil Žid Mordekai+ a královna Ester, a v souladu se závazkem, který na sebe i na své potomky vzali,+ včetně půstu+ a úpěnlivých proseb.+
32 A příkaz, který dala Ester, tyto záležitosti ohledně Purim+ potvrdil a byl zaznamenán do knihy.
Poznámky
^ Viz příloha B15.
^ Nebo „soudních oblastech“.
^ Dosl. „vložili ruku“.
^ Nebo „paláci“.
^ Nebo „Súsách“.
^ Nebo „v paláci, pevnosti“.
^ Pur znamená „los“. Výrazem „Purim“ (množné číslo) se začal označovat židovský svátek slavený ve 12. měsíci židovského náboženského kalendáře. Viz příloha B15.
