Ezekiel 21:1-32

  • Bůh tasí meč (1–17)

  • Babylonský král napadne Jeruzalém (18–24)

  • Zkažený náčelník Izraele bude sesazen (25–27)

    • „Sundej korunu“ (26)

    • „Dokud nepřijde ten, kdo na to má zákonné právo“ (27)

  • Meč proti Ammonitům (28–32)

21  Jehova mi potom řekl: 2  „Synu člověka, obrať se k Jeruzalému, mluv proti svatým místům a prorokuj proti izraelské zemi. 3  Oznam izraelské zemi: ‚Toto říká Jehova: „Jsem proti tobě! Vytasím svůj meč z pochvy+ a usmrtím* lidi dobré i špatné. 4  A protože se chystám usmrtit lidi dobré i špatné, vytasím svůj meč proti všem lidem* od jihu k severu. 5  Všichni poznají, že já, Jehova, jsem vytasil svůj meč z pochvy. Už se nevrátí zpět.“‘+ 6  A ty, synu člověka, vzdychej a třes se.* Hořce vzdychej před jejich očima.+ 7  Pokud se tě zeptají: ‚Proč vzdycháš?‘, odpověz jim: ‚Kvůli zprávě.‘ Vždyť určitě přijde a každého ochromí strach,* všechny ruce budou bezvládně viset, všichni* budou skleslí a z kolen jim bude kapat voda.*+ ‚Určitě to přijde, stane se to,‘ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova.“ 8  Jehova mi potom řekl: 9  „Synu člověka, prorokuj: ‚Toto říká Jehova: „Meč! Meč+ je naostřený a vyleštěný. 10  Je naostřený, aby pobil mnoho lidí. Je vyleštěný, aby zářil jako blesk.“‘“ „Nemáme snad důvod se radovat?“ „‚Nezavrhne* žezlo mého syna,+ jako by bylo pouhým stromem? 11  Někdo dal ten meč vyleštit, aby se s ním máchalo. Je naostřený a vyleštěný, aby ho dali do ruky popravčímu.+ 12  Synu člověka, křič a naříkej,+ protože meč vyšel proti mému lidu, proti všem izraelským náčelníkům.+ Ti budou předhozeni meči a s nimi i můj lid. Proto se v žalu pleskni do stehna. 13  Vždyť byla provedena zkouška+ a co se stane, když meč zavrhne žezlo? Přestane* existovat,‘+ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova. 14  A ty, synu člověka, prorokuj! Tleskni a třikrát za sebou řekni: ‚Meč!‘ Je to meč, který zabíjí, meč k velkému pobíjení, který krouží kolem nich.+ 15  Ochromí je strach*+ a mnozí padnou v městských branách. Pobiji je mečem. Září jako blesk, je vyleštěný k zabíjení! 16  Sekni napravo, máchni nalevo – všude tam, kam zamíří tvé ostří! 17  I já tlesknu a utiším svůj vztek.+ Já, Jehova, jsem promluvil.“ 18  Jehova mi potom řekl: 19  „Synu člověka, označ dvě cesty, kterými má přijít meč babylonského krále. Obě povedou ze stejné země. Udělej ukazatel* a postav ho na rozcestí, odkud vedou cesty do dvou měst. 20  Označ jednu cestu, po které by meč přišel proti ammonskému městu Rabba,+ a druhou, po které by přišel proti opevněnému Jeruzalému+ v Judsku. 21  Babylonský král se zastaví na rozcestí, tam, kde se cesty rozchází, aby si dal věštit. Bude třást šípy, ptát se svých model* a dívat se do jater. 22  Věštba v jeho pravé ruce ukáže na Jeruzalém, aby tam rozestavil beranidla, vydal rozkaz k zabíjení, spustil válečný pokřik, rozestavil beranidla proti branám, navršil obléhací násep a postavil obléhací val.+ 23  V očích těch,* kdo se jim* zavázali přísahami,+ bude ta věštba vypadat jako chybná. Ale on nezapomene na jejich provinění a odvede je do zajetí.+ 24  Proto Svrchovaný pán Jehova říká: ‚Připomněli jste své provinění, když jste odhalili své přestupky a způsobili, že jsou vaše hříchy patrné ve všech vašich skutcích. Teď, když jste se připomněli, budete násilím* odvedeni.‘ 25  Přišel tvůj den, ty smrtelně raněný, zkažený náčelníku Izraele,+ čas tvého konečného potrestání! 26  Toto říká Svrchovaný pán Jehova: ‚Odlož turban a sundej korunu.+ Už to nebude jako dřív.+ Ať je ponížený vyvýšen+ a povýšený snížen.+ 27  Zkázu, zkázu, zkázu tomu* způsobím! A nebude to patřit nikomu, dokud nepřijde ten, kdo na to má zákonné právo.+ Jemu to dám.‘+ 28  A ty, synu člověka, prorokuj: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova o Ammonitech a jejich urážkách.‘ Řekni: ‚Meč! Meč je vytasený a připravený zabíjet. Je vyleštěný, aby požíral a zářil jako blesk. 29  Navzdory falešným viděním a lživým věštbám budeš hozena* na mrtvoly* zabitých – ničemů, jejichž den přišel a pro které nastal čas konečného potrestání. 30  Vrať meč do pochvy. Budu tě soudit na místě, kde jsi byla stvořena, v zemi, odkud pocházíš. 31  Vyliji na tebe své rozhořčení. Vychrlím na tebe plamen svého vzteku a vydám tě do rukou surovců, mistrů v ničení.+ 32  Staneš se potravou pro oheň,+ v zemi poteče tvá krev a nikdo si už na tebe nevzpomene, protože já, Jehova, jsem promluvil.‘“

Poznámky

Dosl. „odříznu od tebe“.
Dosl. „všemu tělu“.
Dosl. „s třesoucími se boky“.
Dosl. „každé srdce roztaje“.
Dosl. „každý duch“.
Tj. kvůli tomu, že se pomočí strachy.
Tj. Jehovův meč.
Tj. „žezlo“.
Dosl. „srdce roztaje“.
Dosl. „ruku“.
Dosl. „terafim“.
Tj. obyvatel Jeruzaléma.
Zjevně Babyloňanům.
Dosl. „rukou“.
Nebo „koruně“. Zjevně jde o kralování.
Zjevně ammonské město Rabba.
Dosl. „šíje“.