Ezekiel 33:1-33

  • Odpovědnost strážného (1–20)

  • Zpráva o pádu Jeruzaléma (21, 22)

  • Poselství pro obyvatele zpustošeného Jeruzaléma (23–29)

  • Lidé se poselstvím nebudou řídit (30–33)

    • Ezekiel je „jako ten, kdo zpívá písně o lásce“ (32)

    • „Uvědomí si, že byl mezi nimi prorok“ (33)

33  Jehova mi potom řekl: 2  „Synu člověka, pověz synům svého lidu:+ ‚Řekněme, že proti nějaké zemi přivedu nepřítele*+ a všechen lid té země si vybere muže a ustanoví ho svým strážným. 3  Když strážný uvidí, že proti té zemi táhne nepřítel, zatroubí na roh a bude varovat lid.+ 4  Pokud někdo uslyší zvuk rohu, ale nebude dbát na varování+ a nepřítel přijde a připraví ho o život,* za svou smrt bude odpovědný on sám.*+ 5  Slyšel zvuk rohu, ale nedbal na varování. Za svou smrt ponese odpovědnost on sám.* Kdyby na varování dbal, zachránil by si život. 6  Ale pokud strážný uvidí přicházet nepřítele a nezatroubí na roh,+ takže lid nedostane žádné varování, a nepřítel přijde a připraví někoho z nich o život, ten člověk zemře za své provinění, ale za jeho smrt budu volat k odpovědnosti strážného.‘*+ 7  Synu člověka, ustanovil jsem tě strážným pro izraelský dům. Až uslyšíš slovo z mých úst, předáš jim mé varování.+ 8  Když špatnému člověku řeknu: ‚Zemřeš, ničemo!‘,+ ale ty ho nebudeš varovat a neupozorníš ho, aby změnil své jednání, ten špatný člověk zemře za své provinění,+ ale za jeho smrt budu volat k odpovědnosti tebe.* 9  Pokud špatného člověka upozorníš, aby se odvrátil od svého jednání, ale on to neudělá, zemře za své provinění,+ ale ty si zachráníš život.+ 10  Synu člověka, pověz izraelskému domu: ‚Říkáte: „Tíží nás naše provinění a hříchy a umíráme kvůli nim.+ Jak bychom tedy mohli zůstat naživu?“‘+ 11  Oznam jim: ‚„Jakože žiji,“ prohlašuje Svrchovaný pán Jehova, „nemám radost ze smrti špatného člověka,+ ale z toho, když se špatný člověk napraví+ a zůstane naživu.+ Odvraťte se, odvraťte se od svého špatného jednání.+ Proč byste měli zemřít, izraelský dome?“‘+ 12  Synu člověka, pověz synům svého lidu: ‚Když se dobrý* člověk vzbouří, jeho správné jednání* ho nezachrání.+ A když se špatný člověk odvrátí od své špatnosti, jeho špatnost mu nezpůsobí pád.+ Žádný dobrý* člověk nebude moct navzdory svému správnému jednání* zůstat naživu v den, kdy zhřeší.+ 13  Když řeknu dobrému* člověku: „Zůstaneš naživu“ a on se spolehne na své správné jednání* a bude jednat špatně,*+ na všechny jeho správné skutky* se zapomene. Zemře za to špatné, co udělal.+ 14  A když řeknu špatnému člověku: „Zemřeš“ a on se odvrátí od svého hříchu a bude jednat čestně a správně,*+ 15  vrátí zástavu,+ nahradí, co ukradl,+ bude poslouchat životodárné zákony a nebude jednat špatně, zůstane naživu.+ Nezemře. 16  Žádný z hříchů, kterých se dopustil, se mu nebude vyčítat.*+ Za své čestné a správné* jednání zůstane naživu.‘+ 17  Tvůj lid říká: ‚Jehova jedná nespravedlivě.‘ Ale jsou to oni, kdo jednají nespravedlivě. 18  Když se dobrý* člověk odvrátí od svého správného jednání* a bude jednat špatně, zemře kvůli tomu.+ 19  A když se špatný člověk odvrátí od své špatnosti a bude jednat čestně a správně,* zůstane naživu.+ 20  Vy ale říkáte: ‚Jehova jedná nespravedlivě.‘+ Každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome.“ 21  Ve 12. roce našeho vyhnanství, pátý den desátého měsíce, ke mně přišel muž, který utekl z Jeruzaléma,+ a řekl: „Město padlo!“+ 22  Večer před příchodem toho muže, který utekl, na mě zapůsobila Jehovova ruka. Než ke mně ten muž ráno přišel, Bůh mi otevřel ústa. A tak se má ústa otevřela a už jsem nebyl němý.+ 23  Jehova mi potom řekl: 24  „Synu člověka, obyvatelé zpustošených měst+ říkají o izraelské zemi: ‚Abraham byl jen jeden, a přesto získal zemi do vlastnictví.+ A nás je mnoho, takže nám tato země určitě patří.‘ 25  Proto jim oznam: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Jíte maso s krví,+ vzhlížíte ke svým odporným modlám* a proléváte krev.+ Tak proč by vám tato země měla patřit? 26  Spoléháte se na svůj meč,+ dodržujete odporné zvyky a každý z vás cizoloží s manželkou* svého bližního.+ Tak proč by vám tato země měla patřit?“‘+ 27  Oznam jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Jakože žiji, ti, kdo bydlí ve zpustošených městech, padnou mečem, ty, kdo jsou na poli, nechám sežrat divokými zvířaty a ti, kdo jsou v pevnostech a jeskyních, zemřou na mor.+ 28  Zpustoším zemi, udělám z ní neobydlenou pustinu.+ Její pyšná moc zanikne a izraelské hory zpustnou.+ Nikdo jimi nebude procházet. 29  Až zemi zpustoším a udělám z ní neobydlenou pustinu+ kvůli všem odporným věcem, které dělali,+ poznají, že já jsem Jehova.“‘ 30  Synu člověka, tvůj lid si o tobě povídá u zdí a ve dveřích domů.+ Říkají jeden druhému, bratr bratrovi: ‚Pojďte, poslechneme si, co říká Jehova.‘ 31  Nahrnou se k tobě a posadí se před tebou jako můj lid. Uslyší tvá slova, ale nebudou podle nich jednat.+ Svými ústy ti totiž lichotí,* ale jejich srdce chamtivě touží po nepoctivém zisku. 32  Jsi pro ně jako ten, kdo zpívá písně o lásce, kdo má krásný hlas a dobře hraje na lyru. Uslyší tvá slova, ale nikdo se jimi nebude řídit. 33  Až se tvá slova splní – a ona se splní – uvědomí si, že byl mezi nimi prorok.“+

Poznámky

Dosl. „meč“.
Dosl. „odejme ho“.
Dosl. „jeho krev bude na jeho hlavě“.
Dosl.: „Jeho krev bude na něm.“
Nebo „jeho krev budu vyžadovat od strážného“.
Nebo „jeho krev budu vyžadovat od tebe“.
Nebo „své spravedlnosti“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „jeho spravedlnost“.
Nebo „spravedlivý“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „bude se dopouštět bezpráví“.
Nebo „jeho spravedlnost“.
Nebo „svou spravedlnost“.
Nebo „spravedlivému“.
Nebo „spravedlivě“.
Dosl. „připomínat“.
Nebo „spravedlivé“.
Nebo „spravedlivý“.
Nebo „své spravedlnosti“.
Nebo „spravedlivě“.
Hebr. výraz možná souvisí se slovem „výkaly“ a vyjadřuje opovržení.
Dosl. „poskvrňuje ženu“.
Nebo „mluví chtivě“.