Ezekiel 37:1-28

  • Vidění údolí plného suchých kostí (1–14)

  • Dvě hole se spojí v jednu (15–28)

    • Jeden národ s jedním králem (22)

    • Věčná smlouva pokoje (26)

37  Zapůsobila na mě Jehovova ruka. Jehova mě přenesl svým duchem a postavil mě doprostřed údolí,+ které bylo plné kostí. 2  Provedl mě kolem nich a já jsem viděl, že jich v tom údolí leží velmi mnoho a že jsou úplně suché.+ 3  Zeptal se mě: „Synu člověka, můžou ty kosti ožít?“ Odpověděl jsem: „To víš ty, Svrchovaný pane Jehovo.“+ 4  Nato mi řekl: „Prorokuj nad těmito kostmi a řekni jim: ‚Suché kosti, slyšte Jehovova slova: 5  Svrchovaný pán Jehova těmto kostem říká: „Přivedu do vás dech a ožijete.+ 6  Dám na vás šlachy, obalím vás masem, potáhnu vás kůží, vložím do vás dech a ožijete. A poznáte, že já jsem Jehova.“‘“ 7  A tak jsem prorokoval, jak mi bylo přikázáno. Zatímco jsem prorokoval, ozval se nějaký zvuk. Byl slyšet chřestot a kosti se začaly jedna s druhou spojovat. 8  Viděl jsem, jak se na nich objevily šlachy a maso a jak se potáhly kůží. Ale dech v nich ještě nebyl. 9  Potom mi řekl: „Prorokuj k větru. Prorokuj, synu člověka, a pověz větru: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Větře,* přijď ze čtyř stran* a zafoukej na ty zabité, aby ožili.“‘“ 10  Když jsem prorokoval, jak mi přikázal, vstoupil do nich dech* a oni ožili a postavili se na nohy.+ Bylo to obrovské vojsko. 11  Řekl mi: „Synu člověka, tyto kosti, to je celý izraelský dům.+ Říkají: ‚Naše kosti vyschly a naše naděje zanikla.+ Jsme ztraceni.‘ 12  A tak prorokuj a pověz jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Otevřu vaše hroby+ a vyvedu vás z nich, můj lide, a přivedu vás na izraelskou půdu.+ 13  A až otevřu vaše hroby a vyvedu vás z nich, můj lide, poznáte, že já jsem Jehova.“‘+ 14  ‚Vložím do vás svého ducha a ožijete.+ Usadím vás ve vaší zemi a poznáte, že já, Jehova, jsem promluvil a také jsem to udělal,‘ prohlašuje Jehova.“ 15  Jehova mi potom řekl: 16  „Synu člověka, vezmi si hůl a napiš na ni: ‚Pro Judu a pro izraelský lid, který je s ním.‘*+ Potom si vezmi jinou hůl a napiš na ni: ‚Efrajimova hůl, pro Josefa a pro celý izraelský dům, který je s ním.‘*+ 17  Přilož jednu k druhé, aby se ve tvé ruce staly jen jednou holí.+ 18  Až se tě tvůj lid* zeptá: ‚Nepovíš nám, co to znamená?‘, 19  odpověz jim: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Vezmu Josefovu hůl, která je v Efrajimově ruce, a izraelské kmeny, které jsou s ním, a přiložím je k Judově holi. Udělám z nich jednu hůl+ – v mé ruce se spojí v jednu.“‘ 20  Ty hole, na které budeš psát, drž v ruce, aby je viděli. 21  Pak jim pověz: ‚Toto říká Svrchovaný pán Jehova: „Vezmu Izraelity z národů, kam odešli, shromáždím je ze všech stran a přivedu je do jejich země.+ 22  V té zemi, na izraelských horách, z nich udělám jeden národ+ a nad nimi všemi bude vládnout jeden král.+ Nebudou už dvěma národy ani už nebudou rozděleni na dvě království.+ 23  Už se nebudou znečišťovat svými odpornými modlami,* svými odpornými zvyky a všemi svými proviněními.+ Osvobodím je od veškeré nevěrnosti, kterou se provinili, a očistím je. Budou mým lidem a já budu jejich Bohem.+ 24  Můj služebník David bude jejich králem+ a všichni budou mít jednoho pastýře.+ Budou poslouchat mé předpisy a pečlivě dodržovat má nařízení.+ 25  Budou žít v zemi, kterou jsem dal svému služebníku Jákobovi a ve které žili vaši předkové.+ Budou v ní navždy žít+ oni, jejich děti* a děti jejich dětí+ a můj služebník David bude navždy jejich náčelníkem.*+ 26  Uzavřu s nimi smlouvu pokoje+ – a bude to věčná smlouva. Připravím pro ně místo, rozmnožím je+ a svou svatyni navždy umístím v jejich středu. 27  Můj stan* bude s* nimi. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.+ 28  Až bude má svatyně jednou provždy v jejich středu, národy poznají, že já, Jehova, posvěcuji Izrael.“‘“+

Poznámky

Nebo „dechu, duchu“.
Dosl. „od čtyř větrů“.
Nebo „duch“.
Nebo „který je jeho společníkem“.
Nebo „který je jeho společníkem“.
Dosl. „synové tvého lidu“.
Hebr. výraz možná souvisí se slovem „výkaly“ a vyjadřuje opovržení.
Nebo „knížetem“.
Dosl. „synové“.
Nebo „příbytek, domov“.
Nebo „nad“.