Job 26:1-14
26 Job na to řekl:
2 „Jak jsi jen pomohl bezmocnému!
Jak jsi podepřel zesláblé ruce!+
3 Jak skvěle jsi poradil tomu, komu chybí moudrost,+jak ochotně* ses o svou moudrost* podělil!
4 Komu se to snažíš říkat?
Kdo tě podnítil, abys mluvil takové věci?*
5 Mrtví se třesou,jsou hlouběji než vody a jejich obyvatelé.
6 Hrob* je před Bohem* obnažený+a místo zkázy* leží odkryté.
7 On roztahuje severní oblohu* nad prázdným prostorem,*+zavěšuje zemi na ničem.
8 Balí vody do oblaků,+a přece se pod jejich vahou netrhají.
9 Zakrývá výhled na svůj trůn,rozprostírá přes něj oblak.+
10 Vyznačil obzor* na hladině vod,+udělal hranici mezi světlem a tmou.
11 Nebeské sloupy se třesou,při jeho kárání trnou strachem.
12 Svou silou vzdouvá moře+a svým porozuměním drtí mořskou obludu.*+
13 Svým dechem* čistí nebe,jeho ruka probodává nepolapitelného* hada.
14 A to jsou jen okraje jeho cest,+slyšíme o něm jen tichý šepot!
Kdo tedy může rozumět jeho mocnému hromu?“+
