Job 40:1-24
40 Jehova pokračoval a řekl Jobovi:
2 „Měl by se nějaký rýpal přít se Všemohoucím?+
Ať ten, kdo kárá Boha, odpoví.“+
3 Job Jehovovi řekl:
4 „Jsem bezvýznamný.+
Co ti mám odpovědět?
Dávám si ruku na ústa.+
5 Jednou jsem promluvil, ale už neodpovím,i podruhé, ale už nic neřeknu.“
6 Jehova potom z větrné bouře Jobovi řekl:+
7 „Přepásej se prosím a jednej jako muž,budu se tě ptát a ty mě pouč.+
8 Chceš zpochybňovat* mou spravedlnost?
Odsoudíš mě, abys měl pravdu ty?+
9 Máš tak silnou paži jako pravý Bůh+nebo můžeš svým hlasem zahřmět jako on?+
10 Ozdob se prosím slávou a vznešeností,obleč se důstojností a nádherou.
11 Vylij svůj prudký hněv,podívej se na všechny pyšné a poniž je.
12 Podívej se na všechny pyšné a pokoř je,na místě zašlápni ničemné.
13 Schovej je všechny do prachu,svaž je* na utajeném místě
14 a pak i já uznám,*že se dokážeš zachránit svou pravicí.
15 Podívej se na behemota,* kterého jsem udělal stejně jako tebe.
Žere trávu jako býk.
16 Jen se podívej, jakou sílu má v bocícha jak silné jsou jeho břišní svaly.
17 Vztyčuje ocas jako cedr,šlachy na stehnech má pevně propletené.
18 Jeho kosti jsou měděné trubky,jeho nohy jsou jako tyče ze železa.
19 Je první* z Božích děl,jenom jeho Tvůrce se k němu může přiblížit s mečem.
20 Hory, kde si hrají všechna divoká zvířata,mu poskytují potravu.
21 Uléhá pod trnitými cicimky,skrývá se v mokřině v rákosí.
22 Cicimky na něj vrhají svůj stín,obklopují ho topoly říčního údolí.*
23 I když je řeka rozbouřená, nepropadá panice.
Věří si, i když se mu do tlamy valí Jordán.+
24 Může ho někdo chytit, když se dívá,nebo mu probodnout nos hákem?*
