Kazatel 9:1-18

  • Všechny čeká stejný konec (1–3)

  • Užívej si život, i když víš, že zemřeš (4–12)

    • Mrtví nic nevědí (5)

    • V hrobě už nic neuděláš (10)

    • Čas a nečekané události (11)

  • Moudrost lidé někdy neocení (13–18)

9  O tom všem jsem vážně přemýšlel a došel jsem k závěru, že bezúhonní* a moudří lidé i jejich díla jsou v rukou pravého Boha.+ Lidé nevědí o lásce a nenávisti, které existovaly před nimi. 2  Všechny čeká stejný konec+ – bezúhonné* i ničemy,+ dobré a čisté i nečisté, ty, kdo obětují, i ty, kdo neobětují. Dobrý je na tom stejně jako hříšník, ten, kdo přísahá, je na tom stejně jako ten, kdo se zdráhá přísahat. 3  Toto je pod sluncem skličující: Protože všechny čeká stejný konec,+ srdce lidí je plné špatnosti. Celý život mají v srdci šílenství a potom umírají.* 4  Každý, kdo je mezi živými, má naději. Vždyť živý pes je na tom lépe než mrtvý lev.+ 5  Živí totiž vědí, že zemřou,+ ale mrtví nevědí vůbec nic+ ani už nedostávají žádnou odměnu,* protože vzpomínky na ně zanikly.*+ 6  Zanikla i jejich láska, jejich nenávist a jejich žárlivost a nemají už podíl na ničem, co se dělá pod sluncem.+ 7  Jdi, jez svůj chléb s radostí a pij své víno s veselým srdcem,+ protože pravý Bůh našel zalíbení v tom, co děláš.+ 8  Tvůj oděv ať je vždycky bílý* a na tvé hlavě ať nechybí olej.+ 9  Užívej si život se svou milovanou manželkou+ po všechny dny svého marného života, které ti Bůh dal pod sluncem, po všechny své marné dny. Vždyť to je tvá odměna* v životě a ve tvé tvrdé práci, kterou pod sluncem s námahou vykonáváš.+ 10  Cokoli můžeš dělat, dělej ze všech sil, protože v hrobě,* kam odcházíš, není ani práce, ani plánování, ani poznání, ani moudrost.+ 11  Také jsem pod sluncem viděl, že rychlí vždycky nevyhrají závod a silní bitvu,+ že moudří nemají vždycky jídlo, že inteligentní nejsou vždycky bohatí+ a že ti, kdo mají znalosti, nejsou vždycky úspěšní.+ Všechny je totiž postihuje čas a nečekané* události. 12  Vždyť člověk neví, kdy přijde jeho čas.+ Stejně jako jsou ryby chytány do smrtonosné sítě a ptáci do pasti, tak jsou lidští synové chyceni, když je náhle postihne neštěstí. 13  Také jsem o moudrosti pod sluncem vypozoroval něco, co na mě velmi zapůsobilo: 14  Bylo jedno malé město, ve kterém bylo málo mužů. Přitáhl proti němu mocný král, obklíčil ho a navršil proti němu mohutné obléhací náspy. 15  Našel se v něm jeden chudý, ale moudrý muž a ten svou moudrostí město zachránil. Potom už si ale na toho chudého muže nikdo nevzpomněl.+ 16  Řekl jsem si: „Moudrost je lepší než moc.+ Přesto se moudrostí chudého opovrhuje a na jeho slova se nedbá.“+ 17  Lepší je dbát na klidná slova moudrých než na křik toho, kdo vládne bláznům. 18  Moudrost je lepší než válečné zbraně, ale jediný hříšník může zničit mnoho dobrého.+

Poznámky

Nebo „spravedliví“. Viz heslo Spravedlnost ve Slovníčku pojmů.
Nebo „spravedlivé“.
Dosl. „a potom – k mrtvým!“.
Nebo „mzdu“.
Dosl. „jejich památka byla zapomenuta“.
Tj. světlý, odrážející radostnou náladu, na rozdíl od smutečního oděvu.
Nebo „podíl“.
Nebo „šeolu“, tj. obrazném hrobě lidstva. Viz Slovníček pojmů.
Nebo „nepředvídané“.