Evangelium podle Marka 1:1-45
1 Začátek dobré zprávy o Ježíši Kristu, Božím Synu:
2 Jak je napsáno u proroka Izajáše: „(Vysílám svého posla, který půjde před tebou* a připraví ti cestu.)+
3 Hlas v pustině volá: ‚Připravte Jehovovu* cestu! Vyrovnejte jeho silnice.‘“+
4 Jan Křtitel byl v pustině a kázal, aby se lidé dali pokřtít na znamení svého pokání, a dosáhli tak odpuštění hříchů.+
5 Přicházeli k němu lidé z celé Judeje a všichni obyvatelé Jeruzaléma. Dávali se jím v Jordánu křtít* a otevřeně vyznávali své hříchy.+
6 Jan nosil oděv z velbloudí srsti a kolem pasu kožený opasek+ a jedl sarančata a med divokých včel.+
7 Kázal: „Po mně přichází někdo, kdo je mocnější než já. Nejsem hoden se ani sehnout a rozvázat mu řemínky u sandálů.+
8 Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít svatým duchem.“+
9 V té době přišel Ježíš z galilejského Nazaretu a Jan ho pokřtil v Jordánu.+
10 Ve chvíli, kdy Ježíš vycházel z vody, uviděl, jak se rozdělují nebesa a sestupuje na něj duch jako holubice.+
11 A z nebes zazněl hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn. Máš moje schválení.“*+
12 Hned nato ho duch přiměl, aby šel do pustiny.
13 V pustině zůstal 40 dnů a pokoušel ho tam Satan.+ Byl tam mezi divokými zvířaty a andělé se o něj starali.+
14 Když byl Jan zatčen, odešel Ježíš do Galileje,+ kázal dobrou zprávu od Boha+
15 a říkal: „Stanovený čas se naplnil a Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání+ a věřte dobré zprávě.“
16 Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje,+ jak házejí do moře sítě.+ Byli totiž rybáři.+
17 Ježíš jim tedy řekl: „Pojďte za mnou a udělám z vás rybáře lidí.“+
18 Okamžitě tam nechali své sítě a následovali ho.+
19 Pak šel kousek dál a uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak ve svém člunu spravují sítě,+
20 a hned je zavolal. Nechali tedy svého otce Zebedea v člunu s nádeníky a odešli za ním.
21 A přišli do Kafarnaum.
Hned o sabatu vešel do synagogy a začal vyučovat.+
22 Lidé žasli nad tím, jak vyučoval, protože vyučoval jako ten, kdo má autoritu, a ne jako znalci Zákona.+
23 Právě tehdy byl v synagoze muž, kterého měl v moci nečistý duch, a křičel:
24 „Co po nás chceš,* Ježíši Nazaretský?+ Přišel jsi nás zničit? Vím přesně, kdo jsi. Jsi Boží Svatý!“+
25 Ale Ježíš ho ostře napomenul: „Mlč a vyjdi z něho!“
26 Nečistý duch toho muže zachvátil křečí a s velkým křikem z něho vyšel.
27 Všichni byli tak ohromení, že začali jeden druhému říkat: „Co to je? Nějaké nové učení! S autoritou rozkazuje i nečistým duchům a poslouchají ho.“
28 Zpráva o něm se tedy rychle rozšířila všude po celém území Galileje.
29 Nato odešli ze synagogy a šli k Šimonovi a Ondřejovi domů.+ Jakub a Jan byli s nimi.
30 Šimonova tchyně+ ležela s horečkou, a tak mu o ní hned řekli.
31 Ježíš k ní přišel, vzal ji za ruku a zvedl ji. Horečka ustoupila a ona je začala obsluhovat.
32 Když nastal večer a zapadlo slunce, lidé mu začali přivádět všechny, kdo byli nemocní a posedlí démony,+
33 a celé město se shromáždilo u dveří.
34 A tak uzdravil spoustu lidí, kteří trpěli různými nemocemi,+ a vyhnal hodně démonů. Ale nedovoloval démonům mluvit, protože věděli, že je Kristus.*
35 Brzy ráno, když byla ještě tma, vstal a vyšel ven. Odešel na osamělé místo a tam se modlil.+
36 Šimon a ti, kdo byli s ním, ho všude hledali,
37 a když ho našli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“
38 Ale on jim řekl: „Pojďme někam jinam, do blízkých městeček, abych i tam kázal, protože kvůli tomu jsem přišel.“+
39 A tak šel, kázal v synagogách po celé Galileji a vyháněl démony.+
40 Přišel k němu jeden malomocný a na kolenou ho úpěnlivě prosil: „Pokud budeš chtít, můžeš mě uzdravit.“*+
41 Ježíšovi ho bylo líto. Vztáhl k němu ruku, dotkl se ho a řekl: „Chci! Ať jsi zdravý.“*+
42 Malomocenství okamžitě zmizelo a byl zdravý.*
43 Pak ho hned poslal pryč a přísně mu nařídil:
44 „Nikomu nic neříkej, ale jdi se ukázat knězi a za své očištění obětuj to, co přikázal Mojžíš.+ Bude to pro ně svědectví.“+
45 Ale když ten muž odešel, začal o tom všude mluvit a rozhlašoval, co se stalo. Proto Ježíš už nemohl veřejně vstoupit do města, ale zůstával venku na osamělých místech. Přesto k němu lidé přicházeli ze všech stran.+
